Réžia:
Kurt NeumannScenár:
James ClavellKamera:
Karl StrussHudba:
Paul SawtellHrajú:
David Hedison, Patricia Owens, Vincent Price, Herbert Marshall, Kathleen Freeman, Betty Lou Gerson, Charles Herbert, Bess Flowers, Charles Tannen (viac)Obsahy(1)
Film byl natočen podle stejnojmenné povídky George Langelaana. Hlavní postavou je Helene (Patricia Owens), která svému švagrovi Francoisovi (Vincent Price) a inspektorovi Charasemu objasňuje okolnosti záhadné smrti jejího muže André Delombrea (Al Hedison). Podle jejího tvrzení vynalezl její muž jakýsi teleport, který následně vyzkoušel sám na sobě. S ním se však nepozorovaně přenesla i malá moucha. Geny se pomíchaly a výsledkem byl muž s muší hlavou a končetinou a moucha s hlavou a končetinou lidskou. I když má André muší hlavu, je stále člověkem a snaží se hrůzné důsledky experimentu zvrátit. Film se stal hitem své doby a často je považován za skvělé završení hororové éry padesátých let. (Hurley)
(viac)Videá (1)
Recenzie (112)
Původní Moucha má se slavným Cronenbergovým remakem společnou jen hrubou kostru příběhu a v dnešní době už působí poněkud archaicky. Nejen svými šablonovitými postavami, hereckými výkony ("schizofrenní" zápas s vlastní muší rukou byl vydatně komický) a filmovým jazykem (stavba scénáře a banalita některých dialogů), ale i "vědeckou" stránkou zápletky. Tam, kde Cronenberg použil skvělý nápad o splynutí lidské a muší DNA, vystačili si v osmapadesátém s konstatováním, že jejich "atomy se promíchaly". Hm, no dejme tomu, že pro masy bylo tehdy tohle vysvětlení dostatečné, ačkoliv o DNA už se nějaký ten rok vědělo. Ale proč tedy mozek v oné muší hlavě zůstal lidský? A lidský zůstal nejspíš i v lidské hlavě mouchy, soudě podle křiku v pavučině... Ale právě tady musím obrátit, protože zrovna tahle nečekaná scéna mě pár minut před koncem filmu hodně nadchla. Samozřejmě že ne svou trikovou stránkou, ale svým obsahem. I odmaskování pána s muší hlavou bylo docela působivé a nepochybuju, že při něm před půl stoletím leckterá dáma v biografu vyděšeně vyjekla a v noci pak měla neklidné sny. A líbila se mi i příjemně morbidní scéna s lisem. Takže divácky jsem s filmem docela spokojený, ale tak velký milec filmového retra zase nejsem, abych mu dal víc než tři hvězdy. ()
Sympatické dějové schéma bohužel dojíždí na uchvátanost a psychologickou děravost. Neumann umí vybudovat solidní husinu a navodit napětí, ale posloupnost ve vývoji základních dějových motivů mu moc nevychází, takže přechody mezi jednotlivými psychickými i fyzickými etapami působí nepřesvědčivě. Přesto palec nahoru za znepokojivou auru druhé poloviny a zdařilé vypointování v samém závěru. 65% ()
Zvláštny originál, ktorý okrem hlavnej myšlienky nemá s remakom skoro nič spoločné. Atmosféra 50tych rokov, herecké výkony, hudba - tieto segmenty sa úplne odlišujú od Muchy s Goldblumom. Nedostala som však žiadnu príležitosť nudiť sa a niektoré scény boli vyslovené hrôzostrašné. Celkovo mám z originálnej Muchy veľmi pozitívne pocity, možno aj preto, že som namiesto remaku, bola ušetrená dívania sa na hororové Goldblumove premeny :) ()
Tak toto bola veľmi lahodná a príjemná pohodovka. Hneď od začiatku sa odkrýval temný príbeh, hneď od začiatku je tu tajomná a hustá atmosféra, ktorá vygraduje vo finále. Parádne vyrozprávaný príbeh, ktorý pomaličky odsýpa, sem-tam malá bizarnosť, ktorá je tak dokonalo vložená do príbehu, že tam vobec nevadí a práve naopak. A tých bizarností mohlo byť aj viacej, príbeh si to žiadal. Mohla tu byť ukázaná dlhšia premena z človeka na muchu, to mi tu tiež chýbalo. Ten koniec bol troška zaostalí, ale hodnotím celok, a ten bol veľmi schopný. ()
Když jsem před lety v jedné antologii hororových povídek narazil na povídku „Moucha“ George Langelaana, byl jsem dost překvapený, kolik toho nemá společného se stejnojmenným filmem z osmdesátých let. O to milejší bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že podle této povídky byl natočen film již koncem padesátých let, který se jí drží docela věrně. A ač bych si myslel, že film podle této povídky nemůže být nějak extra dobrý, byl jsem přesvědčen o opaku. Zřejmě za to může takové to kouzlo starých sci-fi hororových filmů, ta schopnost z toho mála možností tehdejší doby, hlavně co se týče triků, vykřesat příznivé maximum a samozřejmě Vincent Price v jedné z vedlejších rolí. Moucha prostě obsahuje něco, co dnešní filmaři zpravidla nedokáží a co dnešním sci-fi a hororovým filmům, zaměřeným převážně na vizualitu, chybí – obyčejný lidský příběh, který je děsivý svým obsahem a ne jen formou, svým příběhem a ne jen vizuálním zpracováním. Samozřejmostí je skvělá hudba a k tomu navíc již zmíněné dobré triky. ()
Galéria (63)
Fotka © Fox Broadcasting Company
Zaujímavosti (15)
- První verze scénáře Jamese Clavella věrněji kopírovala povídku, kterou napsal George Langelaan pro časopis Playboy v červnu 1957. Ale produkční si vyžádal šťastnější konec. (HellFire)
- Patricia Owens trpěla strachem z hmyzu, čehož režisér Kurt Neumann využil a do poslední chvíle jí neumožnil, aby se podívala na masku, kterou nosil David Hedison, představitel Andrého-mouchy. (HellFire)
- Natáčelo se v Kanadě a v New Yorku (USA). (Varan)
Reklama