Báječná léta

Nostalgická slza z mého koutku oka ukápla. Vzpomínky na mé vysedávání před obrazovkou s právě běžícím seriálem bez pořádného tempa, smyslu a hereckých hvězd za doprovodu tradičního dabingu České televize jsou pro mě částečně záhadou a částečně perlou mého dětství. Kevin byl pro mě ideální hrdina, nic nevyhazoval do vzduchu, nechtěl změnit svět, jen dospíval a sledoval svou rodinu, kamarády a celou obyčejnou ulici. Síla tohoto díla je v jeho kouzelné atmosféře jedné doby, jednoho rostoucího chlapce a jeho životní lásky. Po závěru seriálu jsem měl chuť pustit slzy, ne protože se zastavil svět, ale že něco důležitého z něj odešlo... (kdo neviděl i konec, neviděl nic) (16.02.2010)

Vyprávění o teenagerech bylo svým způsobem zajímavě nudné. Nejvíc mne však z celého seriálu zaujala vyprávějící hlavní postava dospělého vypravěče, který vzpomíná na začátky na střední škole na sklonku šedesátých a sedmdesátých let, přesně vím, že ho daboval Miroslav Donutil. Jinak je seriál klasický průměr, ačkoliv jsem byl v té době na něj ulítlej. (19.01.2012)

Jeden z mých dětských nejoblíbenějších amerických seriálů a zároveň také jeden z prvních který se mě nesmazatelně vryli do mé paměti, vždycky jsem chtěl vypadat jako Kevin, fandil jsem mu, chtěl jsem být také tak inteligentí a pyšný na své rodiče a vždycky jsem si přál mít i takovou okouzlující holku, moji tajnou platonickou lásku Winnie (my generation). Miloval jsem ji tenkrát (ještě dřív než Jennie Garth nebo Annu Chlumsky) miluji ji dodnes ovšem s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě nevěděl co je to pořádně láska, dnes to možná vím ale ona by mě zas nechtěla:-) Samozřejmě báječná hudba z šedesátek, výchova po americku, svoboda, nostalgie ze vším všudy, prostě krása a hlavně mé bezstrarostné dospívání společně s tímto dlouhým seriálem. Nevím jestli by neuškodilo zopakování ale zároveň nevím jestli by to v dnešní době mělo ještě to prvotní kouzlo a jestli by to mladého diváka tak jako mě tenkrát oslovilo... (14.05.2006)

nostalgie k nostalgickýmu seriálu, nj, to bejvaly časy, když se lidi koukali na seriály normálním způsobem :), to zn. jednou tejdně jeden díl pěkně, to neni jako dneska....5 dílů za den.... :), ale né...má to svoje pro a proti, ale né, to jen tak na okraj, ale pamatuju si pár věcí, neviděl sem určitě všechny díly. Řekněme, že to prostě dávali, tak sem na to koukal, normální kluk, normální problémy, pamatuju si, že ta holka o něj ani moc nestála, ale von jí pořád nadbíhal....atd., já nevim, napadá mě hlavně to slovo: normální...ikdyž jasně..normální..víme...ale...nebo autentické(na to my diváci - všech seriálů a filmů a převážně amerických moc zvyklý nejsme..) (04.06.2011)

Vynikající seriál o dospívání, podaný vtipnou formou, s kterou se každý člověk, který prochází nebo prošel něčím podobným, dokáže ztotožnit. Protože tyhle problémy jsou stejné všude, bez ohledu na zemi či kontinent. Osvěžující na tom je hlavně to, že se to neodehrává na pozadí večírků, palem Los Angeles či mrakodrapů New Yorku, nejsou tam mladí a krásní lidé, ale normální zamindrákovaní teenageři. A celé to má hlavně nadhled, což už se dneska moc nenosí. Seriál mého dětství a mládí, s vynikajícím dabingem, ale i sympatickými, chybujícími hrdiny. Poslední díl mě rozbrečel i na potřetí. (26.12.2009)