Narušitel systému
Systemsprenger
System Crasher
Réžia:
Nora FingscheidtScenár:
Nora FingscheidtKamera:
Yunus Roy ImerHudba:
John GürtlerHrajú:
Helena Zengel, Albrecht Schuch, Lisa Hagmeister, Gabriela Maria Schmeide, Melanie Straub, Victoria Trauttmansdorff, Maryam Zaree, Tedros Teclebrhan (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Bernadette, alebo Benni, ako sa radšej necháva prezývať, je dievča s tvárou anjela, no plné nespútanej energie. Je ‘narušiteľom systému’. Tento termín sa používa pre problémové deti, ktoré porušujú každé jedno pravidlo; deti, ktoré odmietajú prijať akýkoľvek druh štruktúry a ktoré postupne prepadnú cez trhliny detských zariadení sociálnej starostlivosti. Nezáleží na tom, kde je toto deväťročné dievča umiestnené, po krátkom čase ju odvšadiaľ vyhodia. Koniec koncov, presne o to jej ide, pretože najviac zo všetkého túži opäť žiť so svojou matkou: ženou, ktorá nie je schopná vyrovnať sa s nevypočítateľným správaním svojej dcéry. Nora Fingscheidt podľa vlastného viacnásobne oceneného scenára, vytvorila intenzívnu drámu o obrovskej túžbe jedného dieťaťa po láske, bezpečí a násilnom potenciáli, ktorý to podmieňuje. Film zároveň zobrazuje neúnavné pokusy pedagógov a psychológov, ktorí využívajú rešpekt, nádej a dôveru, aby vytvorili cestu vpred deťom, ktoré svojím správaním ohrozujú ostatných, aj samých seba v dôsledku ich nepredvídateľných výbuchov. (Film Europe)
(viac)Videá (4)
Recenzie (145)
„Na svůj hlas má zbrojní pas.“ Helena Zengel excelovala. Roli nezvladatelné zvládla na jedničku a být to na mně, tak jí Zlatý medvěd v zubech přinese Oskara. O to víc zamrzí, jaká manipulativní inkluzivní sračka se z filmu vyklubala. Naštěstí to vyvážily humorné komentáře těch, kteří tomu napálili 5 hvězd, ale současně píší, že holčička „byla na pěst“, tedy jim zcela uniklo humanistické poselství: „Nefackovat! Zahrnovat láskou a vono to s ní pude.“ Což o to, zahrnování láskou zní líp než zahrnování psychofarmaky, ale... Kam se, doprdelepráce, poděla vaše empatie... s jejími oběťmi?! Jaké jí měl Micha stanovit hranice? „Maximálně jedno zmlácené dítě denně, když do krve zmlátíš dvě, tři, tak večer půjdeš spinkat bez objímání?“ I dobroserská inkluze musí mít nějaké hranice aneb SVOBODA mojí, po LÁSCE toužící pěstičky končí u cizího nosu! Společenská pravidla nejsou „absurdní“ (© JitkaCardova) a dávat chudáky děti (imho taky zasluhující lásku a pocit bezpečí!) do jedné třídy s psychicky narušenou, agresivní, nezvladatelnou a naprosto nevypočitatelnou fretkou, je možná velice humánní vůči té pacientce, ale čiré zlo a velké bezpráví vůči jejím obětem. EMPATICKÉ OKÉNKO: [][] Co na to moje máma, moudrá a láskyplná žena? ♥ „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.“ ♥ „Tak dlouho se se džbánem chodí pro vodu, až... “ ♥ „Kdo chce kam, pomozme mu tam.“ [][] A závěrem tip pro sluníčkářské rodiče. Adoptujte si nějakou psychicky narušenou agresivní holku, je to ideální au pair. Hlavně k miminku. Zejména pokud rádi experimentujete, ale už vám došly tarantule a krysy se vzteklinou. ()
(8.5/10). Němci mi zde pouze potvrzují, že umí točit kromě skvělých seriálů (Dark), také velice kvalitní filmovou tvorbu. Bylo mi hned jasné, že to nebude žádná pohádka a taky že ne. Neskutečně mi bylo líto okolí, které kvůli té nešťastné holky trpělo. Vím, že za to nemohla, ale někdy opravdu zůstával rozum stát a ani se to nechtělo věřit. V té asi nejhorší scéně jste prostě doufali, že se to nestane.. A ono se to stalo. Velice silný počin. ()
Jedna proti všem...Benni je 9letá dívka s velmi problematickým nepředvídatelným chováním která je ke svému okolí velmi bezohledná a bohužel i k těm kteří to s ní myslí skutečně dobře a tak se nemůže divit,že jí nechce vychovávat vlastní matka ani nikdo jiný a tak střídá náhradní domovy jako ponožky.Je rozhodnuto,že do školy jí bude doprovázet muž jménem Micho,který je k ní milý a chce jí pomoci z psychických záchvatů a tak dostane nápad,aby s ním Benni strávila 3 týdny na jeho chatě a že se jí pokusí v přírodě trochu převychovat.Bohužel tento pokus je stejně marný jako začlenit nepřizpůsobivé obyvatele z vyloučených lokalit do společnosti.Benni se i po návratu zpět chová jako by musela bojovat s celým světem a přitom celou dobu svádí boj jen sama se sebou.Trochu mi to i připomnělo film Pasťák z roku 1968 kde vychovateli Ivanu Vyskočilovi ti chovanci na konci filmu pěkně naložili i když to s nimi myslel také dobře,ale vděčnost je pro tyhle problémové jedince neznámé slovo.Věřím,že díky tomuto filmu má dětská vycházející hvězda Helena Zengel pěkně našlápnutou kariéru. ()
Devítiletá Benni zažila v útlém dětství trauma a od té doby se chová často nepříčetně. Vlastní matka ji příliš nechce a Benni se protlouká různými ústavy, psychiatrickými léčebnami a sociálními zařízeními. Ze všeho nejvíc touží po trvalém zázemí a někom, kdo by ji měl rád. Když dostane nového školního průvodce, který ji pozve na výukový pobyt do lesa, zdá se, že konečně našla někoho, komu na ní záleží. Jenže Micho má vlastní rodinu a čekají druhé dítě. ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (3)
- Zástupcovia Nemecka zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 92. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 2020. (MikaelSVK)
- Titul filmu je neoficiálním označením pro děti, které z nějakého důvodu nejsou zařaditelné do žádné existující sociální struktury. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla 8. února 2019 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
Súvisiace novinky
McQuarrie a Sandra Bullock na Netflixu
Režisér posledních Mission: Impossible Christopher McQuarrie a herečka Sandra Bullock (Bird Box) teď spojí síly, aby natočili nové drama pro Netflix. Zatím nepojmenovaný snímek bude vyprávět o životě… (viac)
6. ročník Be2Can startuje už 2. října
Zlatý medvěd a oba držitelé hereckých cen z letošního Berlinale, cena za režii a cena poroty z Cannes a mnoho dalšího představí 6. ročník přehlídky Be2Can. Letos se koná od 2. do 8. října v pražských… (viac)
Jedním slovem: intenzivní. Musím říct, že mně z tohoto filmu bylo až fyzicky zle. Už ani nepamatuji, kdy jsem se naposledy při sledování filmu cítil tak nekonformně, tak zranitelně. Mísily se ve mně pocity bezmoci a lítosti, lomcoval mnou vztek. Skoro po celou dobu jsem měl chuť brečet, chvílemi jsem měl chuť řvát (spolu s Benni). To by jako pozvánka k sledování mohlo stačit, ne? Že chcete slyšet i, co mě tak rozrušilo? Inu, máte to mít (spoiler alert)! ___ a) Až poté, co jsem se uklidnil (pár hodin po projekci, byl jsem tedy v moci filmu ještě dlouho po doznění závěrečných titulků) jsem si uvědomil, proč mě bylo z tohohle filmu tak děsně úzko. "Zdrcla" mě ta beznaděj, ta marnost všech těch pokusů Benni "uzemnit", "ukotvit", najít pro ni místo. Dosud jsem věřil (chtěl jsem věřit?), že i děti z dysfunkčních rodin, brzcí sirotci, opuštěné děti mohou najít (obnovit) rodičovskou lásku. Že společnost je s to ji jim nějakým způsobem suplovat (když už ne plně nahradit, tak se k ní aspoň přiblížit). Ne, teď neútočím na monopol (co se týče péče, pochopení, pozornosti) funkčních rodin - jen nepředstírám, že ne každé dítě se do nějaké té funkční rodiny narodí (kdybych byl škarohlíd, tak bych řekl, že většina se do ni nenarodí), jaké pak má tohle dítě možnosti? Jak mám po "Narušiteli systému" (po snahách paní Bafané, Michy a Sylvie) věřit, že pro každého existuje naděje (naděje, že všechno bude v pořádku a že každý z nás někam patří a nemůžeme to místo míjet donekonečna)? b) Znáte to přísloví, že všichni jsme jednou dole, jednou nahoře? Že se život pohybuje v sinusoidách, a tak to má být, jelikož si nikdy nezaslouží být absolutním vítězem (na úkor druhých) a absolutním poraženým? Ještě nikdy pro mě nebyla drobná vítězství (chvíle radosti) Benni tak bolestivé. Cykličnost (selhávající pokusy s Benni něco udělat) tohohle filmu mě doslova ubíjela, vskutku za každým sluncem (př. Benni tančí na stole poté, co jí matka přislíbila, že si ji vezme domů) jsem viděl vykukující mraky ohlašující bouři. c) Skutečným průserem bylo, že Benni měla dosti patologickou představu o lásce (jinou ale asi mít nemohla, když se jí ji dostalo velice málo, téměř žádná), proto se s ní nemohu plně ztotožnit (ví sice, co je na světě nejdůležitějšího, ale má o tom pokroucenou představu). Nelze si nevšimnout, že Benni (její představa citu) byla trochu žárlivá, trochu egocentrická, trochu majetnická. Vzpomeňte třeba repliku, kdy říká, že by mohla zabít Michovu ženu a jeho dítě, aby byli jen spolu. Její problémy v dětských domovech plynou z toho, že si nerozumí (nechce rozumět) s jinými dětmi, které jsou na tom částečně jako ona. K Justinovi, adoptivnímu synovi Sylvie, se taky nechová zrovna příkladně (a teď nemyslím onen nešťastný incident na ledě, to byla nehoda; tak trochu z Benni cítím, že chlapce bere jako konkurenci). Bojím se (to už je však čiročirá spekulace), že kdyby Benni jednou měla dítě, tak by se to dítě nemohlo nadechnout, nereplikovala by tedy lhostejnost či strach ze zodpovědnosti (případ její matky), nýbrž přehnaně ochranitelskou podobu mateřského citu. 95% () (menej) (viac)