V žáru královské lásky

U některých scének jsem se zasmál, ale ani trochu si nejsem jist, zda byly myšleny jako vtipné, či zda prostě byly jen směšně trapné. Jako celek tenhle film patří do trezoru, ne snad pro "zakázané myšlenky", ale prostě proto, že jde o snůšku zhovadilostí a trapností a bude lepší, když už jej nespatří žádné lidské oko. (01.09.2003)

Vilda Čok kuchající dort? Ivana Chýlková lízající botu? Bolek Polívka hrabající listí? Přesně o tomhle byla tahle sra*ka. Neuvěřitelná zhovadilost, debilita a absurdita sálá z každého záběru. Musím se přiznat že jsem se na začátku párkrát zasmál (SERU!) ale ke konci už to bylo utrpení. Těch 87 minut se neskutečně táhlo. Tohle je na odpad. PS: co mělo znamenat na konci to dvouhlavý mimino??? (06.04.2013)

Jestliže je v podtitulu filmu Krvavá komedie, pak se nežinýruji a dávám ****. Film by mohl mít klidně jakékoli jiné dialogy, ale vše ostatní je strašně zábavné. Začátek, soulože, špionské videonahrávky Chýlkové, atd., atd. Z groteskního románu o šílenství šílená groteska. A kdyby ještě dokázali všichni hrát jako Landovský, dám o hvězdu víc. (02.08.2009)

Kupodivu mi to přišlo zábavné a zajímavě to interpretuje Klímova Sternenhocha. Co ve filmu postradám, je nějaká hlubší myšlenka. Moc se mi líbila scéna se svatební hostinou (lidi se stejně přijdou jen nažrat), svatební noc (jazyky poprvé), odhalující se Chýlková v lese (ta byla výýýborná!!) a sex Bolka a Ivany. Tenhle film je velká výzva a nesedne tedy každému. (21.11.2011)

Jakožto velkému milovníkovi děl Ladislava Klímy pro mě není vůbec jednoduché tento film hodnotit. Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je jednoznačně nejucelenějším a nejpříběhovějším výplodem autora, navíc (a asi právě díky tomu) také dílem nejznámějším - proto se nemůžeme divit, že režisér Němec sáhl z Klímovy tvorby právě po něm. Z knižní předlohy si vybral osekaný syžet - SPOILER - šílený kníže si vezme šílenou ženskou, která se mu po svatbě začne vyhýbat, podvádět ho, proto ji kníže zabije. Pronásleduje ho ale její přízrak, který v něm vzbudí iluzi, že je jeho žena naživu, což vyvrcholí v nekrofilní koitus - KONEC SPOILERU - který přenesl do současnosti. Tvůrce využil i některých Klímových motivů (a to i z oblasti filozofie) jako např. sílu amorálnosti - ale nijak ji nerozvinul, takže pro neznalce Klímovy filozofie nejspíš vyplynula do prázdna - stejně jako mnohé další věci. Proč si třeba kněžna užívala svatební noc se svým chotěm a následně jí byl odporný? V knize to vysvětleno je, ve filmu to působí nelogicky. A takových otazníků tam bylo víc. Film tedy podle mě nejde bez znalosti knihy pochopit, proto ho asi mnoho uživatelů hodnotí jako odpad. Co bych ale určitě vyzdvihla, je herecký výkon Čoka, který si knížete zahrál opravdu bravurně, i když s Klímovým Sternenhochem měl společnou akorát tu šílenost - Sternenhoch měl být odporný skřet, zatímco kníže Čok byl celkem šmrncovní a ke své ženě se choval až do její vraždy moc hezky. Třeba ty milostné scény byly... nemůžu odpustit alespoň jedno citoslovce.... vrrr! ;-) Ale to se znova vracím ke srovnávání knihy a filmu, čemuž jsem se chtěla vyhnout, ale .... musím si utřídit myšlenky a pak možná napíšu nějaký kvalitní komentář :-D (07.07.2012)