Čáryfuk

Takový trochu naivní seriál, ale je pro děti, tak vlastně o nic nejde, nicméně je pořád jaksi poctivý a milý. Sám Čáryfuk je takový peachus nemytý a nečesaný, že mám pocit, že se u něj musel inspirovat sám Christian Clavier, když hledal rovinu pro svého Žakuje ve slavném filmu Návštěvníci. Dnes už mám dojem, že kdyby někdy nějaký pošuk z desátého století zabloudil sem k nám, byl by přesně takový jako Čáryfuk nebo Žakuji la Fripuji (Jacquouille la Fripouille - abych byl přesný). (15.08.2012)

Tohle je pro me srdecni zalezitost,otec si ze me dodnes dela srandu jak sem se Caryfuka bal ale zas miloval Tačuda.Caryfuk sam je skvele nadabovan a cekam jestli ho zas nekdy budou davat??Snad jo. Jinak po nedávném shlédnutí všech dílu musím říct že sem nadšen i ve 27 letech.Je to neskutečný seriál a sledovat grimasy a pohybové kreace Čáryfuka je ohromné.Do smrti si budu pamatovat jeho zaklínadla-Alga,talga tetragram,,šempem poreš,,,selmi delmi edoni,, a jeho nůž na krku Adamkos.prostě paráda nemám slov:-))) (13.02.2008)

Jako malý prcek jsem byl tímto seriálem naprosto uchvácen a tehdy bych určitě dal pět bodů, nyní však zjišťuji, že jsem spíše zklamán, protože celkový nápad o cestování časem je sice výborný, zpracování je taktéž bez chyby, ale situace jsou místy nudné, nedopracované - jinými slovy, dalo se z toho scénáristicky vytěžit mnohem více. Za hlavního představitele, za jeho špičkového dabéra Ferdinanda Krůtu a za perfetkní hudbu dávám průměrné tři kousky. Být lepší scénář, neváhal bych to zvednout i na plný počet. ččč ččččč ;-) (27.07.2010)

Jen se ciťme nadřazenější nebohému kouzelníkovi z 11. století, jehož fascinuje naše technika. Kdysi jsem četl o tom, jak byli Cortés a jeho dobyvatelé na koních vnímáni jako děsivé šestinohé bytosti, které dokázali plivat oheň z dlouhých tyčí, což pomohlo k jejich vítězství nad vcelku velkou říší. Věřil jsem tomu. Po mnoha letech mi jiná kniha tvrdila, že jde o pouhou pověst, Indiáni prý po sesedlání snadno prohlédli, že jde o obyčejné lidi, kteří jezdí na zvířatech, a třebaže se báli mušket, nebáli se jich zase o tolik více než luků a šípů. Nebyl jsem si jist, čemu věřit, ale vím, že jsem si snadno zvykl na mobily, internet a genetické manipulace. Ale koneckonců, s Čáryfukem to až tolik nesouvisí. +++++ Nesouvisí, krom toho, že spousta situací seriálu těží právě z jeho zaujetí moderními vymoženostmi, které jej proměňují nikoliv ve zvědavého, nechápajícího dospělého, nýbrž v malé dítě. Možná, že úspěch seriálu se skrývá právě v tom dospělém, který se chová jako dítě, a dítěti, jež musí zaujmout roli dospělého. Netroufám si říci. Tak však může uspět nejspíš právě a pouze u dětí, které si nevšimnou, že seriál vcelku mechanicky kombinuje několik málo prvků: potřebu skrývat Čáryfuka a "uklízet" po něm nedorozumění, veselé historky střetu středověku s dneškem a nepochopení těch, kteří Čaryfuka potkají a nejsou hlavním hrdinou. Co Čáryfuka zaujme, to nejspíše ke konci dílu přes mnohé peripetie získá. Leč zjev a dětinskost mu dávají charisma, kterému ve velmi mladém věku těžko nepodlehnout. A pak, zdejší lidé se umí srovnat s chybami svých přátel, což by se každé škvrně mělo naučit. Alespoň s těmi, co má právě Čáryfuk. (11.03.2013)

Ty krávo, tohle jsem v dětství hodně žrala, ale skoro si nevybavuju proč:-). Praštěný čaroděj s vizáží úchylného houmlesáka se nějak dostal do 20. století a z toho plynuly všemožné humorné situace. Sestra, ropucha jedna, se mi pokoušela přilepit přezdívku "Tačvůd", ale neujalo se to:-). Nevím, jak bych se na tento pohádkový seriál dívala dnes, každopádně patří k mému dětství a tak dám čestné 3* z nostalgie, možná to zaslouží víc, možná míň, zjišťovat to raději nebudu, ať si nedevalvuju příjemné (byť hodně mlhavé) vzpomínky:-). (26.05.2010)