Báječná léta pod psa

Michala Viewegha jako autora ani persónu moc nemusím, ale za tuhle perlu jsem ochoten přejít leccos... herecký koncert Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové - jejich generační příběh je nádherný a plný laskavého humoru, i přes doslova sviňskou dobu. Slizký funkcionář Vladimíra Javorského a výkon jeho filmové manželky Vilmy Cibulkové je taky k pohledání.... a Vladimír Dlouhý, "Kvído" Wehrenberg, Jitka Ježková (odvážná role, jen co je pravda;)), babičky, dědečkové, Viktor Preiss jako takřka nejmenovaný dramatik a Jiří Schmitzer v miniroli psychologa - ti všichni byli výjimeční ... asi to bude výjimečným scénářem a režií. Hezky se na to vzpomíná, ale vracet by se to nemuselo... (26.03.2003)

Škoda, že o Kvida tu ani moc nejde. České tragikomédie mi časo lezú na nervy, a aj tu je veľa času venované obyčajnému životu postáv, čo funguje len v tom prípade, ak ste dané historické momenty zažili alebo k nim máte vybudovaný nejaký vzťah (týmto neduhom v podstate trpí celá filmová vlna venovaná "vysporiadaniu sa s minulosťou"). Film má však niekoľko silných momentov, ktoré ťažia predovšetkým zo skratkovitosti, pár pohľadov, pár slov. Práve preto ma mrzí, že väčšina príbehu je len o spomýnaní na časy minulé.. (27.08.2011)

Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-) (22.02.2011)

Kvido s těma svejma přemoudřelejma kecama je sympatickej asi jak rakovina. Naštěstí se děj točí hlavně okolo fotra (O. Vetchý). Film se mi celkem líbil, akorát asi tak posledních 20 minut, kdy Vetchýmu rupne v bedně a začne si vyrábět rakev, je taková křeč. Jinak ta soudružka z Jugoslávie měla pěkný kozy. (24.07.2010)

Vždycky si stěžuju, že je proklatě málo porevolučních (povedených) filmů o komunistickém dusnu normalizace a 80.let, příjemně mě překvapilo, že tenhle film je vlastně slušný. V dobře odladěném retro prostředí a s kvalitním obsazením nám prostřednictvím Vetchého rodiny bez hloupého vysvětlování ukazuje, čím si občan musel pravidelně procházet. A tady právě záleží na tom, jestli se budete smát. Komedie to totiž moc není, kromě geniálního dítěte Kvída se většinou jen mračíte a tiše nebo nahlas zuříte na komouše... anebo vás aparát KSČ a jeho metody nezajímají a tím pádem film budete považovat za blbost. Kromě zmíněného si na filmu cením svlečené Alice Bendové a Jitky Ježkové. Vetchý, kterého mám většinou za herce, který nepřekvapí, mě pobavil dobře zahranou hysterickou radostí, když se Bendová na loďce svlékne... chápu, Ondro. Jinak všichni herci odvádí kvalitní standart. Hodnocení je někde mezi 3-4 hvězdičkama, ale za cennou lekci o naší historii navyšuju na čtyři. (19.01.2010)