Silkwoodová

Snímek měl pojednávat o nekalých praktikách v jaderném průmyslu a byl jsem náležitě zvědavý, jaký bude pohled filmařů na naše americké kolegy a jak moc se proměnilo prostředí v našem oboru od vzniku filmu. Po pravdě, Silkwoodovou považuji z dramatického hlediska za nezvládnutý materiál, kdy se film táhne jako med nasbíraný na lžíci. S krátkým odstupem času si z něj nevybavím víc než nekonečné ohníčky cigaret a velmi svérázný přístup amerických zaměstnanců k bezpečnosti práce, který by byl o pouhou dekádu později od vzniku snímku v našich poměrech nemyslitelný. Ještě k tomu kouření - tak vstřícní k potřebám tabákového průmyslu nebyli - domnívám se - ani filmaři 50. let. Přesto charisma Meryl Streepové jako jedné z nejlepších hereček své generace leccos zachraňuje, takže horko těžko si třetí hvězdičku obhájí. Celkový dojem: 50 %. (31.08.2018)

Zajímavý pohled na to, jak v 70.letech pohlíželi na tak závažné téma, jako byla radioaktivita a problémy s tím související. Není se čemu divit, že lidé nevěděli s čím pracují - tedy, že to pro ně může mít tak strašlivé následky, když je ani společnost, ve které pracovali, o ničem neinformovala a radioaktivitu nebo problémy s ní spojené si ani nedokázali představit. Karen Silkwood chtěla jen pracovat v prostředí, které by neškodilo jí a ani jejím nejbližším a dopadla tak, jak dopadla.... (16.01.2012)

V řadě průměrných látek Meryl Streep zachraňuje, co se dá. Tady má kolem sebe rovnocenný tým, ať jsou to vedlejší herci, režisér Mike Nichols, scénáristka Nora Ephron, náš Miroslav Ondříček, prostě tvůrci, kteří vědí, kam projekt posunout. A jak se neutopit v patetickém vyznění. Rozevlátá odborářka v podání herečky Streepové formátu sbírá důkazy proti zaměstnavateli, který v továrně na výrobu plutonia pro atomové reaktory ohrožuje dělníky. Za její smrtí zůstává několik znepokojivých otazníků, ona sama platila trochu za koketu, jindy za nezodpovědnou matku i neurotickou potvoru. Hlavně šlo ale o reálnou ženu z masa a kostí, která se toho nebála. Pomalé tempo vyprávění mi tentokráte nevadilo, rodinné soužití už trochu ano. Jakmile se totiž začnou víc řešit problémy v domě (lesbická přítelkyně, odchod Drewa) než uvnitř fabriky, zdá se být tohle drama roztahané. Čtyři hvězdy si ale zaslouží jednoznačně. Když zabzučel alarm, naskočila mi husí kůže. (31.08.2016)

Ve své době hodně důležitý film. Dnes už chybí kontext a styl pozdního nového Hollywoodu také není univerzální, ale pořád stojí podobné výlety do minulosti za pozornost. Karen Gay Silkwoodová (1946-1974) se nechvalně proslavila jako odborářka řešící bezpečnost v jaderné továrně na zpracování plutonia. Okolnosti její smrti vzbudili mnoho otázek. Její příběh se stal určitým manifestem, i když soudní spor mezi továrnou a pozůstalými byl nakonec vyřešen mimosoudně. Továrna ukončila svou činnost hned v roce 1975. Kauzou Silkwood byl inspirován také film Čínský syndrom. Herecky je to skutečně zážitek, výrazný výkon Meryl Streep v éře po Sofiině volbě je dnes už naprostá klasika. Další velký díl pozornosti si získala Cher za svou lesbickou Dolly Pelliker, ale zdaleka nejsilnější emoce dokázala předat Sudie Bond. (14.01.2024)

Odpudivý osmdesátkový look není tím nejhorším, co shazuje tento film. Je to předévším extrémně dlouhé a nudné seznomovaní s aktéry, které zabírá přes polovinu stopáže zbytečně dlouhého filmu. Všechny akce Silkwoodové vyznívají do ztracena, film si jen tak nevinně klouže po povrchu. Naprosto se nedaří vybudovat atmosféru, Meryl se snaží, ale její Silkwoodová se zoufale plácá mezi milostnými aférkami, touhou být důležitá, potřebou něco změnit a zůstat kamarádka se svými kolegy. (12.08.2019)