Reklama

Reklama

Fabrizio Collini (Franco Nero) je tichý a nenápadný muž, ktorý v Nemecku žije už viac ako 30 rokov a nedávno odišiel do dôchodku. Keď v luxusnom berlínskom hoteli brutálne zavraždí prominentného nemeckého priemyselníka, všetci sú šokovaní nielen samotným činom, ale aj tým, že Collini sa k vražde priznáva, odmieta však prezradiť motív svojho činu. Mladý advokát Caspar Leien tak má pred sebou zložitú úlohu, pavučina prípadu Collini totiž siaha až do obdobia 2. svetovej vojny. Film je adaptáciu rovnomenného bestselleru od Ferdinanda von Schirach, voľne inšpirovaného skutočnými udalosťami. (RTVS)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (95)

TheEvilTwin 

všetky recenzie používateľa

Dusné atmosferické soudní drama v čele se skvělým Elyasem M´Barekem. První hodinka je takový ten nutný právnický ukecaný rozjezd, ale jakmile se odhalí ústřední zvrat, začne se film obracet vzhůru nohama a až do finále jede čistě v soudní síni. Dialogy jsou neskutečné, atmosféra je depresivní a ponurá, herci přesvědčiví a samotný nápad šíleně originální a neokoukaný, protože spojení válečných zločinů a moderního soudního drama-thrilleru jsme zatím tuším neviděli. Tleskám, bavil jsem se a díky škatulce “podle skutečných událostí” je film ve výsledku ještě daleko mrazivější. ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Film Marca Kreuzpaintnera Případ Collini se nezáludně soustřeďuje na problém denacifikace. Bohužel jen na filmovém plátně a poněkud se značným zpožděním: ti co přežili zabíjení na jedné i druhé straně (tím myslím, ty, kteří zabíjeli a ty, kterým se to podařilo přežít), už zemřeli stářím. Avšak ani tím se problém denacifikace neuzavřel. A to ani přesto, že byl v roce 1968 (co se v tomto roce nestalo!) uzavřen Dreherovým zákonem (Eduard Dreher 1907 - 1996), který dal zapravdu těm, kteří se ospravedlňovali tím, že pouze plnili rozkazy svých nadřízených. Vraždy se tak přehodnotily na zabití a zabití se amnestovalo. Film se silně opírá o stejnojmennou knihu Ferdinand Von Schiracha, vydanou v roce 2011, tedy také celkem pozdě. Film však má ještě jiné, zajímavé konotace: Colliniho obhájcem je jmenován mladý Turek (Elyas M'Barek, na netu jsem vyčetl, že obvykle hraje komediální role), který Dreherův zákon nezná a samozřejmě ho nezná ani vrah Collini. Zná ho ovšem žalobce, který se dílem podílel na jeho zpracování, a bylo by zajímavé vědět, kdo v soudní síni ho ještě zná. Film končí tak, že se koza sežere, ale přesto zůstane celá: Collini se oběsí v cele, žalobce uzná, že Dreherův zákon je pakárna, čímž je evropská denacifikace definitivně uzavřena. Schluß!..... Pozn. 1: Navíc se mi na filmu nelíbily "realistické" flashbacky a lituji, že si režisér neuměl poradit jinak. A ten závěrečný "romantický" s kopačákem, to byl opravdu gól. Pozn. 2: Přínosem pro mě tu není tolik "diskuse o Dreherově zákonu", ale obsese opakování (v této souvislosti mě napadla kniha u nás téměř neznámého surrealisty Rolanda Topora Nájemník, kterou zfilmoval Roman Polanski). Zbraň, kterou Collini použil (typ, kterým byl zastřelen jeho otec) přivedla na stopu mladého obhájce a zřejmě i většinu diváků (včetně mě). Dalším problémem je zohavení mrtvoly; zřejmě je to "bonus navíc", za mnohaleté čekání a zmařený život celé rodiny. Pozn. 3 - opravdu poslední: Zrovna čtu knihu poznámek Umberta Eca Pape Satàn Aleppe. Cronache di una società liquida (nedá mi to: název českého překladu zní Od hlouposti k šílenství - zprávy o tekuté společnosti. Pokud se druhá část názvu překladu díla shoduje, musí se shodovat i ta první; tedy, nepřeložitelný výraz z Danta Pape Satàn Aleppe znamená Od hlouposti k šílenství, proč ne?). Ale teď už jen ta citace (z roku 2013), do souvislosti s filmem si ji uveď každý sám: Pokud se člověku podaří dokázat, že se jeho žalobce dopustil cizoložství, lehkovážností (zde účast v zákonodárné komisi) či zločinu, i když nemá s procesem nic společného, vyhrál... Stačí prokázat, že ten, kdo vás načapal (se sekyrou v ruce) před deseti lety nenahlásil finančnímu úřadu, že dostal od nějaké podniku vánočku..." ()

Reklama

kaposlav 

všetky recenzie používateľa

Film má nevýhodu, že sa začína pomalým tempom a postupom času sa dramatizuje a stupňuje. Nejeden preto môže film po čase vypnúť, že ho nebaví. Ja som tiež asi prvých 30 minút pozeral jedným okom a počúval jedným uchom. Postupne som sa vžil do zápletky a bol zvedavý čo je za tým. Myslím si, že tento film isto stojí za pozretie. Kto má rád drámu, tak si príde na svoje. Zatiaľ som videl 6 filmov v ktorých hral Elyas M'Barek a ani jeden pod 3* som neohodnotil. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Mladý turecký právník Caspar, působící v Německu, získává svůj první velký případ. Obhajuje staršího muže, který zjevně bez důvodu zabil starého ředitele velké firmy. K zavražděnému má Caspar osobní vazby, protože vyrůstal takřka v jeho rodině a miloval jeho dceru Johannu. Zajímavý právnický spor, kdy stojí David proti Goliáši sedícímu na lavici žalobců. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Nemecke zuctovanie s krvavou a temnou historiou ..... nemecka kinematografia je zamerikanizovana, sama o sebe je to casto smejd. Tu sa podarilo zo silnej temy urobit aj silny film, a to som si myslel, ze Franco Nero /Vune cibule, keoma/ pred 80 -kou uz nic kultove nenatoci. Som rad, ze som sa mylil 95 % ()

Galéria (32)

Zaujímavosti (4)

  • Postava Hanse Meyera (Manfred Zapatka) je inspirována skutečnou osobností a skutečným soudním procesem. Jedná se o Friedricha Engela, známého také pod přezdívkou Řezník z Janova. Během války působil jako Obersturmbannführer v Janově. Jako odplatu za šest mrtvých příslušníků wehrmachtu přikázal provést 19. května 1944 masakr v horském průsmyku Passo del Turchino. Zemřelo zde 59 civilistů. V lednu 1945 získal válečný kříž za zásluhy. Za své válečné zločiny seděl před soudem až v roce 1999. Vzhledem k jeho pokročilému věku dostal jen sedm let vězení a stejně zůstal na svobodě. Zemřel roku 2006. (Jitomirka)
  • Das Einführungsgesetz zum Gesetz über Ordnungswidrigkeiten (zkráceně EGOWiG, česky: Úvodní zákon k zákonu o přestupcích) vyšel 24. května 1968, tvůrcem byl Eduard Dreher, který byl od roku 1937 členem NSDAP. (Jitomirka)
  • Autor předlohy, Ferdinand von Schirach, je vnukem říšského vůdce mládeže Baldura von Schirach, jenž byl v Norimberském procesu odsouzen k 20 letům vězení. (Morholt)

Reklama

Reklama