Večný svit nepoškvrnenej mysle

O tom, jak je Eternal Sunshine of the Spotless Mind kvalitně natočený film vás přesvědčí fakt, že i přes svou strukturální složitost jej pochopíte ihned po jeho skončení, kdy do sebe jednotlivé vrsty dokonale zapadnou. Jim Carrey ve své nejlepší roli dokazuje, že komediální škatulka u něj byla úplně zbytečná, jeho dramatický talent je totiž mnohem větší. Smekám před Kaufmanem i Gondrym. (23.08.2005)

Fuuha, tak tento film budem predýchavať ešte dlho. A nehanbím sa povedať, že som vyronil aj nejakú tú slzu. Nádhera, úprimne skvelý scenár, réžia...a herci? Jim Carrey, čo povedať, bravó. A ani si nechcem prestaviť, ako by to s ním vyzeralo teraz, keby podobnú rolu vzal pred desiatimi rokmi. Len tak ďalej. Ešte k tomuto inteligentnému a hlbokému filmu. Taký trpký a zároveň nebezpečne hrejivý, príbeh vymakaný, a perfektne premyslený, skvelé je tu všetko, čo film môže mať. Čo viac dodať, hriech nevidieť! 100%. (08.03.2006)

Päť hviezdičiek, ale skôr 95%. Vizuálne výborné, isto. Herecky takisto. Zaujímavý námet a scenár na aký sme u Kaufmana zvyknutí. Celé je to ale veľmi chladné ( i keď to asi tak má pôsobiť) preto ten film nemá to "niečo" čo oddeľuje 100 % filmy od tých päťhviezdičkových. Jednoznačne ale vrelo doporučujem aj preto, že je to film pri ktorom musíte ponamáhať šedú kôru mozgovú a to nie je v období Osád a Kráľov Artušov málo....... (11.10.2004)

Stejně tak jako většina diváků se po prvním shlédnutí cítím trochu rozpačitě. Eternal Sunshine má po celou dobu divnou atmosféru, divné postavy (celou dobu jsem nevěděla, jestli je Clementine rozkošně divná nebo jenom hysterka) a zkrátka se musím přiznat, že jsem koukání nejdříve dvakrát vzdala. Film, který vypadá komplikovaně, ale na konci vlastně komplikovaný ani tak není ( i když chvílemi vážně matoucí ) a tak trochu se snaží prvoplánově tvářit geniálně, ale budiž. Nebýt toho konce, tak moc nadšená tedy nejsem (navíc mi vážně vadila hudba, která občas zněla jako z béčkových hororů), ale asi se na to pro ujasnění svých dojmů podívám ještě jednou.:) A pak uvidíme.. (07.07.2012)

Důvod toho, proč jsem se dal na prznění zvířat a semišových gaučů, je více než prostý. Zaujmout druhé pohlaví natolik, aby si mého ptáka dobrovolně strčilo do úst, je pro mě disciplína prakticky nesplnitelná, anžto jsem objekt esteticky nevhodný k souloži, s mnoha charakterovými vadami a psychickými poruchami, co je agresivní, fetuje, kouří, pije, kouří pyje a každou ženu, která o něj zavadí pohledem, má chuť unést, znásilnit, případně unést a znásilnit. Nehledě na to, že moje genitálie dosahují velikosti buráku a v ústech by mohly spíše působit jako dentální nit. Proto mne udivuje, že filmy o lásce mezi mužem a ženou, ty já můžu a není vzácností, když u nich nabulím kýble slaný vody. Džim Kery, který zrovna nehraje vypaštěného průzkumníka kravých análů, mi sedl jako jehla do žíly a Kejtý a její kejty jsem si mimo roli buržoazní pračky na čuráky užíval taktéž skvěle. Láska je svině a ženský jakbysmet. Otevřete se jim, zamilujete se do nich, darujete jim všechny své city a ony vám pak na oplátku vypárají srdce z těla rezavým srpem a po fazolovým maratónu vám do něj naserou tak, že nepomůžou ani hektolitry osvěžovačů. A když už ležíte na zemi, krvácíte rudé slzy, utápíte se v dušidrásajícím zoufalství a čiré beznaději, ona přijde a sebere vám mikrovlnku a toustovač! Pak už asi nic jinýho, než výmaz mozku nezbývá, a to ať už moderní technikou, nebo revolverem. S chutí do toho, pánové. (16.12.2013)