Panoptikum Města pražského

Jiří Adamíra je důstojná náhrada za pana radu Vacátka, namísto dobromyslného policajta staré školy je tu náhle ostrý a na první pohled nepřístupný štramák s laskavou duší. Trochu mě mrzí, že Bouše i Brůžek vypadají najednou jako "obecní policajti" s nedostatkem schopností (člověk by po těch letech čekal spíš nárůst zkušeností než senilitu :o)), ale celkově to zachovává příjemnou obstarožní atmosféru staré Prahy, které ani barva neuškodí. Moskalykovi se podařilo navázat na sequencovskou notu a vytvořit příjemnou a koukatelnou kramářskou píseň o mordýřích, lupičích a lehkých slečnách pro ospalá nedělní odpoledne. Ale Hříšní lidé byli jen jednou... (13.06.2004)

Nestává se to často, ale tohle pokračování výborného díla je ještě lepší než originál.Došlo k několika drobnějším personálním obměnám, ale noví herci zapadli do celého soukolí jako kolečka do hodinek.Jiří Adamíra je absolutní sekáč anglického střihu a v téhle roli ho prostě žeru (heterosexuálně myšleno, pochopitelně:-)). A Ondřej Havelka v roli nováčka je taky fajn, jinak personální obsazení "čtyřky" zůstalo stejné (proč taky měnit něco co funguje), vč. mého oblíbence z největších, pana Vinkláře v roli Inspektora Bouše.Když by Česká televize vyráběla jen TAKHLE kvalitní pořady, tak bych koncesionářské poplatky platil bez remcání:-) (27.06.2005)

Více než důstojné pokračování seriálu Panoptikum města pražského. A opět jsme u pánů na „čtyřce“ v Bartolomějské. Inspéktóři Bouše a Brůžek (Vinklář a Bláha) a samozřejmě policejní rady Korejs (Adamíra), který velmi dobře nahradil původního radu Vacátka. A opět s humorem a lidskou shovívavostí řeší kriminální příběhy hříšných lidí hlavního města v třicátých letech minulého století. K jejich metodám patří kromě dokonalé znalosti prostředí a místních delikventů také smysl pro humor. …„Policie občas něco ví, i když ne vždy to, co by chtěla vědět…“ nádherná myšlenka. V příběhu Hokynářská balada, si divák přijde na své. Svůj geniální herecký koncert zde dokonale předvádí Jan Přeučil (realitní agent Tauf) a Miroslav Moravec (obchodní příručí Poupě), je mu snad hrají i všechny konečky prstů:-)) (28.02.2013)

Antonín Moskalyk přebírá štafetu po ve svém oboru nedostižném Jiřím Sequensovi a pohříchu ji nepouští, ba naopak, nese ji hrdě a důstojně, co ale naplat, když s panem radou Vacátkem je pryč i to nejdůležitější - ona neopakovatelná atmosféra Sequensových snímků a seriálu... Pan Moskalyk ovšem na své trati několikrát povážlivě zaškobrtl, poprvé tím, že z ryze vážně míněných detektivek s výrazně sociálním rozměrem udělal humorně laděný seriál bez větší míry sociálního ponoru, podruhé tím, že na uvolněné místo pana rady Vacátka dosadil policejního radu Korejse, tedy Jiřího Adamíru, a při vší úctě k němu, není to plnohodnotná náhrada, a potřetí tím, že točil svůj seriál na barevný materiál, černobílý obraz totiž dával tomuto výjimečnému seriálu mimořádně sugestivní patinu. Mohl bych ještě želet ztráty Liškovy nezaměnitelné hudby atd. atd., ale dál hořekovat nemá cenu. Pan rada je mrtev. Česká detektivní škola umírá s ním...Podobné seriály: Hříšní lidé města pražského, Hříšní lidé města brněnského, Četnické humoresky (23.11.2006)

O kvalitě scénáře a hereckých výkonech nemám mnoho pochyb. Je to všechno děláno jinak než v případě seriálového předchůdce, ale jinak neznamená vždy hůře. Kaňkou na kráse úžasného díla se tak pro mě stává jakási senilita u pánů ze čtyřky, kteří jsou tu i přes svůj vysoký služební věk zobrazeni dost naivně, takže jim musí rada Korejs neustále podsouvat moudra a rady. Oblíbené díly: Hokynářská balada, V tom starém domě, Laková krabička na čaj. (25.10.2011)