Pred dažďom

Pulp Fiction nebyl jediný film, který si v devadesátém čtvrtém pohrával s časovou posloupností děje. Tady je navíc čas ohnutý, protažený skrz sebe sama, obrácený naruby a pak teprve zase napojený, takže jeho tok ztrácí směr, hoďte do něj kámen a kruhy se vám vrátí nejen zepředu, ale i zezadu a shora (viz též Kleinova lahev). To uspořádání mě tehdy i dnes fascinovalo víc než příběh samotný; dodává ještě větší váhu a osudovost všemu tomu absurdnímu řádění smrti (vratce vyvážené jedním těhotenstvím a jednou scénou ovčího porodu) v kontrastujících prostředích pravoslavného kláštera, londýnských kaváren a prostých domečků na albánsko-makedonské hranici. ****1/2 (08.12.2015)

Působivá mozaika tří téměř existenciálních povídek, které se nakonec spojí v jedinou, přistoupíme-li na elasticitu času. Je mnoho důvodů, proč zhlédnout tenhle film. Skvělé herectví téměř všech obsazených a najmě pak Grégoira Colina, který je opravdu neodolatelný. Zajímavá hudba, ladění snímku do teplých a měkkých barev (tu a tam, pravda, až lehce se dotýkající kýče), črty makedonských povah a fatalismus jejich společenského fungování. To vše je orámováno nádhernou symbolikou deště. Hned na začátku první povídky slyšíme jednoho starého kněze, který nad vyprahlou zemí tvrdí, že bude pršet a v dálce se ozve hrom. Na déšt si ale počkáme až na samotný závěr filmu. Závěr, kdy už i divák je vyprahlý a zničený ze vší té bezvýchodnosti, neochoty domluvit se a fungovat, ze zbytečného násilí a paradoxů všech válečných konfliktů. A v tu dobu se na zem snesou konečně první kapky deště, které ochladí zdusanou a vyprahlou zem. Deště, který by mohl smýt válečné hříchy a očistit duše všech zůčastněných, stejně tak jako duši divákovu. (15.12.2009)

Vynikající snímek, který ve své podstatě odhaluje problém Juhoslávie. Přes Balkán pronikali Turci staletí do Evropy a střet staleté střety dvou naprosto odlišných kultur, křesťanství a islámu zenechali nesmazatelnou stopu v této neštastné oblasti. Lze sde shledat i určité varování pro příští generace, co lze očekávat od dalšího pronikání islámu do Evropy. (25.05.2012)

Tento film bych potřeboval vidět znovu, abych si ho pořádně vychutnal. Můj první dojem byl ovšem vynikající. Silný příběh, skvělé propojení tří příběhů, moc dobré herecké výkony, působivá hudba, ve druhé části úžasná rvačka mezi "Mincoházečem" a číšníkem...:-) Já na pětihvězdičkové hodnocení toho víc nepotřebuju:-) (14.11.2005)

Hmmm..zklamání. :( Čekal jsem mnohem víc. Já vím, ty předsudky a očekávání bývají málem zárukou toho, že to neklapne. A tentokrát to teda dost drhlo. Co se mi na tom mělo líbit? Zachycení atmosféry té doby? OK, ale počítejte s tím, že to bylo hodně přitažený za vlasy. Atraktivní lidský příběhy? Může být... Ale jaká je šance, že se někdo zbaví nechtěného manžela díky tomu, že ho ve chvíli nejhorší rodinné krize zastřelí nějaký pomatenec v restauraci? Tohle se taky běžnýmu životu zrovna nepodobá... Azyl v klášteře, u mladýho mnicha, který se zavázal k mlčení... Jo, takových případů mám všude kolem sebe moc a moc... Zkrátka filmovej film. Vyvolávající jedinou otázku: proč se Angličance dostala na stůl fotka té zabité holky? V době jejího vzniku už byl fotograf v pánu..? Někdo by mi to třeba vysvětlil, ale je mi to vlastně buřt. (18.06.2015)