Tankový prápor

Aby som sám pre seba raz navždy rozlíšil, čo je TP a čo sú podobní ČERNÍ BARONI, poznamenávam si, že toto je ten, kde sú tanky a sex. Prvý čs. súkromný film a zvestovateľ kapitalizmu tak už hneď predvádza budúce neduhy komerčnej 90-kovej kinematografie - prehnané hulvátstvo a vulgaritu, primitívny humor, samoúčelnú nahotu kdekoľvek to len trochu ide (vrátane penisov!), príklon k exploatácií nielen žánrových pravidiel a ingrediencií a scenár zbúchaný za pár dní. Olmer ale okrem využitia prvoplánových atrakcií predviedol nielen podnikateľskú pohotovosť, ale aj nejakú tú súdnosť a remeslo....- teda atribúty, ktoré potom v novej dobe z jeho filmov veľmi rýchlo unikali. (14.01.2024)

Nevím proč, ale pletl jsem si Tankový prapor s Černými barony. Takže se mi pak stalo, že když jsem se chtěl bavit a skončil u Tankového praporu, byl jsem zklamaný. Takto bych srovnal tyto dva filmy. Tankový prapor není úplně špatný film, ale humor se dá dělat i bez toho, aby byl sprostý. Rozhodně mi sedí víc humor pana Švandrlíka než pana Škvoreckého. Ale pro několik velmi vtipných scén dávám ***. (08.07.2010)

Výborná knižní předloha, která se navíc na první pohled přímo nabízí ke zfilmování. Přesto určitě platí, že snažit se udělat celovečerák na základě románu je vždycky o hubu, protože obsah románu o nějakých 150 až 300 stranách, se do cca 90 filmových minut městná velmi obtížně a za cenu výrazné redukce. Přesto to mnozí zkouší a dost často si i natlučou. Radek John si s tímhle problémem jako scénárista poradil relativně obstojně, i když na druhou stranu, nejde ani o žádné scénáristické veledílo. S předlohou pracoval velmi volně, mnohé vypustil, mnohé změnil, aniž by ovšem bylo jasné proč, některé postavy sloučil, některé scény zpřeházel, téměř úplně vymazal "pražskou linku", která zůstala pouze v retrospektivách, jiné dějové linky potlačil, a tak jde do značné míry jen o neúplný fragment a zároveň o příběh tak trochu ohlodaný až na kost a zbavený všech těch košatých popisů vojenského absurdna, roztomile poťouchlých vtípků, většiny dialogů, z nichž zůstaly ve filmové adaptaci pouze kratičké zlomky. Naprosto zmizela atmosféra, za což ovšem jistě nemůže John, nýbrž Olmerova režijní neschopnost... Velmi slušná je kamera. kameraman sám přitom přiznal, že mu Olmer dal zcela volnou ruku, což je poměrně signifikantní. Tahle zdánlivá výhoda je totiž ve skutečnosti veliký průser, neboť ne každý je tak talentovaný aby se obešel bez režiséra... Pod režijním (ne)vedením Víta Olmera zkrátka dobří herci obstojně hrají, špatní sice ještě nevyrábí nechtěné trapasy (jako v mladších "opusech" páně režiséra), ale také nic moc nepředvedou (Chytrová je ovšem herecky naprosto tragická už zde). Kromě lépe či hůře hrajících herců ve filmu citelně chybí daleko početnější herecký komparz... Když jsem Tankový prapor viděl poprvé, připadal mi velmi (a zbytečně) vulgární. Dneska vím, že taková je i předloha a v tomhle punktu tedy nikdo nic "nezefektňoval". Takové věci holt k vojně, zvlášť k té socialistické, evidentně patří. Přesto mám silný pocit, že se z předlohy vybíralo poněkud pubertálně, snad s pocitem že to tak "bude vtipnější" a "divácky přitažlivější". Pokud by kromě románku s "paní důstojníkovou" zůstaly už pouze dosluhující ruské tanky, buzerák, bláto, déšť, řvoucí lampasáci, vojenský dril v kontrastu se zjevnou nesmyslností, šlendriánem a absurditou, tak by to byl nepochybně daleko dospělejší film... Přesto je to i tak dílko vcelku koukatelné. Stojí za to, nehledat v něm primárně srandu a soustředit se spíše na to bláto... Jo a určitě si přečtěte knihu, je lepší alespoň o deset koňských délek... Celkový dojem: 60% Zajímavé komentáře: golfista, dewy, Ivoshek, Uhložrout (12.09.2006)

Řada vydařených scén, které fungují samy pro sebe, spousta hlášek a herecká elita v rolích velitelského sboru, která se snaží co může a některé výstupy, ač hnané místy na hranici parodie, jsou skutečně výborné (zejména se vyřádil Donutil a Skamene, ale výtečný je také Zounar). Jenže stejně jako kdysi, ani tentokrát mě film nedokázal úplně vtáhnout, příběh samotný mi byl lhostejný a funguje vlastně jen jako spouštěč vzpomínek na vlastní vojnu. Třeba takový major Borovička Romana Skamene jakoby svým vzhledem i chováním jako by z oka vypadl mému veliteli roty. (11.03.2012)

Filmová adaptace legendárního textu Josefa Škvoreckého se dočkala realizace pod vedením velezkušeného Víta Olmera v roce 1991 jako první československý soukromý snímek někdy od roku 1948. Už to je zápis do historie. Finanční prostředky do něj investovala firma Bonton a jak se později ukázalo, bohatě se jí to vyplatilo. Je to jeden z nejnavštěvovanějších českých filmů vůbec. Románová předloha s erbovním hlavním hrdinou a Škvoreckého literárním alter egem Dany Smiřickým byla určitě hůře zfilmovatelná, ovšem scénarista (sám spisovatel, byť módní, Radek John) z ní vybral to vhodné k vizualizaci plus zachoval významovou podstatu románu - satiru vůči lidovědemokratické armádě za éry nechvalně proslulého ministra obrany generála Čepičky. Vít Olmer natočil bezesporu dobrý film, i když z odstupu času je na něm vidět řada nešvarů porevoluční kinematografie (a tvůrčích handicapů pana režiséra). Celý film pak doslova udělal a ostatní herecké představitele zastínil Miroslav Donutil ve své asi nejnezapomenutelnější roli... Podobné filmy: Černí baroni (23.12.2006)