Oteckova sláva

Krásně poetické vyprávění jednoho malého chlapce (nejen) o jedněch prázdninách v kopcích Provence. Tenhle barvitý film s velmi příjemnou hudbou je doslova nabitý pozitivní energií a musím říct, že jsem si jej užíval každým coulem. Ono vyprávění (v českém znění v moc příjemném podání Viktora Preisse) je jistě hodně idylické, až by se dalo říct naivní. Ale copak malé děti nebývají ve svých představách a úvahách mnohdy též dosti naivní? Příkladem z tohoto filmu budiž, když si malý Marcel představuje, jak jeho maminka a teta mají v pupíku knoflík, který když se rozepne vyleze z bříška miminko... (11.01.2023)

Píše sa rok 1895, bez vojny, kedy Rudolf Diesel si patentoval vznetový motor, automobilky začali jazdiť na pneumatikách plnených vzduchom a bratia Lumierovci v Paríži prvý raz verejne premietli film, sa odohráva pompézny a spanilý príbeh o šťastí, radosti zo života dvoch rodín vo Francúzskom vidieku. (06.01.2021)

Úsměvný výlet do začátku dvacátého století, bezvadně dobově odvyprávěný, dětskou optikou viděný, příjemným hlasem Viktora Preisse provázený... Upřednostňují se však jen samé hezké zážitky, jako když vzpomínáte na mrtvého, což vylučuje křivku vzruchů, která mívá za následek, že si za čas vybavím mnohem víc, než jen pobavení nad pózováním s loveckou trofejí před fotoaparátem v případech, kdy snímek není váš vlastní... :-) (04.03.2015)

Tvůrcům se nedá upřít cit a hravost se kterou je film natočen. Film působí jako krásně voňavé, načančané, pečlivě připravené omalovánky. Všichni se milují, překypují laskavostí, krásně se na sebe usmívají a ... Kajda ač sleduje krásné obrázky se nudí. Dokonalé děti bych ještě překousl, kdo mě zná, ví, že mám slabost pro pohádkové příběhy. Navíc dětští herci dobře hrají, jsou životní a občas vyvedou nějakou lotrovinu. Dokonalé dospělé však nikoliv, ženské hrají matky a mají minimum prostoru (což nevadí), problém je u tatínka a strýčka, neživotné karikaturní postavičky, které jsou otravné a mnohdy se pitomě pitvořící a silně přehrávající. A navíc krom samotného úvodu je první půlka šíleně nudná a zdlouhavá a z letargie když jsem přemýšlel jestli nevypnout, mě dostal až příchod Marcelova vesnického kamaráda, jejichž trampoty se daly považovat za dobrodružné. Až si příště budu chtít zavzpomínat na dětství tak raději ve společnosti Tomáše Holého někde za trnkovým keřem či pod jezevčí skálou. A když Pagnola, tak snad raději knihu, nebo o mnoho lépe fungující Manon či Jeana. (22.08.2014)

Je veľa chlapčenských filmov, ktoré som ako malý premeškal. Len sa obávam, že tento by ma aj vtedy svojou lyrickosťou nudil. Dej sa veľmi neponáhľa, myšlienky o márnivosti sú pekné, ale poučenie by bolo treba deťom objasniť. Moment, keď chlapec držal v rukách otcovu slávu, ten stál za to. Veľmi nepochopim, čo sa na prírode Provensálskej oblasti ľuďom páči, veď je to v podstate púšť bez trávy a stromov, samý kríkový porast a vodu treba urputne hľadať, o čom sú často aj celé filmy. –––– Povedal si zaujímavú vec. Ďeťom sa klamať môže, ak ide o ich dobro. (05.12.2015)