Dom v ružiach

Podle mě je "Dům v růžích" nejlepším zpracováním hororových příběhů o domech vůbec. Jsou zde perfektně vykreslené postavy, příběh i okolnosti a vše je slepeno děsivou pozvolnou gradací. Paradoxně v Kingově případě vždy prospívá hororu délka, která někoho může nudit, ale King nikdy není o akci a rychlém vyprávění. Tento film mám moc rád. 95% = 5/5 (24.08.2010)

Výborná prvá tretina, nudná a naťahovaná druhá a impotentná (scenáristicky, režijne...) tretia. Pritom obrovská škoda, hlavne úvodná hodina naznačovala hustý atmosferický TV horor, no zhruba v polovici som si uvedomil, že sa konať nebude nič. To znamená, že opäť sa nedočkám dobrého hororu o strašidelnom dome. A tá typicky kingovská dĺžka, ktorá sa stáva u jeho TV adaptácií pravidelnosťou...ufff. (31.12.2004)

I Stephen King dokáže napsat (pod)průměrné romány, z kterých už lze jasně vyčíst vysychající studnici nápadů (jsou to ovšem pořád romány, které jsou podprůměrné jenom na Kinga). A co přichází v literárním světě, musí nutně přijít i v tom světě filmovém (resp. televizním). Doposud vynikající spolupráce Baxley + King (naprosto úžasná Bouře století) tak dostává trhliny v podobě předlouhé duchařské story o jednom nenasytném domu a jeho (ne)dobrovolných obvytelích. King nechává své typicky vyhraněné hrdiny potácet po domě (který -- jak je zvykem -- efektně vyčnívá nad moderní metropolí), jenž mění svůj tvar a pomalu povolává do boje všechny své oběti. Nechybí telepatie, košatá historie domu a karikaturní pojetí vedlejších postav (tak, jak to máme u Kinga rádi). Ztratila se ovšem lehkost vyprávění, napětí a King sám. Opakování někdy nedělá mistra. (05.03.2009)

Vynikající televizní projekt se scénářem Stephena Kinga (nejedná se o žádnou jeho adaptaci), což je cítit v mnoha scénách i hláškách. Je zvláštní, že horory z televizní produkce jsou často mnohem atmosféričtější než snímky z produkce čistě filmové. V Rose Red je nedostatečný rozpočet znát pouze v několika závěrečných tricích. V drtivé většině jde však o tu nejpoctivější televizní práci s žánrem, jakou jsem kdy viděl. Pomalé, táhlé nájezdy transfokátorem (do tajemné chodby, k domu nebo na ožívající sochu), doprovázené výbornou instrumentální hudbou, jsou na RR to nejlepší. Atmosféra houstne také díky všudypřítomnému šepotu a nádherným záběrům na děsivé výstřelky architektury, opět doprovázené hudebními motivy. I zajímavá přehlídka postav, čerpající k Kingovy záliby v mentálních superhrdinech, si většinu diváků získá. Nejděsivější momenty přicházejí samozřejmě s paranoidním Emerym. Nechybí ani dětský princip v podobě autistické Annie a jejího oblíbeného "Theme From A Summer Place". Sympatické skloubení formy a obsahu nakonec dělá z RR jeden z nejlepších hororových snímků o strašidelných domech. 80% PS: koncepce strašidelného domu jako monstra a živé entity je zde mnohem lépe podaná než v naprosto nezvládnutém románu (a otrocky natočené Garrisově televizní adaptaci) The Shining. (21.09.2011)

Neskutečně dlouhej horor, ale naštěstí to je rozdělený do tří částí, tak to nakonec ani tak hrozný nepřijde, ale všechno to pospojovat, tak jdu s hodnocením určitě níž, protože na 4 hodiny to nemá až zas tak pestrej děj, aby to dokázalo udržet pozornost po celou dobu. Určitě je taky dobře, že film nevyloží všechny trumfy naráz a dokáže to pěkně dávkovat, možná bych trochu vylepšil první část, která je spíš taková seznamovací, na to že to má tak hodinu a půl by to chtělo ještě něčim ozvláštnit. V dlaších částech už atmosféra houstne a film začíná být mnohem zajímavějším, ale i tak jsem se moc nebál, zkrátit to tak o 100 minut, tak to mohlo vypadat o hodně líp (25.07.2006)