Nahota na prodej

Nahota na prodej je esence nevkusu, ale zároveň čítanka porevoluční chtivosti všeho "tady a teď". Na tom filmu je hrozné snad všechno krom hudby. Ta je jen roztomilá. Scénář od Klímy je k popukání, jeho pojetí investigativní žurnalistiky v tomhle bijáku osvětluje, proč se podílel na hrůze zvané Na vlastní oči. Režie je spíš tragická, už jen proto že polovina scén se odehrává v noci a bez osvětlovače. Ale jak už jsem říkal, jsou věci, které činí z Nahoty zajímavý film, resp. zajímavou sociologickou studii. My, co si pamatujeme počátky kapitalismu, si jistě vzpomeneme na sládkovský populismus, který se opíral o rasové problémy. Na tom je vlastně celá story založená. Tahle nálada tehdy držela SPRRSČ v parlamentu. Sledování céčkových amerických akčňáků na VHSkách taky nedílně patřilo k době. Předobraz drsného detektiva je spíš nepovedenou aluzí na film-noir, ovšem patřičně zprzněnou (fernet namísto whisky mě dostal). Nahota si uvědomuje umělost importovaného žánru, který u nás nemá a nikdy neměl zázemí, ale ostentativně ji přehlíží a mnohá témata (jako privatizaci, rasismus nebo genderovou otázku) na jedné straně zesměňuje a na druhé adoruje (myšleno využívá jich, aby se tvářila světově a cool), čímž podporuje zajímavé scenáristické schizma. A právě díky tomu se Olmerův film řadí do kategorie snímků tak špatných, až jsou zábavné. O perličkách jako Ivan Jonák gangsterem ani nemluvím... (09.04.2011)

Měl to být hit roku, ale skutečnost nakonec měla blíže ke "shitu" roku. Jiří Krampol jako akční hrdina mohl zaujmout snad v roce 1983, ale o 10 let později už je spíše k smíchu. Navíc jej většina diváků zná spíše z komediálních rolí (anebo z dabingu), takže tady jeho výkon působí poněkud nepřesvědčivě. Lukáš Vaculík už měl v době natáčení svůj zenit za sebou a Kája Třísková ukázala, že v jejím případě spadlo jablko od stromu pěkně daleko. Děj je rádoby šokující, ale myslím, že na většinu diváků to mělo spíše opačný efekt. Nejvíce mě ovšem "pobavil" ten výfukový úchyl, hlavně jeho zálibný pohled na zadní část startujícího letadla. Co je moc, to je moc, ale tohle už je příliš. (08.10.2002)

To si jednou Víťa s Pepou šňupli nadrcené omítky s Azurem a v tom solidním rauši pak spolu splácali bytelnou akční řežbu, na české poměry přímo nevídanou, a první pokus v boji o zlatého bludišťáka s českým zástupcem v tomto žánru byl na světě. Pepa do toho vložil svůj um investigativního žurnalisty se sklony k dramatičnosti a Víťa si nejspíš řekl, že tentokrát ty Bony s klidem dotáhne do úspěšného konce. Začalo to nadějně, až jsem si říkal, že tolik nahoty už v úvodních titulcích tehdy na premiéře určitě vyráželo dech. Byl jsem jako na trní. Pak se ale na scéně objevila ústřední dvojice; reportér Vaculík a Třísková, Američanka s českými kořeny, která tam paradoxně měla nejspíš představovat jakýsi sexuální objekt zájmu, což bylo asi stejně uvěřitelné, jako cikán, jedoucí na vlastním kole, protože vypadala jako Bohdalová v roli Fany, ovšem zamlada. Když pak ty dva doplnil stárnoucí Krampol, představující údernou sílu a ostříleného zabijáka, už mi šla hlava kolem. Z filmu je cítit velký problém společnosti s polistopadovým amnestováním všelijaké verbeže, která z republiky, spolu s "kapitalisty", v několika krocích udělala veliký bordel, rasistickou školku a ráj zlodějů. Všichni si mysleli, že můžou vše a také to dokáží. O vykreslení a zachycení tohoto se autoři snaží nejen v příběhu, ale i film samotný je důkazem. Bohužel, vinou nedostatku finančních prostředků a zkušeností s tímto žánrem obecně se z tohoto pokusu stal jen odstrašující příklad pro všechny a úsměvný unikát svého druhu, ve kterém si Jonák zahrál sám sebe a Pomeje podtrhl svou kategorii neherce, účinkujícího jen v propadácích. Do toho tam celý film neskutečně otravně vyje Bílá, to mi rvalo uši. Určitě, minimálně z akademických důvodů, lze tento film doporučit. Alespoň si pak člověk řekne, že ty céčkové filmy s obtloustlým Seagalem vlastně nejsou tak špatné. 30% (08.12.2020)

"Víš co se mi v noci zdálo? Že mě unesli, ale bylo to wonderful..." Páčil sa mi ten prevažne rapový soundtrack, päťkorunová porevolučná atmosféra a duo Nancy & Jolanka. Ale je to totálny shit, navyše rasistický a Jiří Krampol je totálny drsňák. Síce úbohý herec, ale tie päste! Tie hlášky! "Upozorňuji tě, že Bronx je oproti tomuhle jahodový pudink!" Čistý výsmech. (21.01.2013)

Ač tu jsou povětšinou dost kritické, najdou se i kladné ohlasy. Osobně se rozhodně přikláním k těm kladnějším. I když ne v plné míře, kvalita tu je. Olmer točil akci již v minulém režimu, kde součástí filmu byla i cenzura. No a když cenzura zničehonic zmizí, není se co divit, že to režisér trochu přežene s tím, co všechno si může dovolit. Přesexovaná (v jednom případě nepochopitelně) akční krimi, má v sobě ovšem i dlouholetou kvalitu předešlé práce. Český humor s nádhernou, naivně pozitivní, ale i drsnou atmosférou začátku naší politické "svobody". Výborný soundtrack a standardní režie Víta Olmera, kterou je potřeba zvlášť ocenit, protože se jedná o jeho poslední "normální" film, který zpestřuje také návštěva z USA, která je skutečně výborná. (08.10.2012)