Bazén

Dlouhou dobu mě to moc nebavilo a trošku jsem u filmu usínal, ale posledních 30 minut mě zaujalo a zachránilo celý snímek. Charlotte Rampling je opravdu otravná anglická sucharka a Ludivine Saigner je naprosto dokonalý fracek! Osobně bych dal cenu spíše druhé jmenované, ale jinak všechny čest oběma. Atmosférická hudba, jeden bazén a několik scén, kdy jsem se musel skutečně zasmát. Viděl jsem od Ozona Jen 17 a přiznám se, že kvalitativně mi to přijde srovnatelné. Více mě však zaráží fakt, že stylově je to naprosto mimo. Určitě je to zajímavý tvůrce, kterého budu dále sledovat. (03.01.2019)

Přiznám se rovnou, že pana Ozona neznám a žádný jiný jeho film jsem neviděla. Tento mě ovšem zhola nenadchl. Celou dobu se nedělo prakticky nic, pak se to jaksi zašmodrchalo a když mělo dojít k rozuzlení, byl konec. Čili jediné co stálo za pozornost byla výstavní figura slečny Ludivine, v závěru kontrovaná bobrem paní Rampling. A pro mě poučení, abych si další setkání s tvorbou tohoto režiséra důkladně rozmyslela. (03.01.2011)

Zajímavá věcička s podmanivou atmosférou i hudbou, od začátku jsem se houpala na filmové vlně a bylo mi příjemně.. Charlotte Ramplingová sehrála tu stárnoucí spisovatelku úžasným způsobem, moc se mi líbila.. Ludivine Sagnierová si střihla tu nespoutanou a vášnivou bloncku báječně, občas byla na facku, místy dojemná a sem tam i milá.. Závěrečná část mě překvapila a tak trochu i zaskočila, bylo - nebylo... No a mně se to vlastně zamlouvalo, střet dvou různých světů je zábavný... (13.05.2022)

,,CENY SÚ AKO HEMEROIDY. KDE KTO ICH MÁ PLNÚ PRDEL." __ Príjemný predstaviteľ zrozumiteľného klubového filmu, tu neustále (a nepochopiteľne) v modrých číslach istým spôsobom farbou efektne korešpondujúci s tekutinou zaplňujúcou objekt v jeho názve. Dve ženy a bazén. Čo viac si priať? Obidve predstaviteľky (nominácie na Cézara) sa svojich úloh zhostili naozaj ,,bez ostychu" , v jasnom kontraste a navzájom sa skvelo doplňujúce. Dusno na všetky možné spôsoby keď ležia pri bazéne len korunuje originálnu atmosféru - bacha len na Ozon-ovú vrstvu. Práve vo vrstvení príbehu si tvorcovia odkrojili príliš hrubý krajec a samotný záver ma svojim (ne)vypointovaním príliš neuspokojil. Divák si tu totiž musí urobiť až príliš veľký vlastný názor. Trpaslíčky (spomenul som si na Lyncha) som sa naozaj zľakol; pozornosti by tiež nemala ujsť hudba. Na záver text na plagáte k filmu: ,,NA DNE JE POKOJ A TICHO. HROBOVÉ TICHO". (67. komentár, prepísaný 27. 11. ´11) (16.02.2008)

"Ocenění jsou jako hemeroidy. Dřív nebo později je dostane každý." Dlouho, předlouho se dohromady nic neděje. Už jsem propadl skepsi a smířil se s tím, že celý film asi bude o komplexech vysušené stařeny, která zpovzdálí závistivě přihlíží privátním čuňárnám své mladé spolubydlící. Ale vypravěčská pravidla hovoří jasně: je-li hlavní postavou autorka detektivních románů, někdo půjde pod kytičky. A od chvíle, kdy se to stane, je film vážně zajímavý. 60 % (10.05.2005)