Obsahy(1)
Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...
Na námětu a scénáři s Passerem spolupracovali Jaroslav Papoušek a Václav Šašek. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále hrají mj. Věra Křesadlová a Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří,má panenko, Svatba jako řemen). V 70. a 80.letech musel tento snímek "odpočívat" v trezoru... Tento příběh obyčejných českých lidiček se odehrává na malém městě, kam přijíždí jako sólista na koncert amatérského symfonického orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika hodin jsou konfrontovány osudy těchto dvou konzervatoristů, kteří se setkávají po deseti letech. Jeden z nich má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům, pěstuje angrešt a vychovává děti. Řeklo by se o ničem, že? Nicméně je to biják s velkým B, který představuje jediný český snímek Ivana Passera, který později natočil mnoho velkých filmů v zahraničí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (241)
Mé první režijní setkání s Passerem. Typický film české nové vlny, který zaujme. Zaujal i mě, která vždy ve filmu hledá především nosný příběh plný zvratů. Tento snímek totiž žádný děj (ve smyslu vývoj nějakého příběhu, zvraty) vlastně nemá a jedná se spíše o sled různých epizodek. Je to místy hodně vtipné a film nám ukazuje lidské postavy na vesnici v nejryzejší podobě. Mně se to líbilo, akorátní stopáž navíc zajistí, že se nebudete mít čas nudit. ()
"A boty byly dobrý, držel jsem je v rukou..." Teď po letech je Passerova celovečerní prvotina ještě zábavnější než v době vzniku. Zároveň funguje i v linii ososbnostního balancování stárnoucích mužů a ve třetím plánu je to satira dobové společnosti, která o šedesátých letech za železnou oponou vypovídá mnohé. Ale hlavně je to fakt nabité humorem! ()
Ten film přesně vystihuje atmosféru a pohyby v české kinematografii 60. let. Experimenty s filmovou řečí, využívání neherců, poetika trapnosti, snaha zachytit banalitu všedního dne v nejrůznějších sociálních prostředích atd. Na druhou stranu, přestože považuju Intimní osvětlení za celkem zajímavý film, Forman dokázal totéž co Passer, zachytit ve svých raných filmech mnohem zábavněji a rozdíl mezi řekněme Hoří, má panenko a Intimním osvětlením vyjadřují nejvýstižněji 2*. Takže celkový dojem: 60 %. ()
Koukám, že Papagai spolupsal scénářík, tak to vysvětluje tu vynikající autencitu, kterou svítící intimčo disponuje, jako celou dobu se člověk nenudí a že to nemá příběh ? Tady jde přece o zachycení život, když někdo před nás v deset dopoledne postaví kameru a v sedm večer jí vypne, tak máme taky hovno příběh, ale to přece neznamená, že to nebude stát za to. Závěrečná scéna s pitím vaječnýho koňaku mě na dobro odbourala, kdybych se nešel před filmem vydojit, tak bych po týhle scéně smíchy zavlažil celou Saharu. ()
Cítím se provinile. Jednu z těch největších a nejdůležitějších klasik 60kové vlny jsem si ohromně užil, jenže jen jako čistou diváckou tragikomedii. Když jsem si pak zpětně začal pročítat všechna ta skrytá podobenství a došlo mi, že jsem v podstatě ani na moment o Intimním osvětlení nepřemýšlel v nějakém hlubším kontextu, dohnal mě zmiňovaný pocit provinění. Podobný druh autorského nepochopení, které mi ale vůbec nepokazilo zážitek z filmu, je mi navíc docela cizí (když už jindy film nepochopím, tak to většinou znamená nulový zážitek). Kde je tedy chyba, to nevím. Tak či onak, na Passerův film budu vzpomínat s úsměvem a s myšlenkou, že mě pobavil tak, jako málokterý jiný film československé vlny. 8/10 ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (30)
- Představitel Bambase, Karel Blažek, v civilu ředitel Lidové školy umění v Táboře, zemřel ještě v roce natočení na leukémii. (sud)
- Při filmování nastávaly komplikace s malým domovním prostorem, ve kterém byly rozmístěny velké kamery. (sud)
- Ani jediný filmový záběr není natočen v ateliérech. Natáčelo se ve vsi nedaleko Tábora a v obci Mirotice. (sud)
Reklama