Vzbura vo väznici Carandiru

Překvapilo mě, jak se v těch příšerných podmínkách vězňové adaptují a docela pohotově přistoupí na svoje role, berou věci tak, jak jsou, sami se mezi sebou "vytřídí", courají si volně po chodbách, zdobí si cely obrázky a kanýry, a víceméně si vládnou sami...... než se ta "pohoda" zvrtne. Styl režie mi připadal téměř dokumentární a přesto , že každý vězeň měl svůj příběh, chyběl mi mezi všemi ten jeden nosný. (10.08.2005)

Ředitele Nortona by klepla pepka - vězni si nastavují vlastní pravidla, jejich prdele nepatří řediteli věznice, flákají se po baráku, jako by se nechumelilo... To snad ani není basa! Možná proto se nakonec všechno tak dokonale posere. Babenco není režisér, který by natočil bezchybný film, ale zato ho nejde nařknout z toho, že by do toho nedal srdce. A tak i když v Carandiru panuje jistá dějová roztříštěnost, ráda mu to odpustím a za Ezequiela, Ebonyho, Zica a spoustu dalších ztracenejch duší mu tu 5 prostě dám. (13.02.2012)

Tak tady se inspirovali pro třetí řadu Prison Breaku. Povedený brazilský vězeňský film. I když v tomhle prostředí mám radši americkou produkci. asi mi vadí ta syrovost. Škoda jen, že vězni jsou tady představování jako učinění miliusové, kteří jsou ve věznici omylem a zásahovka je tady za absolutní zlo. Ono to asi bude trošku jinak. Zavěrečná půlhodinka je opravdu syrově surová. Jinak se mi to docela líbilo. (10.08.2011)

Film je zaujímavý asi hlavne kvôli dobrým hercom, väčšina mala niečo do seba.Obsah filmu od distributora je tak trochu zavádzajúci.Príbeh filmu sa vetví na príbehy zločincov, ktorí opisujú ako sa dostali do väzenia.Nijako extremne napínave, len taká pohoda medzi čítaním knihy.Dej spestruje len kontrola väzňov, či nemajú HIV, svadba dvoch buzerantov, návšteva väzňov a ešte pár maličkostí...chýba tu hlavná postava a dej okolo nej.Tento film by sa mal brať asi ako zbierka poviedok s nedotiahnutým dejom so záverečným vyvrcholením zásahovej jednotky. (01.06.2013)

Carandiru je běžným hollywoodským filmem, co s brazilskou kinematografií nemá nic společného. Že jsou všechny dialogy dementní jako v telenovele opravdu nelze považovat za latinskoamerické ozvláštnění. Popíšu pro představu jednu z prvních scén: Vězeň se pokusí zabít druhého, přijde ředitel věznice a zjišťuje, o co šlo. Útočník mluví o pomstě, jelikož ten druhý zavraždil jeho otce. Spravedlivý ředitel dává slovo druhému vězni na obhajobu. Ten vraždu přiznává, ovšem objasňuje i zdrcující motiv. Byl najat matkou prvního vězně, neboť ta již nemohla snášet manželovo bití a týrání, o kterém syn ani netušil. Nic? Jestli sami při té scéně nechápete, jak hrozně je pitomá, tak já vám to těžko vysvětlím. Ale pokud vás ta scéna naopak oslovila, pak si přijdete na své, jelikož všechny následující scény se nesou ve stejně retardovaném duchu. Celý film je slátaninou těchto epizod a v závěru z ničeho nic problikne vzpoura a titulky. Jediným jednotícím prvkem filmu je, že ve všech těch scénách jsou postupně ukázány osudy vězňů, přičemž každý je skvělý člověk, jenž se ocitl ve vězení shodou nešťastných okolností: sebeobrana, msta za blízkého, vzetí viny blízkého na sebe. A ještě kolem všech se tam motá ten pan doktor, co vždy pomůže. Zkrátka Hollywood točený v Brazílii za brazilské peníze, aby hollywoodský divák měl pocit, že taky jednou vystoupil z hollywoodské zóny a mohl si namlouvat, že se mu líbilo i něco jiného, třeba brazilského. A v ještě horším případě si mohl namlouvat, že navíc získal i představu o brazilské kinematografii, Brazílii, její kultuře a historii, neboť i tento film se samozřejmě zaštiťuje tím stupidním a hojně oblíbeným razítkem: natočeno podle skutečné události. (16.03.2021)