Ženatý so záväzkami

"Ale, to jsi musel přijít domů?" Jednou v noci po letošním finále Stanley Cupu jsem při přepínání kanálů narazil na sitcom, který jsem do oné chvíle znal akorát podle názvu. Tehdy jsem měl čest shlédnout epizodu s číslem 245, konkrétně "Reqieum za přítele". Oproti původním očekáváním mě celkem bavila, a jakmile jsem viděl v letním programu Nova Cinema další českou reprízu této proslulé komedie, neváhal jsem a pustil jsem se na dlouhotrvající tůru (poslední 262.díl byl vysílán koncem listopadu) s rodinkou Bundových a jejich sousedy a známými. Už od počátku mě chytl typický humor tohoto seriálu založený na slovních přestřelkách a narážkách na manželské soužití. Chytl mě proto, jelikož byl černý jak noční obloha a parodoval tak různé americké kýčovité idylky. Na americké poměry je tato dávka sarkasmu až nevídaná. V tomto směru nejvíce exceloval hrdina mistrovského zápasu středoškolské fotbalové ligy 1966 Al Bunda, který tehdy zaznamenal čtyři touchdowny v jednom zápase a pak si vzal Peggy a stal se z něj nejhorší prodavač bot na světě. Další postavy sice nejsou špatné, ale za hlavním hrdinou zaostávají o třídu. Jak to ovšem ve světě seriálu chodí, postupem času přichází úpadek kvality. Zde to bylo přibližně v půlce - od 7.série (s příchodem Sedmy, ach, jak mě iritoval) je to bohužel za čtyři až tři a půl. Je to i kvůli tomu, že ony narážky na Marcyino poprsí, Kellyinu promiskuitu nebo Budovu oblíbenost u holek po neustálém opakování už moc nerozechvějí bránici. I ta nadsázka nefungovala jako dříve. Přesto tento seriál má v sobě slušnou porci zábavy a rozhodně dokáže zabavit, jen bych doporučoval stejně jako uživatel monolog dát si při sledování nějakou přestávku. A na co nesmím zapomenout, je pochvala pro český dabing, který slaví další úspěch, i když v případě Ženatého s odřenýma ušima. Proč? Docela mě iritoval doslovný překlad dialogů nebo nevelký počet herců, co se na dabingu podíleli. Co se právě herců týče, jejich volba byla správná a s jiným dabingem bych si to představil nedokázal. Konečné hodnocení - čtyři hvězdy - jednu jsem dal dolů za onen kvalitativní pokles, přesto si s odřenýma ušima zasloužil místo v topce. *** Doplněk (21.4.2009): Podíval jsem se i na originál. Ten je taktéž úžasný a s výjimkou Ala je samozřejmě lepší než hlasově skvělý dabing. Oblíbený díl: 6x12 - Takhle se cítil Sinatra. "- Ale, proč ty mi nikdy nepošleš nějakou růži?" - "Nesnáším tě, Peggy." (03.12.2008)

Serál běží a běží. A přitom ceny nesbírá, ale diváci ho chtějí. Jinak by se netočily další díly. Možná, že divák sleduje pár dílů, a takhle se diváci střídají, díky tomu má seriál sledovanost a výsledně ukazatel sledovanosti vykazuje příkaz pro tvůrce - točit dál! Ženatý má závazky. A přece to neznamená pro jiné ženy, že by na něho neměly koukat jako na muže s velkým M. (12.09.2010)

Ed O'Neill je jako průměrný americký looser výtečný. Pracuje jako prodavač bot a jeho rodinka určitě nepatří do kategorie „taková normální.“ Ruku z kalhot, budou se rozdávat bankovky! Jako celek průměrné, protože kvalita časem strmě klesá, ale na poprvé jsem byl fascinován a velmi se nasmál! (09.10.2005)

al bunda, ztroskotanec prodávající obuv,,,,už vodmalička fandím aucajdrům, i v pohákdách držim palce většinou těm zlejm, protože v nich vítězí dobro nad zlem, a tudíš zlo je odzačátku v nevýhodě,,,, kvalifikační zápas na ms austrálie-samoa sem viděl asi šestkrát,a i když vím, že nakonec austrálie vyhraje o třicet jedna gólů, heslo "samoa do toho" si neodpustím,,,,a tak to mám se vším,,, v lese sbírám toliko plesnivý houby, a stýkam se jen s lidma, který sou naprosto vodepsaný...a dnes sem si byl koupit nový boty ...černýho petra si tentokrát vytáhla slečna jana,místní prodavačka obuvi...."dobrý den, co si přejete..." oslovila mě při vstupu do obchodu, "no přece boty", povídám jí, "vždyť sem v obuvi", "..a konkrétně jaké boty hledáte..", zeptala se teď už poněkud opatrně, "konkrétně nějaké hnusné boty" .."PROSÍM?", "víte, rád bych nějaký aušusový zboží, něco co už vám tu leží roky, a přesto že je to téměř zadarmo, nikdo to nekupuje",,,,"tak to tu u nás nevedeme",,,,"ale určitě se tu něco takovýho najde", rozhlížím se hladově po regálech, "třeba támhlety",,,"to jsou pumy, značkové,velice oblíbené",,,,"nějaký problém, jani?" volá z ničeho nic zpoza pultu starší a tlustší prodavačka , nejspíš šéfová, vypadáto že jana se tu teprve zaučuje, "tady pán hledá nějaké hnusné boty", informuje šéfovou a lidi kolem se otáčí,"hledám nějakou velice nevkusnou obuv, boty, se kterými byste se styděla vyjít na ulici, boty, se kterými jiné boty nechtějí nic mít... uvádím všechno na pravou míru...."HNUSNÉ BOTY NEVEDEME!" odsekne tlustá prodavačka , tak aby to i ostatní zákazníci dobře slyšeli, " však já už si tu něco najdu, nebojte" mrkám na ni a vydávám se na obchůzku,,,, jana taky obchází regály, a po chvíli na mě kejvne abych šel za ní, "tady máte jedny šeredný" šeptá potichu ,,,,,"fuj to je hnus", ušklíbnu se,"TY BERU!" (01.07.2009)

To je přesně on - seriál, kde se pouští strojový smích po každé větě, aniž by byla vtipná. A já znechuceně zírám a přemýšlím, čemu bych se měl v té chvíli smát. V tomto případě doporučuji pro stejně orientované jedince prevenci - TV vypnout, odpojit od proudu, popř. prodat na aukru.cz. Ed O'Neill?? Ne-e. (14.09.2006)