Star Trek: Vesmírna stanica DS9

Star Trek Deep Space Nine má oproti jiným ST seriálům několik vlastních kvalit. Především jsme na jednom místě -jednak to má takovou domácí atmosféru opravdu života na stanici, druhak můžeme tak sledovat vývoj v daném kvadrantu. Ze začátku převažují jako jinde stand alone epizody, později však se začíná děj opravdu táhnout přes několik epizod. V řadě epizod také vidím jakési dvě až tři linie nezávislé dvě linie. Příjemné je zlidštění a pochopení některých ras. I pres specifické kvality a atmosféru nelze jinak než označit většinu dílů jako klasickou vatu, která často recykluje jiné ST díly a později bohužel i vztahové seriály. Opravdu výborných je pomálu, ty špičkové díly jsou: tři Duet (1x18), Trials and Tribble-ations(5x6) a In the Pale Moonlight (6x19). Nejlepší a nejsympatičtější postavami pro mě byli ferengijský barman Quark a kardassijský krejčí Garak. (17.09.2020)

Smůla DS9 spočívá ve velice pozvolném rozjezdu. První dvě sezóny jsou naplněny drobnou denní politikou a neustálými třenicemi mezi různorodým osazením obří vesmírné stanice. Nápad to nebyl špatný a protože k němu scénáristé vymysleli bohaté politicko-kulturní reálie, tak se zdálo že by celý koncept mohl fungovat. Bohužel potenciál zůstal trestuhodně nevyužitý. Z výbušné směsice Cardassie vs Bajor šlo určitě vytřískat mnohem více a červí díra zůstala dlouho ležet ladem. Ve třetí sezóně přišel rozhodující zlom. Paramount angažoval Ronalda D. Moora a ten vtiskl seriálu mnohem temnější a zlověstnější tón. Na scéně se objevuje Dominion, v Alfa i Beta quadrantu to začíná vřít a schyluje se k velké válce. A nebude jediná. Tímto krokem DS9 opustil osvědčenou politiku Star Treku, čili jednotlivé epizody s přísně ohraničenými zápletkami a přešel na epické dobrodružství táhnoucí se celé roky. Atmosféra v bojující Federaci rozhodně není tak optimistická jako v idealistické TNG. Během protahujícího se konfliktu se stávají neměnné zásady luxusem, jenž si Flotila nemůže dovolit. Přichází čas na politický realismus, klam, přetvářku, tajné operace a pragmatická spojenectví. DS9 se tak nesměle přihlásil k trendu moderních "realistických" seriálů zaměřených na psychologii a složité postavy. Bohužel i tuto linii seriál z většiny promrhal. Přitom myšlenková konfrontace mezi sešněrovaným, ale velice efektivním Dominonem a volnomyšlenkářskou, ale občas těžkopádnou Federací by mohla být lahůdková. (27.08.2012)

Možná je to tím, že ST byl pro mě vždy spojen s pojmem Enterprise a Picardem, ale vzhledem k tomu, že jsem tuto změnu byl ochotný všemi deseti akceptovat u Voyageru i Enterprise, bude problém asi někde jinde. Příliš statický a jednotvárný děj, odehrávající se na stanici v hlubokém vesmíru, která nemá šanci pohnout se z místa a musí si tak vystačit jen s tím co se odehrává kolem ní. Možná je to i tím, že jsem nikdy tento seriál neviděl jako kontinuum až do konce (u nás se celý nevysílal). Ovšem vzhledem k tomu, co jsem slyšel o kvalitě posledních sérií, nevylučuji, že mu dám někdy pzději druhou šanci. 60 % (03.10.2010)

S výjimkou několika epizod těžký deklas, ve kterém nefungují základní principy série Star Trek. Pokus o sociologickou studii soužití na vesmírné stanici federace je nudný, užvaněný a celkově nesympatický. Navíc mě dodnes děsí odpudivý měňavec a ještě odpudivější zjev jménem Quark. Mamííí, já ci zpátky na Zemi!!! (26.01.2004)

Bez zbytočného komentára a vysvetľovania dôvodov prečo také hodnotenie, nikoho nepresviedčam o správnosti môjho názoru, ale patrí to jednoducho medzi moje naj seriály a tým je povedané všetko... Je pravda, že toto od pôvodnej myšlienky bádania vo vesmíre ustúpilo a dokonca to obrátilo totálne naruby, pretože sa to sústredilo na jeden pevný bod vo vesmíre, ale po toľkých častiach sa jednoducho človek s tými postavami zžije. Potešili aj úlohy z pôvodnej Picardovej zostavy viď. Colm Meaney a Michael Dorn. (09.01.2009)