Večný svit nepoškvrnenej mysle

Musím se svou kůží na trh: z opusů Charlieho Kaufmana na mně vždy dýchala a dýchá šílená dávka překombinovanosti; a nutno podotknout, že imho zbytečné překombinovanosti. Nemám nic proti originalitě, ale ono Kaufmanovo pojetí mi bylo vždy tak nějak cizí. Ale pryč s trudomyslností. ;o) VĚČNÝ SVIT NEPOSKVRNĚNÉ MYSLI rozhodně patří k vynikajícím filmům; vynikajícím divným romantickým filmům alá Andersonův opus OPILÍ LÁSKOU (2002) etc. Formě natočení nemám co vytknout; prostě radost se dívat. Herecké výkony silně nadprůměrné - jde o další film, v němž Jim Carrey exceluje a sekundují mu k tomu další - neméně dobře hrající - herci. V neposlední řadě jsem během celého filmu chrochtal blahem díky hudební složce Jona Briona (MAGNOLIA (1999) či již zmiňovaný snímek OPILÍ LÁSKOU (2002)). Shrnuto a podtrženo: výborný film s myšlenkou, který by levou zadní mohl získat plných 100%. Po odečtení Kaufmanovy překombinovanosti je to čistých a dobrých 90%. (12.11.2004)

O tom, jak je Eternal Sunshine of the Spotless Mind kvalitně natočený film vás přesvědčí fakt, že i přes svou strukturální složitost jej pochopíte ihned po jeho skončení, kdy do sebe jednotlivé vrsty dokonale zapadnou. Jim Carrey ve své nejlepší roli dokazuje, že komediální škatulka u něj byla úplně zbytečná, jeho dramatický talent je totiž mnohem větší. Smekám před Kaufmanem i Gondrym. (23.08.2005)

Na téma nešťasné lásky a všelijakých milostných vztahů bylo natočeno nepřeberné množství filmů snad ve všech filmařských zemích a snad každý filmový režisér jej do jednoho ze svých filmů zakomponoval. Ovšem vyvstává otázka, lze na toto téma natočit originální film, jaký tu ještě nebyl? Odpověď zní ano! Scénárista Charlie Kaufman a režisér Michel Gondry nás o tom přesvědčí svým "Věčným svitem neposkvrněné mysli". Mazání pamětí tu asi už bylo (nevím), ale ne takto. Žádný film se nezaobírá touto procedurou, která dokáže člověku pomoci, ale rovněž mu i ublížit. Jim Carrey, představitel povětšinou rozchechtaných týpků s neuvěřitelnými grimasami, velice mile potěšil naprosto civilním a nádherně lidským výkonem. Kate Winsletová byla taktéž skvělá, nejen se svými barevnými vlasy. Velice příjemné překvapení, hlavně v dnešní době, důkaz že lze natočit plnohodnotný film, který neničí komerce a tučné honoráře. Nádhera, pohlazení po duši a zamyšlení se nad svým vlastním nitrem a milostnými zkušenostmi. (28.09.2007)

Ještě před shlédnutím jsem myslel, že mi Kauffman ukradl námět a částečně i scénář. Ale potom, začal jsem se tak omlouvat Charliemu, jak jen to šlo. Protože na tenhle film je i můj scénář krátkej. Někdy jsem byl opravdu moc zmatenej co se děje, taková moje schizofrenie :o). A to znamená, že každý musí tento film shlédnout vícekrát. A nejen kvůli zmatenému Jimovi, ale aby odhalil všechny detaily, které nebyly poprvé zaregistrovány. Jen mě trošku mátla Mary (Jane) ze Spider-mana. :o) Všichni říkají: Jo Kaufman je dobrej, ale myslím že by si i titul "dobrej" zasloužil režisér tohoto snímku Michel Gondry, protože nebýt jeho, neviděli bychom perfektně osvětlené tváře kuželem světla. A co Jim Carrey a jeho gesta, kterými je nezapomenutelný (nečekejte jich plno jako v Masce nebo v Ace Venturovi). Je prostě mnoho důvodů jít na tento film a zapamatovat si ho. Ale zásadně NEMAZAT z paměti. ;o) (16.08.2004)

„It’s gonna be gone soon.“ Vyprávěcí strukturou nesmírně ambiciózní rozchodové drama, které stejně jako všechny ostatní filmy podle Kaufmanových scénářů dokáže intelektuálně oslovit, ale nikolik emocionálně zasáhnout. V jádru jde o ten nejtradičnější příběh rozpadu jednoho vztahu. Ona již zapomněla. On by rád zapomněl také, ale při konfrontaci se šťastnými vzpomínkami si uvědomuje, že definitivní konec ještě nechce. Alespoň ve vlastní hlavě tak provádí revizi vztahu a snaží se poučit z dřívějších chyb. Jenomže tento vnitřní proces zapomínání a rozpomínání je s neskutečnou tvůrčí invencí a s takovým množstvím vizuálních vtípků, že se napoprvé nedají pobrat, externalizován. Joelovi jeho vzpomínky doslova mizí před očima. Ve snaze uniknout před zapomněním chaoticky bloudí bludištěm vlastní mysli a společně s myšlenkovým konstruktem své přítelkyně se snaží najít útočiště (neustálým sebereflexivním upozorňováním na skutečnost, že Clementine je dívkou snů, která svou nepolevující energií mění životy druhých, je zčásti relativizován stereotyp „manic pixie dream girl“). Zní to šíleně, ale přestože film začíná koncem a je vyprávěn v několika rovinách reality paralelně (jedna běží lineárně, druhá pozpátku), nemáte problém se v něm zorientovat právě díky tomu, že se po celou dobu zakládá na známých myšlenkových vzorcích a emocionálních stavech. Věčný svit neposkvrněné mysli vypráví velmi sofistikovaně o velmi jednoduchých věcech, čímž sice maskuje jednorozměrnost postav a banalitu nesených pravd, ale stejně tak je těžké nenechat se svést příjemným myšlenkovým cvičením, k němuž nás vyzývá. 90% Zajímavé komentáře: Melies, oli.G, RAiken, cross, LarryW, derryl, Fill16 (08.04.2006)