Podozrenie

Objevil jsem zbrusu novou metodu, na to jak rychle usnout. Již nemusíte počítat ovečky. Stačí si pustit film Podezření a spánek se dostaví okamžitě. Protože při tak nudně, nezáživně a nenápaditě natočeném thrilleru, na člověka jde skutečně spaní. Hodně věcí v první polovině je zde prakticky, jen proto aby natáhlo stopáž na ty nekonečné 2 hodiny. Ta hlavní zápletka mohla přijít mnohem dřív. Myslím si, že na divákově pocitu by se nic nezměnilo. Pak už jsem z té nevýraznosti filmu, byl tak unavený, že jsem vypínal a ani se nedokázal soustředit. A to i přestože filmy ze soudní sině fakt miluju. Ale tady jsem vůbec necítil žadné emoce, nějaký vztah k postavám a zájem o příběh. Jak už tady někdo zmínil, skoro to až vypadá, jako kdyby všem postavám bylo jedno, jak to vlastně dopadne. A mně tedy taky. Já už jsem jen bezelstně čekal konec, který vzhledem k stopáži, nepřicházel tak rychle. Ke konci tedy přišlo odhalení, které bylo pravda vydařené a nepředvídatelné. Jenomže vzhledem k němu, mi tam připadal zbytečný ten politický podtext. A pro mě stejně nejlepší odhalení bylo to, že po vysvětlení k vraždě přišli titulky, které znamenali konec a byli tím nejlepším na celém filmu. (11.08.2017)

Téma ne na hony vzdálené tomu, které se o pár let později objevilo v mistrovském Uprchlíkovi , mě připravilo o menší dávku překvapení, které v sobě Podezření skrývalo, i přesto, že má příběhově úplně jiný základ a následné dějové odvíjení se, vede úplně jinudy. Režiséru A. J. Pakulovi chybí jakákoliv špetka dynamiky, kterou by mohl do filmu vnést, a na výsledku je její absence zoufale znát. Každá scéna samostatně sice nepostrádá režijní preciznost a má v sobě jiskření napínavosti či tajemna, jako souvislý celek však postrádají gradaci a spád, čímž film odsouvá diváka na vedlejší kolej, po které vede nebetyčná nuda. Nic na tom nedokáže změnit ani fakt, že samotný scénář má v papírové podobě mnoho originálních míst. Diametrálně velmi odlišné zůstává herecké obsazení. Harrisonu Fordovi role moc nesedla a podává dosti unylý výkon, který zpomaluje tempo filmu ještě více. O to více pak v malé, ale velmi důležité roli, zaúřaduje Raul Julia. Nicméně ani tento vysoký herecký klad nedokáže nikterak pozvednout úroveň samotného filmu, který chtěl (a rozhodně mohl) být krom „obyčejného“ krimi-thrilleru také velmi působivým nahlédnutím do světa právníků a jeho „velkých zvířat“. (11.08.2005)

Wow, jaká to ale dlouhá nuda. Velice převelice dlouhá nuda. Sice solidně zahraná a inteligentně napsaná, ale pořád celkem dost nuda. Vyšetřování chyběl spád a nějaká gradace, celý to bylo takový ospalý a působilo to na mě, jako by vlastně nikomu moc nezáleželo na tom, jak se to rozuzlí, maximálně tak Fordem ještě projel nějakej elektrickej vzruch - někdy - a nejvýraznější postava je právník Raul Julia. Greta Scacchi, mimochodem, byla pěkná kočka. Bonnie Bedelia zůstává bohužel "tou, která hrála ženu McClanea." Teď přestaňte číst vy, co chcete vědět o filmu co nejmíň, abyste měli co nejlepší zážitek: Jakmile si divák někde přečte, že konec byl "nečekaný až šokující," velice jednoduchou metodou brzy dojde v průběhu děje k tomu "nečekanému a šokujícímu" závěru a já nebyla výjimkou. (19.01.2014)

Pakulovy kvality předvedené v Klute vrcholí. Harrison Ford v poctivé detektivce staré školy s režií přetrvávajících osmdesátých let, kde je všechno podřízeno vyprávění. Temné pátrání plné nádherných záběrů a flashbacků se vydává nečekanými cestami a nechává diváka plácat se v pochybnostech po celé dvě hodiny. Přijde mi to jako kdyby Blacksad ožil (jakkoliv to v časové a nejspíš ani jiné souslednosti nedává smysl). (07.10.2009)

Ve filmografii Harrisona Forda netypicky temný, pro režiséra Alana J. Pakulu však zcela příhodný thriller z prostředí advokátů a státních zástupců, v jejichž kruhu se odehrála vražda. Odvážný scénář a komorní hudba Johna Williamse dobře podkreslují neveselou zápletku plnou osobních výčitek, zastírání, lží a erotického dusna. (17.07.2021)