Vítejte ve Wellville

Obrovský potenciál tohoto filmu asi nelze zachytit napoprvé, ještě ho budu muset shlédnout podruhé. Bavil jsem se výborně. Ozdravné sanatorium pod vedením pološíleného Anthonyho Hopkinse je plné jeho vlastních vynálezů, které hbitě zkouší na svých pacientech. Sex a maso jsou nepřítelem lidstva. Masturbace zabíjí. Hopkinsův bohulibý úkol však pravidelně s gustem hatí jeho adoptivní syn. Velkolepá šaráda výstupů, vtipných, nepochopitelných, ale i místy trapných, ústí do finále s ohňostrojem, sexuálním naplněním a obchodním úspěchem. Výborní herci, hudba i film celkově. (02.03.2010)

Navzdory nadšeným komentářům ostatních uživatelů prohlašuji tento film za totální zvěrstvo. A to mi skutečně nechybí smysl pro humor různého kalibru a druhu. Zde však nejde o humor, nejde o sžíravý sarkasmus, nejde o grotesku, nýbrž o specifickou americkou křeč, těžkou střevní koliku, která v posledních asi dvaceti letech vytvořila zvláštní, bezkonkurenčně stupidní žánr zvaný fekál. Možná by bylo dobré, kdyby se autoři podobných zhovadilostí zkusili alespoň trochu teoreticky poučit např. u M. Bachtina, jenž dokonale vysvětlil, v čem spočívá "veselost" spodku. To je ale - jak zřejmo - zcela nad jejich kulturní a intelektuální možnosti. Nemohu uvěřit, že tuhle sračku (terminus technicus!) natočil stejný režisér, který je podepsán pod vynikajícími filmy, jako Střílejte na měsíc, Navštivte ráj či Andělin popel. (27.04.2011)

Vítaným hostem ve Wellville bych tedy rozhodně nechtěl být. Denně předepsaná monotonní strava a totálně šílené povinné procedury. Natočit tenhle film se silně sexuálním tématem někdo jiný, jiným způsobem a zasazený do jiné doby, možná by se dočkal ode mne i toho nejnižšího hodnocení. Jenomže Alan Parker, ten mi po skvělém filmu "The Commitments" (kde jsem v půlce filmu se šokujícím pocitem zjistil, že mi vůbec nevadí, že skoro všechny postavy vypouští z úst vulgarismy každou možnou chvíli) nabízí další jedinečnou a nezapomenutelnou podívanou po všech stránkách, která mi dovolila snad po celý čas zapomenout na jakékoliv předsudky ke kontroverzního tématu a užívat si naplno každý detail filmu. Od nádherné historické výpravy, atmosféry, pečlivě sestavené a vybrané hudební složky, přes sympatické herce až po spoustu vycizelovaných detailů a gagů, postaviček a jejich vizáží, kostýmů, absurdních a groteskních scének... ale hlavně téměř bezedné studnice originálních vynálezů, za jaké se při potenciálním zaměření na tohle téma nemuseli stydět ani sci-fi průkopníci jako Jules Verne či Karel Zeman!! :o)). Tohle prostě snad nemá hluchého místa a šlape po celý čas v dobře zavedeném rytmu, asi jako onen klučina s košilí za trest dokolečka nahoru a zase dolů po schodech. Ne, ne, tohle přímo a doslova běhá jako uvědomělý pacient před wellivllskou drezurou či chycením do ruk komisařů. Jo, tuhle polozapomenutou americkou šarádu z jejich veleúspěšného filmového roku si klidně dám časem i podruhé. 90% (01.08.2019)

Hodně velký úlet. Před mnoha a mnoha lety... pouštěli v jedné dětské ozdravovně za odměnu film o Marušce Kudeříkové a pak ještě sovětsko – mongolskou pohádku, kde se vyskytovala čarodějná zombie, tudíž jsem si myslela, že mě již nic nemůže překvapit. Inu, mýlila jsem se :). Nutno sledovat v původním znění a speciální náladě. (27.07.2010)

Velká škoda nevyužité šance, vytvořit pěknou, bláznivou komedii. Potenciál tady byl. Šílený doktor Kellogg zakazuje ve svém sanatoriu vše lidské. Maso,sex a cigarety. Na procedurách používá na pacietech někdy až mučící stroje a nástroje a právě tyto scény jsou zdrojem humoru v tomto filmu. Horší je, že si režisér myslel, že čím víc narve fórků a vtipů do filmu, tím bude humornější. Opak je pravdou! Způsobuje tu vlastně inflaci vtipů, čili jejich znehodnocení. Některé fóry už zacházejí až do trapnosti nebo nejsou vypointované. Také trojka "podnikatelů", vyrábějící kukuřičné vločky, se minula účinkem a doktorův adoptovaný syn George je vtipnější jako malý kluk, než jako dospělý. Jinak jsem se ale bavil a film na jedno shlédnutí lze doporučit. Určitě neublíží a svým "lechtivým" podtextem potěší. (06.08.2011)