Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (243)
Příběh je situován do New Jersey a točí se okolo rodiny Tonyho Soprana, který se musí vypořádávat s běžným rodinným životem a tím "pracovním" - stane se totiž hlavou mafiánského klanu. Pochopitelně stres na sebe dlouho nenechá čekat a Tony se psychicky zhroutí a stejně jako ve filmu Přeber si to (Analyze this) začne tajně docházet na terapeutická sezení k psycholožce. Jenže Sopránovi nejsou komedií, ale mrazivým naturalistickým dramatem, který poukazuje na reálný život takového obyčejného mafiána na sklonku devadesátých let minulého století. Každý den není přeplněn akčními honičkami a přestřelkami v nablýskaných autech, ne každý den se hraje ruská ruleta, ale i tak je to vytrvalý boj o přežití. Děj plyne velmi pozvolna, většinou se hodně mluví (sprostá mluva je velmi frekventovaná); když dojde na akci, tak je velmi realisticky až naturalisticky zobrazená, až z toho mrazí, především když si uvědomíte, že seriál vychází ze skutečných událostí a příběhů. Většina postav představují zažité archetypy: ať už je to nejstarší hlava rodiny v podobě chladnokrevného dědečka s tlustými kulatými brýlemi, či parta obtloustlých mafiánů s doutníky, či namyšlenými mladými členy klanu, ověšenými zlatými řetězy a jezdící v drahých autech, apod. A pak tu jsou ty živější postavy - nic netušící dobráčtí sousedé, manželka unavená životem, pubescentní syn s dcerou, kteří pomaličku objevují pravdu o svém otci a především křehká psycholožka, která ačkoliv má opodstatněný strach ze svého pacienta, nedokáže mu odepřít lékařskou pomoc... ()
Hodnoceno po zhlédnutí všech sérií. Co napsat o takové legendě, jakým tento seriál bez pochyby je, aniž byste se opakovali? Došel jsem k názoru, že nic, tak jen napíšu, že kdyby tenhle seriál nefungoval, tak jak fungoval (do jisté doby to byl nejsledovanější seriál v celé historii HBO, nyní je překonán Game of Thrones) tak bychom dneska neměli HBO seriály, které milujeme. V té době byl tohle pro stanici obrovský risk, který se obrovsky vyplatil a doslova prokopal cestu dalším kvalitním seriálům a Hollywoodu možná poprvé ukázal, že i "nějaká malá TV show" může konkurovat filmům a že tohle médium není jen odkladiště herců, o které už nikdo nestojí. 95 %. ()
Vkusný, pěkný seriál, který neukazuje mafiány jako supermany ani jako zločince z povolání, ale zabývá se jejich každodenním životem, v němž musejí živit své rodiny peskovat rozjívené děti, trápit se s vrtošivou matkou. Vraždí-li, v duchu člověk uzná, že to jinak nešlo a navíc je zavraždění pronásledují ve spaní, vrahy stíhají deprese..., zkrátka jsem měl dojem, že se dívám na něco skrz naskrz opravdového. Také díky skvělému Jamesi Gandolfinimu. ()
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (menej) (viac)
Čím se liší Sopranos od ostatních mafiánských klasik? Napadají mě dvě věci. Maximální využití toho, že se jedná o seriál, tedy tvůrci mají mnohem větší prostor k prokreslení postavy a situace okolo byznysu. A také ta kouzelná práce s cynickým, v některých momentech až nihilistickým humorem. Je to patrné od prvního momentu a trefilo se mi to do vkusu. Jemný podtón každodenní lidskosti. Připomenutí, že i kápo může řešit nevděčné děti, protivné rodiče atd. A samozřejmě do toho přidejte výborné herce, chytrý scénář a skvělé hlášky. ()
Galéria (744)
Zaujímavosti (59)
- V prvej sérii je slovo 'fuck' vyslovené 437 krát. (Gryphon)
- Steven Van Zandt, který hraje postavu Silvia Dante, je známý především jako rockový hudebník. Vystupuje pod jménem Little Steven a hrál mimo jiné ve skupině Bruce Springsteena. Zatímco v seriálu nosil pyšně na hlavě hustou natuženou hřívu, v soukromí a jako hudebník nosí na hlavě šátek. Bruce Springsteen mu byl na svatbě za svědka. (don corleone)
- Tony Soprano (James Gandolfini) nosí zlaté hodinky Rolex Day - Date. (Liqid)
Reklama