Situácia je vážna, nie však zúfalá

Oblíbená komedie mých dětských let. Bál jsem se, že se mi to po 30 letech vůbec nebude líbit, většinou tomu tak je. Ale líbilo."Nevypadám snad dost pansky? Vy přece panská jste!". "Neúplatný a poctivý. Co ten proboha pohledává v politice?". "Netušil jsem, že existuje takové ministerstvo. Já také ne, dokud mne nejmenovali jeho šéfem". "Co když mě odvolají? Jsem ministr, nic jiného neumím". A mnoho dalších gagů v komedii kde působí šedesát kropičů na ploše 1 hektaru. Takový vánoční film, odehrává se to 24. 12. (27.12.2011)

Stará dobrá francouzská komedie. Bláznivá, ztřeštěná, místy chaotická. V hlavních rolích: ministr posera ("Puritán, poctivec, co proboha dělá v politice? Dobré skutky?") s milenkou, která je sice blbá jak hračky z Číny, ale krásná. Šarmantní vdova, která vlastně není vdova a pak taky snoubenec podnikatel, inspektor pitomec, umírající gangster, 50 policajtů, pár novinářů, jeden přízrak a dvě choré. A mraky fajn hlášek... "Provinilý muž je vždy velkorysý!" :-) (20.02.2016)

Jacques Besnard natočil jednu komedii, kterou hodnotím jako mimořádnou a to Krást se musí umět (1975). Většina zbylé tvorby, s níž jsem měl dosud tu čest, se pro mě nese spíše ve znamení toho průměrného, co francouzská komediální tvorba na plátně 60./ 70. let přinášela a to platí i o této adaptaci údajně úspěšné divadelné hry. Kámen úrazu zde tkví mimo jiné v obsazení jedné z hlavních dvou mužských rolí: Jean Lefebvre zde dostal jednu z příležitostí zahrát si v roli zcela odlišné od jeho tradiční polohy zábavného ňoumy, ale bohužel se jí nedokázal chopit s patřičnou záživností. Lefebvrova neustálá přítomnost mě občas otravovala, ale stále je to nic proti otravnému neustálému omdlévání služky. „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá...“, protože kolotoč absurdně bláznivých situací v šíře celé sbírky pestrých postav zde v jistých momentech přeci jenom dobře funguje... a protože jí zdobí navrch Michel Serrault, jenž si toho svého ministra vychutnává s ohromnou lehkostí. Na jedno (tak s odstupem času i dvě :)) zhlédnutí určitě fajn oddechovka, byť s jistými slabinami. 60% (17.01.2021)

Klenot dekadentnej francúzskej buržoáznej frašky. Jedinú analógiu vidím vo funesovke Oscar s tým rozdielom, že tu je ten správny "nenápadný pôvab buržoázie", kde sa všetko rieši bez zbytočného kriku a fyzického násilia. Menej humoru, zato však zvláštna podmanivá atmosféra, celkom rád by som si sadol niekde do kúta s vínom v ruke a všetko to ticho pozoroval. Naposledy som film videl v detstve, piata hviezdička je z nostalgie. Smie sa to? PS: Interiér zámku sa hemží moderným umením, zvlášť nebezpečne vyzerajúce alumíniové abstraktné plastiky s hrotmi sú neprehliadnuteľné. Myslím, že práve toto inšpirovalo Daria Argenta k jednému mimoriadne nádhernému mordu v jednom zo svojich budúcich filmov. (13.04.2020)

Tak tenhle film přesně osciluje mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Není to tedy právě výstavní exponát francouzské kinematografie, ale tak nebo tak, má své kouzlo. Zasazení příběhu do mrazivého prosincového dne mu jen prospělo. Film není trapný, v zamotaných dějových liniích se člověk při udržování drobné pozornosti také neztratí. Co mi však připadalo vysloveně hloupé, byla postava mrtvého-živého manžela, která se 90 minut schovává všude po domě a děsí pokojskou. Tady tvůrci šlápnuli totálně mimo. (29.10.2004)