Dálniční hlídka

Léčka na venkovské cestě kdesi v Louisianě, výroba řešet značky Parker & Barrow a potom „manos arribas“. Pokud máte alespoň trochu povědomí o amerických 1930s a éře „public enemies“, musí vám být jasné, jak na konci padne branka. Problém ovšem je, že forvard John Lee Hancock na ni během zápasu vůbec neměl tah. Mezi Harrelsonem (který svůj texaský přízvuk snad ještě vylepšuje bramborou vloženou do úst) a Costnerem to příliš nefunguje, Newman tu a tam něco ukradne z regálů svého Shawshanku a i ta adorovaná dobovost působí poněkud uměle. Nerad se uchyluji k paušalizování, ale Netflix je zase jako definice očistce, potažmo Tottenhamu v McDonaghově In Bruges. Není to úplná sračka, ale není to ani skvělé.. Apropo, Bonnie a Clyde měli kliku, že seržant Cordell Walker zahájil kariéru u texaských rangerů později, jinak by se oni dva a jejich nový společník Strach sami přihlásili na nejbližší policejní stanici. I když vlastně nevím, jestli v tu dobu už nebyl ve službě, protože se říká, že když Bůh chtěl stvořit svět, Chuck mu řekl: „Můžeš.“ (09.04.2019)

Pravdou je, že někdy je těch naháněček, kde se jeden nemůže ani nadechnout příliš mnoho. Proto jsem uvítala s otevřenou náručí něco, kde to tak nefrčí, ale kde si kluci pomalu jedou pro svojí kořist. Kdo ví jak to tenkrát bylo opravdu, to ví jen ti dva. Něco je známé z vyprávění, něco z novin a podobně. Tenkrát se ten čas taky měřil relativně jinak než dnes, kdy se ráno probudíme a hned jdeme spát, páč je večer. V jednom filmu z doby cca 18. století jsem slyšela dotaz. "Jak je to ještě daleko?" a odpověď zněla "Asi tak den plus mínus". Tak o tom to celé je. Navíc Woodyho a Kostnera můžu vidět hrát pohromadě, aniž bych přišla k nějaké újmě na zdraví. Ten konec se jim nakonec povedlo velmi dobře zrekonstruovat, takže já jdu s klidem do plných. Souhlas s komentářem DaViD´82. (11.04.2019)

Slušné dobové reálie a veľa zaujímavých informácií zo života dvoch chlapíkov, ktorí zúčtovali s Bonne a Clyde. A k tomu herecký koncert dvoch hercov, ktorí sa v tomto žánri cítia ako ryba vo vode. To sú tie najsilnejšie karty, s ktorými snímok narába. Avšak na druhú stranu, no neviem... K. Costner sa mi na úlohu Franka Hamera zdal predsa len už dosť starý, to isté platí aj pre stvárnenie Gaulta. Príbeh síce zaujímavý a s postupnou gradáciou napätia, no aj tak sa nevyhol pár miestam, kde tempo upadlo a kde nastúpila mierna nuda. Na slabší nadpriemer to ale stačí. 70/100 (10.04.2019)

Nejpoctivější "too old for this shit" western ze staré školy za dlouhou dobu. A ne, třicátá léta v plném rozpuku hospodářské krize a káry ukrajující míle z nekonečných dálav namísto koní na tom pranic nemění. Pozvolna (jakože opravdu hodně pozvolna) plynoucí, na ústředním duu vystavěné, nádherně nasnímané i odehrané. Je to neskrývaně "mccarthyovské" do morku kostí čili zdánlivá "pouze" žánrovka v podobě melancholické náladovky, které nelze nepodlehnout. Její podmanivé (ne)tempo vás totiž buďto spolehlivě uspí či naprosto učaruje. (29.03.2019)

Máte pocit že Hollywood trestuhodně kašle na období své zlaté éry a už se netočí žádné filmy z meziválečné ameriky, plné romantizovaných gangsterů s Thompsony a za volanty starých nablýskaných Fordů? Netflix to the rescue! Deset let po Public Enemies, posledním zapamatovatelném (leč poněkud nudném) zářezu z tohoto období, teď kvalitně oživuje veleznámý příběh Bonnie a Clyda. Ovšem moderním způsobem - ne vizuálně moderním, jako tehdy Michael Mann s digitální kamerou, ale vnitřně moderním. Ukazuje příběh z opačné strany barikády, relativizuje romantičnost dvou antihrdinů, a komentuje jejich tehdejší oblíbenost mezi veřejností, mediální pokřivování skutečnosti do populárních obrazů milovaných davy. Až jako nenápadnou parafrázi současnosti, kde sociální sítě těžce dominují nad realitou, okamžitě zachycená senzace je vším, a zaklínání se útlakem ze strany mocných dokáže i z idiotů a zločinců udělat lidové hrdiny. A zároveň zůstává dobrou detektivkou stojící na dvojici dobře napsaných i zahraných stárnoucích Rangerů, s perfektně zpracovanou dobovou atmosférou, minimem akce, ale i přesto dosti svižným tempem. Byť, jako skoro všechno od Netflixu, by si zasloužil trochu editorské péče. Obzvlášť ten Woody Harrelson mě tu baví, když jeho nejikoničtější životní role je v Natural born killers, kde právě on sám byl tou postmoderní variací na Clydea, jedoucí amerikou na cestě bez zpátečního lístku s hromadami mrtvol za sebou. (05.06.2019)