Oz

Šesť sérií narvaných do prasknutia brutalitou, sexom, vulgárnou vravou a geniálnymi charaktermi. Samozrejme, autenticita a nehumánnosť sú hlavnými lákadlami, ale práve charaktery sú najväčšou devízou tohto seriálu. A Oz tu predstaví tak prepracované postavy, aké ešte žiaden film alebo seriál, s ktorým som sa doposiaľ stretol, neponúkol. Postupný vývoj a premena všetkých postáv je tak fascinujúca a pritom tak prirodzená, emócie, ktoré sa zľahka a bez problémov prenášajú na diváka a pôsobia absolútne drtivo, skľučujúca, depresívna a stiesnená atmosféra, ktorá zožiera zvnútra, zmysluplné dialógy, fantastické herecké výkony a bezservítková, pritom ale nie samoúčelná brutalita. Toto sú elementy, ktorými sa nemôže pýšiť žiaden seriál súčasnosti, v tomto je Oz tak bezkonkurenčne výnimočný. Hlavne si treba uvedomiť, že dej tu je nie je tvorený nejakým veľkým spoločným príbehom, ale osudmi, vývojmi a osobnými príbehmi všetkých zúčastnených postáv a vzťahov medzi nimi. A tu na celej čiare jednoznačne vyhráva vzťah Beecher-Schillinger a v neskoršej fáze aj Keller-Beecher, a obom sa dostalo dostatočne uspokojujúceho konca, aj keď koniec seriálu ako taký mohol byť viacej prepracovanejší a mohlo sa uzavrieť pár ďalších dejových liniek, ale to už je môj subjektívny názor. Ďalšími veľkými výhodami tohto seriálu je takmer nulová existencia klišé a bezproblémovosť scenáristov v odstránení kľúčových, niekedy roky budovaných charakterov. A za všetky spomenuté faktory je aj 5 hviezd málo. P.S : Nikdy som nevidel vo filme takú čistú, krásnu a jasnú bratskú lásku ako medzi O´Reillyovcami. Nádhera. (28.12.2010)

Uff..byla to dlouhá doba, odhaduji tak rok, rok a půl, než jsem tenhle diamant mezi seriály dokoukal. Oz totiž není ten typ seriálu, který byste zhltli za pár volných večerů - aspoň já to tak neměl. Někdy jsem měl i měsícovou pauzu, než jsem na něj "dostal chuť" jindy jsem zase dal 6 dílů za sebou. Sestra Peter Marie, Keller, Beecher, Busmalis, Reebadow, Shillinger, Adebisi, bratři O'Reilyové, McManus, Glyn a mnoho a mnoho dalších. Co postava, to v podstatě hlavní hrdina a skvělý herecký výkon. Když už jste si mysleli, že víte všechno a nemůžete nic očekávat, přišla nová postava, nový vězeň, dozorce. Když jste si mysleli, že někdo nepřežije ani den, vydržel třeba celou sérii a pak, když to čekáte nejméně.... Jedno překvapení za druhým. Perfektní psychologický rozvoj postav. A pokud jste se někdy ztráceli nebo potřebovali menší rekapitulaci, případně jen porozumět souvislostem v jednotlivých dílech, vždy tu pro vás byl Augustus Hill, tajemný "nevýrazný" vězeň na vozíku, který nás provázel díl co díl - to jsem velice ocenil. Jsem hrdý na to, že jsem měl možnost tenhle neobyčejný seriál vidět a lhal bych, kdybych řekl, že mne nepoznamenal. (03.03.2013)

Kruté, ale zároveň fascinující místo - to je Oz. Roznodně bych se sem nechtěl dostat, ale jsem vděčný, že jsem jej mohl pozorovat. EDIT 27.6.2011 Po dvanáctém dílu čtvrté série, který byl tak neuvěřitelně silný (ostatně, čtvrtá série je celá maximálně našlapaná a pro mne jednoznačně nejlepší), snižuji hodnocení Prison Breaku. Ten rozdíl je obrovský. (29.09.2010)

Strhující, nekompromisní, pro otrlé. Antihrdinský seriál ve kterém si každý najde svého oblíbeného vraha. Nikdo není bez poskvrnky a nikdo bez poskvrnky neodejde. Drogy, homosexualita, násilí, korupce, kostlivci ve skříních, pod matracema i v zas*aných šuplících hned vedle bible a kousku skla místo nože. Může být takový seriál přitom brán ještě vážně? No to si pište že jo. Vlastně se u toho dá i docela přemýšlet a některé postřehy tvůrců ohledně amerického vězeňského systému (byť je nutné samozřejmě brát to trochu s odstupem a zdravou nedůvěrou) jsou neuvěřitelně trefné. Takže ano. Samoúčelnou naturalistickou brutalitu nesnáším, ale v tomto případě dělám výjimku. Tohle je dost dobrý. (01.11.2012)

Sám od sebe bych se asi do seriálu z vězeňského prostředí nezavrtal. Myslel jsem, že už je tohle téma trochu vyčerpané. No, dostal jsem na hubu. To hodnocení tady nelže nebo je možná ještě trochu podsazené. Nejdřív jsou vám lhostejní a některé nesnášíte, nakonec je milujete všechny. Kdo kdy řekl, že má rád, když se budují charaktery musí být i třeba násilím dokopán k OZu. Tak jako já. Citově mě to promlátilo od nenávisti, přes závislost k úžasu. Netuším, jestli jsem někdy viděl většího bastarda než je v OZu, jestli jsem někdy ve filmu či seriálu dostal lepší "lovestory" nebo prožil silnější lítost nad smrtí postavy. Kolik z těch 56ti dílů bylo slabších? 3? Možná 2? Ano, spoustu z toho můžeme vidět jinde a třeba i líp. Některé dějové zvraty vám budou připadat jako výtvor hlavy pošahané, jenže to zaštiťují ty předem avizované dokonalé charaktery a pak je všechno ostatní šumák. Pustil bych Schillingera ven. Myslel jsem si, že mám v OZu pár oblíbenců. Na konci seriálu jsem zjistil, že jich bylo taaaaak moc. Když někdo dokáže vybudovat tak silnou auru okolo tak velkého počtu postav, je pak nádherná scéna každá, kde se dva či více z těch vykreslenějších pustí do jakékoliv interakce. Tohle bylo pro mne velké překvapení a pořádný objev. Je to největší majstrštyk J. K. Simmonse, je to nechutné, hnusné, odporné a dokonalé. Zakousávat pomalu. Nehltat. (04.09.2013)