Vlastníci

13 nominací na Českého lva z toho 3 proměněné. 5 nominací na Cenu české kritiky z toho 2 proměněné. Věděl jsem že půjde o konverzačku, ale dle ocenění a všeobecné chvály kterou film sklidil jsem čekal něco daleko, daleko víc než jen otravnou partu lidí a jejich nudný tlachání. Dokonce jsem jednu chvíli uvažoval i o odpadu. Je pravdou, že se mi to do druhýho dne trošku v hlavě rozleželo a dokonce jsem začal uvažovat i o druhé hvězdě. Nakonec se ale přikloním k hvězdě jedné. Jako drama to nefungovalo vůbec a jako komedie to bylo hodně planý. Jako divadelní hra by to asi špatný být nemuselo, ale na filmový plátno se to podle mě nehodí. Tenhle film jsem viděl jen jednou, ale už teď vím, že naposledy. (03.01.2021)

„Pardon, jenom vteřinku, já se omlouvám, ale kdo tady ještě má klíče od našeho bytu?“ Jediný český film za poslední rok, u kterého jsem tušil, že mě nezklame, což potvrdil. A Havelka u svého celovečerního debutu zaválel. Scénář, vedení herců, smysl pro správné časování, samotná zábavnost frků…vše funguje a dohromady tvoří brilantní konverzačku, u které jsem se smál hodně a často. Jistě, krom vypointovaných dialogů na tom mají lví podíl herci. Namátkou Lábusovo buranské, cynické hovado, všetečná drbna Havlové, Melíšková jakožto osina v zadku dbající na právní náležitosti, Tomicová, které nejsou cizí křesťansko-židovské hodnoty, fakt strašný zabiják Malého se službami svých firem (repetitivní, přesto fungující, vč. zpomalené scény), Novotného primitivní vyžírka…a samozřejmě Trojanův jediný, ale o to vtipnější hlod. Vše je čím dál víc vyhrocené, mrazivé a na hraně, nicméně jediná vyložená kaňka na celém filmu je ta (až zbytečně moc naivní) věc s podpisy. Jinak obrovská spokojenost a slabších 5* navrch. (05.04.2020)

Divadelní hra od VOSTO5 je intenzivnější, už proto, že je divák svým způsobem součástí jedné takové schůze a vzduch v místnosti během představení pořádně zhoustne. Nicméně i u filmové verze se nakonec ten svíravý pocit objeví na prezenčce spolu s tím, že šlo o nejlépe utracených 130 korun v rámci tohoto měsíce. (24.11.2019)

To je furt řečí, jak v ČR nevznikají žánrovky, a přitom tu vznikl jeden z nejdrásavějších hororů posledních let, který na konci člověka vyplivne zdevastovaného a pošramoceného. Mnozí, včetně samotného autora uvádí jako hlavní referenční dílo "Dvanáct rozhněvaných mužů". Svým vykreslením lidské malichernosti a sebezahleděnosti, konceptem klaustrofobního papiňáku celé společnosti na hrstce pečlivě profilovaných figur i drastickým závěrem mají ovšem "Vlastníci" mnohem blíže k hororovému milníku "Noc oživlých mrtvol". "Vlastníci" jsou nelítostně precizní metafora soudobé české společnosti, ale i obecné náročnosti demokracie a děsivého dobrovolného předávání moci a odpovědnosti manipulátorům. Fakt, že takové dílo se stane diváckým hitem (což je samo o sobě skvělé), zůstává v jádru anomálií, která českou společnost ukazuje buďto jako vyčerpanou a zničenou, nebo zvrhle masochistickou. (31.03.2020)

Stal se asi zázrak, protože konečně v ČR taky někdo natočil pro změnu vtipnou komedii, u který nemám pocit, že se mi snaží režisér lézt do prdele. Mezi všema těma sluníčkovejma, ubrečenejma komediema od Vejdělka nebo Jana Svěráka se tento film hodně vymyká. Jestli bude Jiří Havelka v podobnym stylu pokračovat, tak se těšim na jeho další filmy. Ke konci mi to přišlo teda až moc teatrální a hodně se tam opakujou vtipy (např. "Já mám takovou malou firmičku."), ale jinak filmu nemůžu nic jinýho vytknout. Kéž by se takhle dobrý filmy v ČR točily častěji. 80% (05.07.2020)