Báječná léta pod psa

Komedie natočená podle románu Michala Viewegha s humornou nadsázkou zachycuje osudy jedné obyčejné rodiny za komunistického režimu, v době, kdy bylo Československo okupováno sovětskými vojsky. Život se tehdy podobal spíše frašce než tragédii, ale hranice mezi oběma extrémy byla tenká a lehce překročitelná. Hrdinové filmu se najednou ocitají v existenčním a politickém tlaku, ale konečné řešení příběhu je smírné. Knižní předlohu jsem nikdy nečetl a tak nemůžu srovnávat nakolik je odlišná od filmového zpracování, ovšem výsledek je z rodu těch originálních. Svůj podíl na tom nesou i dobře zvolení herci, kteří své role v dlouhém časovém období, ve kterém se film postupně odehrává, sice ne vždy přesvědčivě vystihli ,nicméně působili v absurdní době poměrně autenticky. 80% (03.03.2009)

K tomuto filmu mám velmi zvláštní vztah. Jako dítě jsem ho viděl několikrát a docela se mi líbil, i když jsem pár věcí v tom filmu nepobíral, což bylo zapříčiněno mým nízkým věkem, kdy jsem neměl povědomí o životě v socialismu. Ale hrozně mě tehdy bavila dějová linie kolem přemoudřelého chlapce Kvida. Teprve až nyní, kdy jsem tento film viděl poprvé po nějakých 12 letech, kdy už jsem dospělý, jsem naplno pochopil některé pasáže z filmu, jejichž význam mi v dětském věku unikal, díky čemuž mi konečně tenhle film začal dávat smysl. A musím konstatovat, že se jedná o zajímavý film, který má své nepopiratelné kouzlo a který s tragikomickým nádechem popisuje život a dospívání v době, která zajisté nebyla pro mnoho lidí procházkou růžoivou zahradou. Oceňuji několik zajímavých pasáží z filmu, které mě dokázaly pobavit, jako například vylepování inzerátů o ztrátě andulek v době vpádu sovětských vojsk nebo paranoidní stavy Ondřeje Vetchého. Filmu navíc kromě zajímavého děje pomáhají i výrazné herecké výkony, díky kterým film ještě více vynikl. Tenhle film zkrátka není vůbec špatný, naopak já ho vnímám jako film nadprůměrný a uděluji mu po zásluze čtyři hvězdy. (26.03.2012)

Skutečně hodně vyzrálý a podařený celovečerní debut Petra Nikolaeva, který adaptoval populární literární text Michala Viewegha do funkčního tragikomického tvaru a ještě více v něm akcentoval ono slovo populární. Ryze mainstreamový rastr místy až s rysy maloměšťáctví jde naproti akceptaci domácího publika a pokud tvůrce dovede tak jako Petr Nikolaev udržet své dílo nad hranicí pokleslého vkusu, nedá se proti němu v podstatě nic namítat. Patrná je snaha o co nejvěrnější převedení Vieweghovské poetiky, což se do značné míry i povedlo, trochu nevěrohodná je snad jen intelektuálská stylizace malého Kvída, v románové předloze vyznívá tato mnohem věrohodněji. Nikolaevův debut je velmi podařená laskavá komedie s náznaky snahy o vypořádání se s vlastní národní minulostí, normalizace je tu sice nahlížena i s jistou mírou komiky, což příliš nereflektuje historickou skutečnost, ale jako adaptace ryze autorského románu s autobiografickými rysy se takováto interpretace dá bez újmy na duševním zdraví akceptovat. A dokonce se nechat bavit výborným herectvím ústřední manželské dvojice a mnoha vydařenými momenty, o zvýšené koncentraci již dávno zlidovělých ,,hlášek" nemluvě... PS: Nevím, kde hledal Petr Nikolaev uměleckou inspiraci, ale výrazná podobnost jeho debutu s legendární jugoslávskou komedií Tito a já asi nebude náhodná...malí Kvído a Zoran jakoby si z oka vypadli... :-) (22.02.2011)

"Teď se budeš angažovat, až se z toho posereš." Ing. Aleš Vítek chce dobře bydlet a to není ve straně, nestuduje VUML, nemá psa, nehraje fotbal a ani nevěší vlaječky. Das ist ein Skandal. Bylo to zkrátka šílenství přivádět do takového světa vlastní dítě a je to šílenství i dnes. Nicméně Kvido je zábavný, vtipný a jeho glosy se mi líbí. Ta vážnější stránka příběhu mi však zase až tak moc nesedí protože moji rodiče na tom byli za socialismu stejně jako Kvidův otec a přesto jsme slušně žili, bydleli, vlaječky jsme jako jediní v domě nevěšeli a žádný zlý komunista na nás kvůli tomu nedělal bububu. (22.06.2016)

Myslím, že pochopili ti, kteří to zažili, i ti, co to nezažili. Patříc k druhé skupině, doufám v to. Další Vieweghovy knihy už šly mimo mě, tahle mě ale ve své době dostala a její adaptace je velmi, velmi povedená, na čemž má z hereckých představitelů podle mě největší zásluhu jemná, leč nesmlouvavá matka Libuše Šafránkové, která neváhá posedět u táboráku s okresním disidentem. (03.08.2007)