Dom v ružiach

Ano, je to dlouhé. Místy se to trochu vleče a někdy koncem druhé části už má člověk pocit, že se to strašení opakuje dokolečka, přestává to mít švih a nápady jsou vyčerpány. Ale ve třetí části "dům" chytne druhý dech a baví až do konce. Atmosféra vynikající a sem tam půvabná cynická hláška. Ta délka i přes nedostatky má něco do sebe. Vychutnávat si atmosféru toho fantastického domu pěkně dlouho, ještě déle, hmmm... jo. Něco na tom je. (28.08.2013)

Pro mne další nezáživná a zdlouhavá adaptace na kingovské téma. Bylo zde sice pár překvapivě dobrých scén, ale jinak si myslím, že King by si zasloužil víc pečlivosti, když se jedná o nejúspěšnějšího amerického autora hororů. Z jeho knih čpí tak mrazivá atmosféra, že málokterý film se ji svou kvalitou dokáže přiblížit jen z půlky, a tohle není výjimka. (10.07.2005)

Skvele napsana a zrucne natocena ducharina, ktera v ramci subzanru (strasidelne domy) patri rozhodne k tomu nejlepsimu. Mam moc rad vetsinu televiznich adaptaci kingovych knih, delsi stopaz a mene znami herci vetsinou lepe pomahaji vystihnout klasickou "kingovskou" atmosferu. Rose Red je toho idealni pripad, kdyby to melo hodinu a pul, tak by to bylo nekoukatelne asi jako Zamek hruzy, ale kdyz se necha pribeh klidne plynout a postavy se dostatecne vykresli je to o necem jinem. Pomerne casto mi film pripominal skvelou knizni serii Hodina carodejnic, kterou bych rad videl zfilmovanou v podobnem, nebo jeste delsim formatu. Musela by to byt nadhera. Posledni plus putuje smerem k hercum, predevsim Julian Sands v kladne roli mile prekvapil. (01.08.2005)

Část I: Seznámení - Profesorka Joyce Reardonová zasvětila celý svůj výzkum paranormálních úkazů jedinému - Domu v růžích. Zde se za ty roky, co dům stojí stala spousta nešťastných nehod, sebevražd i záhadným zmizení. Joyce dává dohromady tým z několika individuí, ze kterých každý má nějakou parapsychickou schopnost - ať už čtení myšlenek, jasnovidectví a podobné. "Hvězdou" mezi nimi je bezesporu autistická Annie, která sice není schopna samostatného života, nicméně její paranormální schopnosti jsou neuvěřitelné. Část II: Prohlídka a první noc - Joyce provádí celou skupinu domem, doplňuje jednotlivé místnosti událostmi, které se v nich staly - a většina z nich nebyla nijak veselých. Dům má totiž schopnost nasávat energii ze zde zemřelých, a sám se dále rozrůstat. Jelikož do domu Joyce přivedla skupina velmi silných osobností, určitě si je dům nenechá jen tak ujít. Část III: Kdo s koho - Začíná jít opravdu do tuhého. Někteří členové expedice za záhadných okolností umírají, a mezi ostatními začíná docházet k vážným sporům. Dokáží se alespoň trochu dát dohromady, a za pomoci svých schopností se zachránit?... Bylo to řečeno už několikrát, Stephen King a film - toto spojení většinou nedopadne úplně dobře. Stephen King dokáže do knihy dostat tolik myšlenek, že případný film, který z knihy vznikne je potom velmi osekaný (a tudíž k nedívání) a nebo svojí délkou překračuje jakékoliv rozumné meze. To byl případ jak Svědectví, tak i Domu v růžích - délka filmu kolem 5 hodin, a proto je rozdělen do tří částí. První část je spíše seznamovací, a vcelku tu o nic nejde. Ve druhé části se film začne rozjíždět, ale naplno to frčí až ve trojce - tady už jsem trochu přestal stíhat, protože (jak to v hororech bývá, přes veškerá varování se členové rozprchli po domě, a tak si to každý musel prožít sám). Celkově jde ale o velmi nadprůměrný horor (jak už to Stephen King umí), a rozhodně nedoporučuji se na něj dívat před spaním (a/nebo) v osamělém domě... (01.02.2009)

Výborná prvá tretina, nudná a naťahovaná druhá a impotentná (scenáristicky, režijne...) tretia. Pritom obrovská škoda, hlavne úvodná hodina naznačovala hustý atmosferický TV horor, no zhruba v polovici som si uvedomil, že sa konať nebude nič. To znamená, že opäť sa nedočkám dobrého hororu o strašidelnom dome. A tá typicky kingovská dĺžka, ktorá sa stáva u jeho TV adaptácií pravidelnosťou...ufff. (31.12.2004)