Dark Waters

Pro pár dolarů navíc. Akorát že jen z jednoho produktu jich je ročně miliarda. No jo, to se pak i nad vědomým zabíjením a ohrožováním veřejnýho zdraví přimhouří ne oči, ale rovnou se slečně spravedlnosti vypíchnou. Boj s větrnými mlýny a soukolím vytvořeném pro blahobyt... těch vyvolených samozřejmě. Jako bych to viděl... DuPont, Agrofert... V cigaretovém průmyslu jsme se už krapet posunuli, ale v mnoha dalších odvětvích jsme ještě ani nezačali. Dolar vládne ne světu, ale lidstvu. A Erin Brockovich nám to už minimálně jednou ukázala. Chci na Mars, dokud nezaútočí. (20.10.2020)

Enviromentálna agitka v skutočnom prípade o znečisťovaní životného prostredia chemickou spoločnosťou. Dôkaz toho, že proti korporátom a moci peňazí sa bojuje veľmi ťažko, ale niekto vytrvať musí. V skutočnom živote dávam takýmto bojovníkom palec hore. Ale film mohol byť natočený aj svižnejšie. Celé sa to rozbieha pomaly, nezáživne. Máme tu príliš veľa záberov, kde sa len Ruffalo dlho pozerá alebo spomalene rozmýšľa alebo či sa chytá za hlavu. Takto to vytrvá do konca, žiadnej väčšej akcie sa nedočkáme, sem tam zrýchli klavír v pozadí, ale inak je to nudné čučanie do dokumentov. (04.12.2019)

Dark Waters těží primárně ze tří věcí. Obtloustlého, huhňavého a parádně hrajícího Marka Ruffala, jehož advokát zprvu sice moc nevypadá, ale čím déle se hra rozehrává, tím neústupnější nakonec je. Vynikající, až černobylsky ponuré atmosféry a pochopitelně faktu, že se to celé odehrává v dlouhém časovém spektru a je to based on true story. Úctyhodná procedurálka, které by občas možná prospělo trochu ostřejší tempo, ale obsah sdělení hovoří naprosto za vše. (11.04.2020)

Depresivněji vyznívající film roku 2019 těžko pohledat. Od barev, hudby, pomalejšího tempa, až po hořkou pravdivost informací v něm obsažených. Chcete-li se znechutit nad fungováním světa stejně jako v případě filmů The Big Short, Vice, Spotlight a podobných důležitých filmů (myšleno bez ironie), zavítali jste na správnou adresu. Jdu si dát panáka a k tomu díl něčeho hloupého pro zasmátí, abych znovu získal vůli k životu... 4* (19.01.2020)

Na životopisný film z vcelku nudného právního prostředí, je to skutečně poutavý film. Určitě však spíše preferuji takové, jenž se pouze inspirují skutečnými událostmi a nevypráví každé nezajímavé zákoutí příběhu. Právě tyto vytyčené mantily, neuvěřitelně svazují tvůrčí dovednost týmu režie a diváka tak děj zpravidla příliš nepřekvapí. Nedivím se proto, že se tvůrci v závěru opět sami zahnali do slepé uličky a finální scéna tak proběhne bez jakýchkoli emocí. Což je opravdu škoda, neboť tohle mohlo být skutečně velkolepé. Nicméně jak se zdá, životopisné dílo musí být do detailu přesné a pečlivě budovaná atmosféra je ke konci odbyta mdlou a nic neříkající scénou. Vám tak nezbývá, než si teď již poměrně chladně, přečíst jak to vlastně celé dopadlo v titulcích. Neříkám, že se musí vždy nutně jednat o senzaci, ale něco nepředvídatelného by určitě nebylo na škodu. Prezentované vyvrcholení totiž dosti sráží dojmy z celého filmu, jenž mne ke konci zklamalo a dokonce znechutilo. Člověk tak maximálně vyhodí všechny teflonové pánve v domácnosti, ale žádné jiné poselství si neodnese. 70% PS: Bylo to těsné, ale přikloním se  spíše k té horní hranici. (12.04.2022)