Pohár

Film o tom, kde jsou hranice globální kultury a jak to vypadá v místech za popkulturní oponou. Anebo také cesta proti proudu času (anebo možná mimo čas). Asi nejde jen o fotbal samotný, i když jeho ,,misionářskou" vyvolenost dokážu logicky pochopit, jeho nenavázanost na jazyk a univerzálně akceptovatelná pravidla ho přímo předurčují do role popkulturního pionýra. Pro západního diváka je zvláštní reflektovat svět, ve kterém téměř neexistují média a kde televize není součástí běžného denního života, ale z jejího sledování se stává jakýsi pohanský rituál. Zvláště když je tahle reflexe zprostředkována právě televizí:-) Silný akcent jsem cítil i z politického podtextu filmu - zoufalé situaci v okupovaném Tibetu a jeho smutném nejenom buddhistickém exodu. Bezesporu vynikající a obohacující film, který nejednomu divákovi může zrelativizovat jeho pevně zakořeněný smysluplný svět a odpovědět na otázku, jestli příchod fotbalu, televize a dalších globálních věrozvěstů pomůže zvětšit harmonii koloběhu života třeba tibetských mnichů... (28.04.2007)

Fotbal, to není jen hra, fotbal, to je posedlost. A tahle komedie to výtečným způsobem ilustruje. Vidět tibetské mnichy, jak jsou zcela posedlí hrou, která je jejich uzavřenému světu tak vzdálená, je náramná pokoukaná. Našinec zpruzený častým sledováním televize si už ani neumí představit, jaké by to bylo v den finále mistrovství svět nemít tu kouzelnou bedýnku na stolku a muset si ji stůj co stůj opatřit... Dobrá, odpočinková komedie, která má hlavu i patu a je především oslavou fenoménu fanouškovství. Pro spolek přátel kulatého nesmyslu, Tibetu a dobrých komedií správná volba. (25.01.2004)

Zajímavý film, který na pozadí atmosféry kolem mistrovství světa ve fotbale dovoluje nahlédnout do podivného světa exilového tibetského kláštera v Indii. Izolace a staletími prověřené tradice v konfrontaci s technikou "vůdčí" civilizace jsou zde podávány velmi civilně, zdánlivě nedramaticky, srozumitelně - a hlavně smířilivě. (27.11.2010)

Butánský vysokojakostní filmový export. Na celým filmu se nejvíc povedly dialogy. Ty věty jsou říkány takovým nenápadným způsobem, vůbec na sebe nestrhávají žádnou pozornost a přitom jsou geninální. Protože aby první část souvětí byla tvrdá realka o Tibetu a druhá naprosto vtipná hláška a ještě to k sobě sedlo a mělo účinek. Tomu nevěřím ani když to píšu, ale je to prostě tak. Navíc do filmu je ještě zapleteno fotbalové téma a to je pro každýho fotbalovýho fans vždycky plus. Nicméně vy co by jste nejradši viděli vynálzce kulatýho nesmyslu smažit v pekle nelekejte se, tenhle film je opravdu pro všechny, teda krom Čínských komunistů. Přál bych Tibetskýmu národu fotbalovej tým a vítězství v derby s Čínou v poměru 10:0, ale co bych Tibeťanům fakt nepřál, aby jejich nároďák trénoval Michal deBílek. (07.12.2010)

Velice zajímavý bhútánský příspěvek, který sleduje splynutí dvou odlišných prvků, budhistického duchovního života a fenoménu fotbalového mistrovství světa, přičemž nereflektuje ani jeden z těchto světů. Snímek, který překvapí jak svou hloubkou, tak i čistou a vyspělou filmařinou. Je překvapivé na kolik se tu pracuje se sledováním televize jako s jistým druhém rituálu. (04.07.2013)