Trh márnosti

vizuálně velmi působivý snímek se zajímavým dějem, který ke konci bohužel trochu trpí roztříštěností a snahou tvůrců ukončit všechny osudy včas (a zkratkovitě) bez ohledu na to, že to může působit poněkud nepravděpodobně, ale i tak nelituji, dlouho to bylo za 80... mimochodem - na rozdíl od mnohých si myslím, že by filmu prospěla větší délka, ovšem smysluplná... (18.05.2006)

Doposud jsem si Thackerayho spojovala ve filmu jen s Barry Lyndonem, který je příliš Kubrick, než aby to byl Thackeray. Ale naštěstí Vanity Fair je mnohem častěji adaptovaný román a tato zatím poslední verze je velmi půvabná a inspirativní. Zatímco na počátku (1911) byla geniální zkratka ve 30. letech jedna sexy moderní verze s Myrnou Loy a druhá tradiční v Technicoloru s Miriam Hopkins, tato s okouzlující Reese Witherspoon vrací celý příběh do indických souvislostí a vypráví o všem milém i nemilém, co nebohou Becky Sharp potkalo. Ačkoli Becky by sama sebe nikdy neoznačila za nebohou, že ano. Tyto opulentní romány v empírové nádheře skutečně mohou jen získat, pokud je režíruje někdo tak kosmopolitní jako Mira Nair. Ano, ta Mira Nair, jejíž Bouřlivá svatba tolik znamenala pro obnovení zájmu o indický film a indickou kulturu na západě. Zkrátka, mohu jedině doporučit. A pokud si stále nejste jisti, klidně si dejte na čas, já čekala na své setkání s Vanity Fair celou dekádu a vyplatilo se. (10.05.2017)

Jsou tu skvělí herci, kteří mají co hrát. Výprava, kostýmy, kamera, vše je výborné. Dokonce i příběh se na začátku slibně rozjede. Jenže pak se začíná drolit. Možná je tu těch postav příliš. A většina jich je zajímavějších než hlavní hrdinka. Reese Witherspoon sice vypadá krásně, ale jako herečka toho předvádí méně, než ti ostatní kolem. Nevím, zda je to tím, že je ta role tak jednorozměrně napsaná, nebo to jsou hranice jejích schopností. (10.12.2008)

Pro Anglii 19. století mám opravdu slabost, a tak jsem se na tento film docela hodně těšila. Asi první hodinu jsem byla naprosto nadšená, vtip, obrazová krása a ironie mě naprosto dostali. Ale pak film náhle začal ztrácet na rytmu, následně na vtipu i ironii a zůstala jenom ta krása, která ale další hodinu a něco utáhnout sama nemohla.Vcelku vtipný konec mě potěšil; kdyby ale chudák střihač zřejmě v polovině filmu neusnul, byl by to docela zábavný film. (21.10.2005)

Jedno z nejlepších kostýmních historických dramat, které jsem viděl. Původně jsem očekával, že to bude další úmorně nudná záležitost á la Barry Lyndon. Opak je však pravdou. Tento film (mimochodem tématem Barrymu dosti podobný - aby taky ne, když autorem předlohy je tentýž autor) hýří humorem, ironickým nadhledem a životem. Představitelka hlavní hrdinky je šťabajzna, jejíž přítomnost na plátně ještě více zkrášluje nádherné kameramanovy expozice. V příběhu nechybí romantika, tragické motivy, ani hluboké myšlenky, a scénář je mistrný, pravděpodobně i díky výše naznačené, kvalitní literární inspiraci. Já si snad toho starouše Thackareyho budu muset přečíst. Už i proto, že - a to by se dalo vzít jako výtka (ale byla by to podpásovka) - je film zabydlen neuvěřitlným množstvím postav, v jejichž vzájemných vztazích se člověk občas ztrácí. Paní režisérko, jen tak dál! - A ještě citát na závěr: "Je výhodou narodit se ve vyšší společenské vrstvě. Alespoň hned zjistíte, jak moc je to pimprlové divadýlko ve skutečnosti laciné." (06.04.2005)