Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Třetí díl nám znamenitě vykreslí několik svým postavením i charakterem naprosto protikladných obyvatel žižkovského činžáku. Především pana domácího Nerudného. Má jistě zájem především na svém kontu a na zajištění své nezdárné, morálně naprosto rozvrácené rodiny, ale uchoval si v duši i velký stesk po krajině svého mládí. Mladý Přemek Tvaroh, syn krejčího, odjíždí tajně na východ, protože už nechce nečinně přihlížet, ale bojovat. Válka se rozhořela a prudce zasáhla všechny obyvatele činžáku v Bagounově ulici. Jedni chtějí zapomenout, druzí si vrývají do paměti každý její den... (Česká televize)

(viac)

Zaujímavosti (9)

  • Krejčí (Jan Skopeček) říká, že německé motorky jsou „samej erzac“. Slov „erzac“ pochází z němčiny, správně se píše „ersatz“ a znamená „náhradní“ či „náhražka“. Náhražka je surovina nebo výrobek, nahrazující nedostupnou nebo příliš nákladnou surovinu či výrobek. (sator)
  • Když zasáhne Nerudného (Miloš Nedbal) záchvat mrtvice, ostatní říkají: „Trefil ho šlak.“ Šlak pochází z německého „schlaganfall“, tedy záchvat mrtvice. (sator)
  • Vůz, ve kterém Adolf Hitler vjíždí ve filmovém týdeníku na Pražský hrad, je Mercedes-Benz W31. Mercedes-Benz W31 typ G4 byl německý třínápravový terénní vůz vyrobený firmou Mercedes-Benz jako velitelský vůz pro Wehrmacht v roce 1934.  Automobil z týdeníku, používaný při anexi Československa, je zachován v Sinsheim Auto & Technik Museum. (sator)
  • Drvota (Vladimír Menšík) si koupil losy Československé třídní loterie. Její první tah se konal 22. července 1919. Za Rakouska-Uherska to byla tzv. lotynka. Výhra v té době byla padesát tisíc Kčs. Průměrný zaměstnanec vydělával mezi 135 a 260 korunami měsíčně. (sator)
  • Radní Nerudný (Miloš Nedbal) jedná s malířem Dlaskem (Jiří Vala) o namalování obrazu svého statku v Padeřicích, který byl zabrán Němci. Na fotografii statku, který má být vzorem obrazu, je však Manský dvůr, soubor hrázděných staveb bývalého velkostatku u Dolního Žandova v okrese Cheb. Na počátku 30. let 20. století koupil statek architekt Milan Babuška. V roce 1938 jej zabral jako svoje letní sídlo válečný zločinec Konrad Henlein. Mimochodem Padeřice na mapě nenajdeme. (sator)
  • Vojenský týdeník o Mnichovském diktátu v roce 1938 sice obsahuje autentické záběry, mluví jej však Otakar Brousek, kterému v té době bylo 14 let. Reportáž je podbarvena Beethovenovou „Symfonií č. 7 in A major op.92 - II, Allegretto“. (sator)
  • Natáčeno v Opatovické ulici na Starém Městě (filmový dům v Bagounově ulici), Na Můstku (Bar BOCCACCIO), na Petřínské rozhledně, Petřínském bludišti, pod Strahovským klášterem, Botanické zahradě přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praze hlavním nádraží, Letenských sadech, Politických vězňů. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama