Tvorcovia:
David ChaseHrajú:
James Gandolfini, Lorraine Bracco, Edie Falco, Michael Imperioli, Dominic Chianese, Steven Van Zandt, Tony Sirico, Robert Iler, Jamie-Lynn Sigler (viac)Série(6) / Epizódy(86)
Obsahy(1)
Jeden z najpopulárnejších seriálov vôbec nezískal päť Zlatých glóbusov len tak pre nič za nič. Zoznámte sa s Tonym Sopranom, priemerným biznismenom v najlepších rokoch. Aj s jeho poslušnou ženou a so synom, ktorý už zďaleka tak poslušný nie je. A tiež s psychiatričkou, ktorej Tony zveruje všetky svoje tajomstvá okrem jediného: že je šéfom mafie... (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (241)
Primisimo mafioso, aneb jak dobře udělat mafiánský seriál a přesto nekopírovat klasiku v podobě Kmotra. Viděl sem sice jen pár dílů, ale vysloveně sem nebyl nikdy zklamaný. James Gandolfini, kdybych ho potkal u trafiky, fakt budu mít pocit že je skutečný mafián. Očas sem nechápal pointu děje, nebo která postava je na té či oné straně, takže sem musel přestat usrkávat capuccino a věnovat se ději víc. Nepamatuju si podobný seriál, kde by se jakožto hlavními postavami stali padouši. Postavy jsou reálně uvěřitelné, což je jedním z plusů, ovšem příběh zas leckdy nečitelný, to aby se vyrovnala matematická znaménka. Mám radši komediální seriály, ale Sopranovci mě nezklamali, ale na druhou stranu zase ani moc neuchvátili. Ovšem je-li mafioso vaším oblíbeným námětóso, pak vřele doporučuji. ()
Vynikající seriál dle mého gusta. Film "Přeber si to" (tento seriál jím byl volně inspirován) je proti tomu ztráta času, neb černý humor tomuto žánru sedne mnohem více. Navíc herci jsou zde výborní a zjevově dost originální. Potěšila mne i účast známých tvářích mě povědomých i z dalších mafiánských opusů. Jmenovitě jsou to Lorraine Bracco a Michael Imperioli, kteří si zahráli vedlejší role v mistrovské gangsterce Martina Scorseseho "Mafiáni" a dokonce jsem v jednom díle zahlédla i Lilla Brancata známého z titulní role prvního režijního počinu Roberta De Nira "Příběh z Bronxu". ()
Tony: "I can't find Pussy anywhere." Carmela: "You know, Tony, it's a multiple choice thing with you. 'Cause I can't tell if you're old-fashioned, you're paranoid, or just a fucking asshole." Paulie: "You're not gonna believe this. The guy killed 16 Czechoslovakians. He was an interior decorator." Kto videl, vie o com hovorim. A kto nevidel... Hm... Tak ten nech to okamzite zmeni :) ()
V prvom rade si je tu potrebné uvedomiť, že bez tohto seriálu by dnes bolo na poli TV tvorby všetko úplne inak... až tak, že naše milované a velebené seriály komerčnejšieho razenia (skoro každý má nejaký, u mňa je to napríklad Breaking Bad) by bez Sopránovcov nikdy nevznikli. Jasné, že ani oni nespadli z neba a dalo by sa vypátrať, kde majú svoj pôvod, od čoho sa odrazili či na čo naviazali. A áno, neprišli by oni, prišiel by niekto iný. Veci sa ale udiali tak, že to boli Sopránovci, kto tie dvere tak razantne rozkopol a kto svojou, dodnes poľahky rozpoznateľnou kvalitou najprv omráčil a potom zmenil chod dejín TV zábavy. Tie zásluhy im (všetkým, ale v prvom rade Davidovi Chaseovi a stanici HBO) skrátka nejde odpárať. ()
Nikdy jsem se o tento seriál nezajímal, nevěděl jsem o co jde. Vždycky, když to v TV běželo, myslel jsem si, že je to nějaká blbost pro ženský v domácnosti, jako Rodinná pouta. Když jsem se dozvěděl, o co jde, stejně mě ten seriál nijak zvlášť nelákal, protože zas až tak moc nemusím italskomafiánskou tématiku. Až když jsem se dozvěděl o smrti Jamese Gandolfiniho a o tom, že je to seriál z produkce HBO, až když jsem si přečetl komentář od Toma Riddla, řekl jsem si, že tomu šanci musím dát. A přesně, jak píše Tom Riddle, několik prvních dílů je velmi obtížných. Těžko se do seriálu dostává. Nevíte pořádně, kdo je kdo v rozsáhlé mafiánské famílii a když už to víte, není se s kým pořádně ztotožnit, protože jsou tu všude totální krávy, pokrytci, ale v prvé řadě hajzlové, kteří mohou mít v očích diváka nějaké sympatie, ale každou chvíli udělají něco, nad čím zůstává rozum stát. Ale už někdy před půlkou první série (zhruba od dílu College) jsem se do toho zažral jako do máločeho a musím říct, že je to seriál, který člověku tak trochu pozmění náhled na život i na svět. Je komplexní, zajímavě protidivácký, odvážný, hluboký a místy i splňuje taková ta klasická kritéria o napínavosti, akci a podobných věcech. Ty jsou však až na druhé koleji. V prvé řadě je to seriál o tom vnitřním pohledu do problematiky, o nevyzpytatelných a nejednoznačných postavách, o různorodých životních prioritách, o všudypřítomném strachu a nejistotě, o hloubání nad lidským konáním a nad lidskou existencí, o tom, že víte, že autoři jsou schopni udělat s jakoukoliv postavou cokoliv. I třeba to, že její osud a vliv na hlavní dění naprosto vyšumí a vy vlastně vůbec nechápete, proč tam ta postava byla. Přesně jak to bývá i v životě. Je to mnohovrstevnaté dílo přesně po vzoru Umberta Eca, kde si i ten nejpovrchnejší divák nalezne to své, ale pro ty hloubavější se nachází mnoho věcí v dalších vrstvách. Ale ne všechno se mi líbilo. V průběhu seriálu mě poněkud nudila či iritovala přílišná míra repetetivnosti všeho, ačkoliv je mi jasné, že to přesně bylo prostředkem k vytvoření oné mafiánksé rutiny; sezení u dr. Melfi, věčné objímání, pohřby, děvky, hazardní hry, neopodstatněná agrese a tak dále. Přestože Rodina Sopránů nemá klesající tendenci (spíše naopak, od, dle mého názoru, lehkého výkyvu v druhé a třetí sérii, šplhá až do konce stále vzhůru), je to možná seriál až zbytečně roztahaný a nemůžu se zbavit po dosledování dojmu, že se většina těch nejzajímavějších věcí stala spíš až ke konci. Ačkoliv jistě bez základu by závěr nebyl tak působivý. Seriál je to také poměrně předvídatelný. Téměř u každé postavy, která má zemřít, to víte, nebo alespoň tušíte, několik dílů předem. Protože až na absolutní výjimky, všichni, kdo zemřít mají, taky bez větších problémů skutečně zemřou. Autoři jsou ale čas od času schopni solidních překvapení. A to nejen ve vraždách, ale i ve vypravěčském stylu samotném. Vrcholem je jedenáctý díl páté série, která je surrealstickou extází, jež je narozdíl od čistě surrealistikých děl silná v tom, že tato je zabalená do jinak reálného světa, ve kterém jsme předtím pět sérií fungovali. Třešničkou na dortu celého seriálu je závěr. Mojí první reakcí bylo totální zklamání, čím víc nad tím ale přemýšlím, tím si víc myslím, že to lépe ani udělat nešlo. Je to přesně v duchu celého seriálu, je to přesně v duchu deprese a bezúčelnosti lidského života, o kterém celý seriál je a mnoho epizod před závěrem do oné finální scény směřuje. Rodina Sopránů je masivní a vyčerpávající dílo, které si žádalo vyčerpávající komentář. Je to výborný seriál, na němž oceňuji to, jak hází divákovi klacky pod nohy, ale přesto, i já jsem divák, a některé klacky způsobují, že asi nikdy nebudu mít Soprány tak rád, jako jiné seriálové rodiny. () (menej) (viac)
Galéria (744)
Zaujímavosti (59)
- Restaurace Vesuvio, kterou v seriálu provozovala postava Artieho, v New Jersey existuje. Jmenuje se La Cibeles a specializuje se na španělskou kuchyni. Posloužila pro natáčení exteriérových scén. Naopak scény uvnitř restaurace se natáčely ve studiu. Herci a celý štáb využívali La Cibeles jako místo pro stravování během natáčení. Populárními se staly především "Whack parties", během kterých se herci loučili s postavou, která právě přišla na plátně o život. (don corleone)
- Děj epizody kolem Juniorovy (Dominic Chianese) milenky a prozrazení okolností o jejich orálním sexu je ve skutečnosti mezi členy tehdejší skutečné mafie opravdu zakázáno. (kowalski)
- Pôvodne mal seriál byť vysielaný na televízii FOX. (Gryphon)
Reklama