Réžia:
Ján RoháčKamera:
Jiří LebedaHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Otakar Brousek st. (rozprávač), Jiří Sovák, Miroslav Horníček, Jan Libíček, Jaroslav Moučka, Věra Tichánková, Libuše Havelková, Soběslav Sejk (viac)VOD (1)
Epizódy(10)
Obsahy(2)
Francie, 19. století: Na lavičce v parku se jednoho odpoledne setkají dva postarší pánové, Bouvard (Jiří Sovák) a Pécuchet (Miroslav Horníček). Zapovídají se a zjistí, že jsou oba dva písaři a mají necelý měsíc do penze. Kromě toho je pojí společné zájmy o vědu, literaturu a umění. Když pak Bouvardovi zemře kmotr a odkáže mu velkorysou částku, Bouvard si vzpomene na svého přítele, zakoupí statek na venkově a oba tam odjedou oddávat se vědám. Jejich diletantské pokusy pěstovat melouny, konzervovat jídlo nebo rozbít atom končí obvykle naprostou katastrofou, staříci přesto nepolevují a žijí životem, po jakém vždy toužili. (Oskar)
(viac)Recenzie (248)
Gustave Flaubert v závěru svého náročně nenáročného života a po vytvoření obou vrcholných děl (Paní Bovayrová stejně jako Citová výchova) prostě musel nějak rozptýlit, uvolnit, pobavit. A podařilo se mu to skvostně. Kniha poučná i zábavná jak v originále, tak v českém překladu Věry Smetanové. A navíc umožňuje různé přesahy; jeden z filmových od Dietla, Sováka a Horníčka není jen vydařenou, napůl improvizovanou, taškařicí, ale i poučením jak (v důchodu) myslet, mluvit a jednat. - Nebo si alespoň uvědomit, jak jsou tyto způsoby mnohým vzdálené. ()
Zdálo se mi, že několik dílů trvá, než se Horníček se Sovákem dostanou do formy, ale pak to stojí za to. Myslím, že se jim nakonec ani ze statku nechtělo. Je to svůdný typ existence- dost peněz, pití,jistá obživa- ideální platforma na vymýšlení blbostí. No a to je též ideální prostředí pro Sováka a Horníčka. 80% ()
Tohle nebude klišé, kdy řeknu, že to bylo skutečně mistrovské dílo, ale hlavně koncert Miroslava Horníčka a Jiřího Sováka. A přesně jak už se píše níže, to, jaký měli prostor pro seberealizaci svou a svých postav v Písařích, to už se asi nikomu nikdy nepostěstí. Oni to však vzali za správný konec a výsledek je velice příjemná záležitost, která ani po dlouhých desetiletích neztrácí nic ze svého génia. ()
Kdyby mohl každý takhle prožít důchod, nestály by fronty důchodců před lékárnami, nenadávali by na poplatky za položku na receptu a neremcali proti 30 Kč u lékaře. Proč? Protože by žádnýho felčara nepotřebovali. Nádhernej seriál se scénářem, za který by se měla udělit Nobelovka, protože nemá obdoby. A duo Horníček-Sovák vstoupilo do filmové Valhaly. Plné hodnocení nechám na důchodový věk, protože pak si budu seriál pouštět od rána do rána. ()
Jeden větší Don Kichot než druhý. To je fakt. Tito dva chlapící mi moc k srdci nepřirostli, proto jsem si k nim nikdy pořádně nenašla cestu. A to se tu sešli dva mistři českého televizního humoru. Určitě jim to bylo napsáno přímo na tělo. To je mi jasné. Knižní předlohu jsem nečetla a ani mě to neláká. Tohle nebyl úplně můj šálek kávy. ()
Galéria (18)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (39)
- Před seriálovou svatbou s Klárou Jernekovou měl Josef Dvořák takovou trému, že si dal před scénou pět panáků na kuráž. (Kulmon)
- Jiří Sovák (Bouvard) na vznik seriálu vzpomínal: "S Horníčkem se znám od vojny. Největší práce, kterou jsme spolu dělali, byl seriál Byli jednou dva písaři. Psal to Jaroslav Dietl, ale vymyslel Horníček, ten nápad, že bychom tuto klasickou předlohu spolu mohli dělat. Dietl, protože nás oba znal, jeho myšlenku přijal a řekl, že bude rád vystupovat v roli opisovače, že udělá jen takovou 'psí boudu', do který si my dva vlezeme a tam budeme dělat všechno, co budeme chtít. Byla to velice šťastná myšlenka. (...) Vzali jsme to všichni za správnej konec, jak lze soudit i ze srovnání s francouzským filmem podle téže předlohy." (NIRO)
- Sedmému dílu (Divadlo) chybělo 7 minut. Během hodiny je Miroslav Horníček dopsal a dotočili je. (Elisebah)
Reklama