As Good as Poison
Réžia:
Vít OlmerKamera:
Ota KopřivaHudba:
Jiří StivínHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ivona Krajčovičová, Libuše Švormová, Václav Švorc, Laďka Kozderková, František Řehák, František Husák, Vladimír Durdík ml., Dana Balounová (viac)Obsahy(1)
Inženýr Pavel Hnyk je v práci úspěšný, v soukromí však příliš spokojený není. Blíží se mu totiž padesátka a on se nemůže zbavit pocitu, že mu život jaksi proklouzává pod rukama. Nejúčinnější medicínou na takové strasti bývají milostné avantýry, a Pavel si jich také bohatě dopřává. Jeho manželka Alice je povoláním advokátka, ví tedy o takových případech svoje, a protože je to moudrá žena, mlčky je přechází. Jednoho dne se ale na Pavlově pracovišti objeví nová kolegyně - půvabná Slovenka Julie. Přátelský vztah se brzy změní na milostný poměr, a ten postupem času přerůstá v bezhlavou, ničivou vášeň, která nedbá na nic a na nikoho... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (191)
PRIMA HD (4:3) - Toto není špatný film, toto je pouze nudný film s nevyužitým potenciálem. 60% (with J.) ()
Velmi hořká komedie o tom, co může potkat každého z nás, až prožije pár desítek let stereotypu po boku jednoho partnera. A že to vůbec nemusí dopadnout tak "dobře" - viz např. film Válka Roseových. Krev tady sice neteče i ryba je jedlá, o to víc se ale dostává Olmerův film pod kůži. Plný počet. ()
O chloupek lepší než podobně laděné "Co je Vám doktore?". Olmer přesvědčuje, že vždycky nebyl takový patlal a Svěrákův neherecký projev nepřestává fascinovat. Jeden z nejlepších českých filmů, škoda, že poněkud zapadl. ()
Tema, ktere bylo zpracovano nescetnekrat v tomto pripade nenabizi nic zvlast zajimaveho nebo zvlastniho. Tedy snad jen odporne kulisy normalizacniho zivota, kterym dominuje bezova barva a nevzhledna paruka hlavni zenske postavy. ()
Jeden z mých velmi oblíbených filmů- pěkně dávkovaný vkusný humor (Lucas Cranach: Zamilovaný stařec), hořkosladký pocit ze zakázaného vztahu (kdo z nás nezná?) a navíc několik pentliček: písnička s vynkajícím textem, který jde až pod kůži (vlak poslední odjíždí...., tam kde je ráj, tam je had, je jako jed a umí lhát...) umocněný přiléhavým podáním. Dále zatím v komentářích opomíjená postava Laďky Kozderkové- odložená milenka, dobře zahraná, hlavně reálná- postupně úděl každé ženy- i Julky- za dvacet let bude v této pozici ona. A zajímavá koalice manželka- odložená milenka. Doplněno Osudovou. Co ještě chybí v tomto filmovém koktejlu? Mně chutná tak, jak je a vypiju ho tak často, jak můžu... ()
...on: Alice? ona: "už je moc pozdě, Pavle, on: víš jak dlouho jsme spolu nespali? ona: když já mám zítra to stání on: no jo, ale když já mám stání dneska" :-) brilantní Zdeněk Svěrák, jemu prostě ti proutníci nějak sedí :))) ()
♫Vlak poslední odjiždí, a jehlu vpích mně do hýždí♪♫ Ach, jak výstižně tato píseň podbarvuje celý film. Na jaře jsem zhlédl první spolupráci Svěráka+Olmera ,,Co je vám doktore´´, která mě zrovna nezahřála na srdci, ale zůstala mi z ni téměr nezapomenutelná hořká pachuť. A stejně jako v Doktorovi tady na mě jako na mladšího ročnika dokázala ta upachtěná doba socialismu poctivě dýchnout. Ba, tohle už je hotový dokument! Otrávná vstávaní, šedivé kanceláře, trapné vtipy, uchechtané staré sekretářky, přizdisraní zaměstnanci...Ufff, tohle všechno, fakt nechcete. To se pak vlastně čemu divit, že v takovém marastu se dokázal hlavní hrdina pouze kvůli jedné atraktivní osobě mállem zblaznit....Ze Zdeňka Svěráka jsem snad poprvé neměl pocit Zdeňka Svěráka, ale Zdeňka Svěráka přizpůsobujícího se svojí postavě. Na svérázy a milovníky žen jsme v jeho podání zvyklí, ale na takové posedlé tragédy fakt ne. Svěrák tady ale definitivně dokazuje, že je lepší herec než kdejací profesionální herci (:D). Poradil si s tím opět skvěle a i díky němu je v hlavní dvojici i kus pravého jiskření, a v celém filmu i pár úsměvných prvků, byť Svěrák tentokrát dokázal výborně i ten závěrečný smutek v minimalistickém podání...a po celou filmu vystihnout ten permanentní vnitřní neklid své ústřední postavy, který skvěle podpořil Olmer svým tehdejším režijním zajímavým stylem, který si ponechal od Doktora, a možná jej ještě rozšířil. Stejně jako v Doktorovi je zde občas skvělá subjektivní kamera. Novým zajímavým motivem jsou předely scen, snové sekvence, explicitní zobrazení myšlenek....To skvěle vystihují rozpoložení hlavního hrdiny, a jeho posedlost. Občas je pozoruhodné i nasvícení (když například do prostoru svití jenom jedno světlo, ale jinak jsou postavy nenápadné zahaleny do tmy.) Tyhle všechny vychytávky dodělávají skvěle vytvořenou autentickou atmosférou a ukazují, že později zatracovaný Olmer, dokázal být pozoruhodný glosátor doby, a tady to splnil, jak obsahem o krizi středního věku, zoufalém novém vzplanutí, tak i atmosférou socialismu a svéraznou filmařskou formou. To všechno se skvěle doplňuje, vytváří velmi působivý výsledek a závěrečnou zvláštní pointou s opětovným vyslovením přání kávy nabere zajímavé vypointování. (Ale vždycky jsi řikala, že je nezdravá - když na mi máš chuť). Opravdu hodně dobrý film. To vyznění mi možná přišlo emociálně pestřejší než u Doktora, kdy jsem cítil hlavně depresi....tady to bylo takové všelijaké, ale za mě snad nejvíce atypický film se Svěrákem a další z filmů tohoto podzimu (:D) Před pěti lety jsem dal Jako jed jednu hvězdu (hodnocení jsem pak smazal, čekal jsem prostě něco jiného), dneska dávám velmi silné a upřímné čtyři a děkuji. Hlásím velký zážitek a dal bych i víc, kdybych si to neschovál na padesátku. Ona ta šedivost života má asi bohužel, co říct i v dnešní době. MY TADY ŽIVOŘÍME I BEZ NOŽŮ. ()
Ve své době velmi populární film o muži ve věku středních let, který prožívá manželskou krizi a nudu v něm, aproto si náhodně našel objekt svého sexuálního zájmu, kterému obětuje neuváženě vše, včetně své kariéry. Je to sice komedie, ale vzhledem k tomu, že takové případy se dějí stále, jedná se o nadčasový film. Zdeněk SVĚRÁK hraje svou roli výtečně, trochu mi lezla na nervy Ivona KRAJČOVIČOVÁ, která hrála dost afektovaně. Pokud si to ovšem role takhle nevyžadovovala. Výkony ostatních herců průměrné. ()
Ano, jako jed rychle působící v žilách "nebohého" pana inženýra. Pomalu a jistě mu zatemnila mozek. Zakalila úsudek. Pan inženýr byl ňouma, který hledal skulinku ve svém fádním životním stylu, kde pevnou rokou vládla jeho milovaná manželka. Později ho měla ještě více na lopatě. S čím kdo zachází, tím také schází. Tady to platí stoprocentně. ()
Plnokrevná Krajčovičová dokázala rozpálit nejen pana Svěráka, si pište ! ()
Nic lepšího Olmer nenatočil a asi už ani nenatočí. Atypicky obsazený Zdeněk Svěrák dává do postavy vše a jeho krizi středního věku mu zaručeně uvěříte. Smutná komedie o jedné etapě lidského života. 9/10 ()
Takové filmy se dnes už netočí a je to škoda, nemyslím teď obsah, ale formu. Škoda, že Olmer už zapoměl takové filmy točit. Jako jed má atmosféru,duši (parádně zahrané panem Svěrákem) ,krásnou Ivonu Krajčovičovou, prostě příjemná podívaná s dobře viditelnou šedí tehdejšího socialismu. ()
Poměrně zručně natočený film (především se mi líbila ta subjektivní kamera na začátku), akorát Svěrák se mi moc nehodí do role milovníka a konec mi přišel už celkem rozvleklý a rozmnělněný. ()
Zdeněk Svěrák, tentokrát pouze jako herec, v nezvykle vážné roli. Dost možná nejlepší Olmerův film. ()
Je soudruh inženýr u sebe? Jo, ale celej bez sebe... aneb zamilovaný stařec! ()
Měl jsem potom sice trochu těžkou hlavu, ale jinak Svěrák nezklamal a Olmer překvapil. ()
Jeden z mých nejlepších českých "Svěrákovskýchˇ" filmů. Tenhle film jsem viděl aspoň 50x ne-li víckrát (fakt nekecám) a stále se mi líbí. Nejvíc a nějak zvláštně na mě působí scéna, kdy soused dotlačí kolečko s ohněm. Ta mi zůstala dlouho v paměti a vždy se na ni těším. Taková dobře zachycená atmosféra. Vynikající film. Škoda,že dnes už se takové filmy netočí. Vratné lahve mě zklamaly. ()
...a povídá večer manželka soudkyně manželovi v posteli - ,,nech mě bejt prosím tě,mám zítra stání." ,,Ale já mám stání už teď",povídá manžel Svěrák.--Teda jak já mu rozumím! ()
Zdeněk Svěrák v roli, kde bych si ho nedokázal představit. Naštěstí v té roli hraje a líbí se mi tam. Sonda do duše stárnoucího chlapa, který se za minulého režimu realizuje jinak, než prací. ()
Jo, jo to este tvorba Vita Olmera v 80. rokoch bola znackou akejsi- takej kvality. 65 % ()