Trh márnosti

Zhruba do první poloviny má film spád, vtip, rytmus. Bohužel se s přibývajícími minutami stává rozvleklejší, útržkovitější a méně přehledný. Jakoby se najednou lekla, jak málo času zbývá do konce filmu a co všechno jí ještě zbývá natočit ;) Režisérčin indický původ se odráží jak ve vizuální, tak v hudební stránce filmu (obojí výborné), filmem prolínají indické motivy, stejně jako prolínaly britskou společností 18. a 19. století. Herci jsou, i ve vedlejších rolí, dobře obsazení a podávají adekvátní výkony. Jarmark marnosti je příjemnou podívanou, která ovšem žánru nic nového nepřináší, ani není jeho dokonalým reprezentantem. (13.04.2005)

Nemůžu si pomoc, ale všechno v tomhle filmu mi přišlo jako slabší odvar z Barryho Lyndona... Ústřední postava je v podstatě totožná (až na to že nosí sukně a k prolézání sociálním žebříčkem má proti Barrymu ještě další, nezpochybnitelné zbraně), téma filmu jakbysmet - oba filmy ostatně spojuje autor předloh W.M. Thackery... Rozdíl tedy spočívá jednak ve vizuální stránce, ve které s o třicet let starším snímkem projíždí na plné čáře, v režisérově pojetí příběhu (který se chtě nechtě musí značně osekávat) - a co si budeme povídat, tady je rozdíl ještě o mnoho markantnější a v neposlední řadě v takových "drobnostech" jako je kvalita hudby... I kdybych pak odhlédl od srovnání s Kubrickovým dílem (které na Jarmarku opravdu nenechává nit suchou), je snímek režisérky Miry Nair jaksi nemastný, neslaný, bez chuti. Reese sice vůbec nehraje špatně, ale celkové vyznění nezachrání. Marně pátrám v paměti po nějaké opravdu povedené scéně nebo obzvláště vypointovaném dialogu... 40% (09.07.2007)

Tohle je prostě červená knihovna jak když vyšije. Takže dámy, jděte do toho a chlapi ruce pryč :) Srovnání s výjimečnými filmy podle Austenové tohle dílo nesnese. Navíc mi přišlo dost legrační, že ve filmu uběhne tak asi třicet let, ale nikdo nezestárne. Jo, pár lidí umře, ale ti, co zůstanou, vůbec nestárnou. Dokonce ani Hoskinsův pes...Zvlášť sranda je to v nepoužitým konci, kdy Reese stojí vedle syna a vypadaj jak sourozenci :) (14.01.2007)

Jedno z nejlepších kostýmních historických dramat, které jsem viděl. Původně jsem očekával, že to bude další úmorně nudná záležitost á la Barry Lyndon. Opak je však pravdou. Tento film (mimochodem tématem Barrymu dosti podobný - aby taky ne, když autorem předlohy je tentýž autor) hýří humorem, ironickým nadhledem a životem. Představitelka hlavní hrdinky je šťabajzna, jejíž přítomnost na plátně ještě více zkrášluje nádherné kameramanovy expozice. V příběhu nechybí romantika, tragické motivy, ani hluboké myšlenky, a scénář je mistrný, pravděpodobně i díky výše naznačené, kvalitní literární inspiraci. Já si snad toho starouše Thackareyho budu muset přečíst. Už i proto, že - a to by se dalo vzít jako výtka (ale byla by to podpásovka) - je film zabydlen neuvěřitlným množstvím postav, v jejichž vzájemných vztazích se člověk občas ztrácí. Paní režisérko, jen tak dál! - A ještě citát na závěr: "Je výhodou narodit se ve vyšší společenské vrstvě. Alespoň hned zjistíte, jak moc je to pimprlové divadýlko ve skutečnosti laciné." (06.04.2005)

Příběh o ctižádostivé ženě, která žije ve světě, kde bohatství znamená vše a pravda neznamená nic. A tak se rozhodne vystoupat po společenském žebříčku co nejvýše... Postav je tu poměrně hodně a díky tomu mi příběh přišel dost nepřehledný. Jako celek je to navíc zbytečně zdlouhavé a vlastně i nezajímavé. Reese svojí postavu zahrála sice dobře, výprava a především kostýmy jsou výborné, ale pro tento typ filmu je to žalostně málo. Ženská část publika možná bude mít jiný názor. (05.06.2009)