Záhada Blair Witch

Než jsem to viděl, ze všech stran na mě šly informace že je to podle zkutečné události, že se tohle vážně stalo. A když už jsem to viděl, běhal mi mráz po zádech. Věřte mi, že to se mi u hororů stává málokdy. Možná jeden z nejoriginálnějších a nejpropracovanějších manévrů ve filmové historii, celá ta kampaň kolem ale hlavně samotné pojetí filmo. Žádné bytosti v oblečcích, jen zvuky, jen symboly. A závěr? Tohle dokáže jen malá řádka hororů, opravdu šokovat a to i na druhý krok. Na ten kdy se vám všechno rozleží v hlavě a vy máte možnost znovu přhodnotit svůj zážitek tak, že se snažíte usnout ale nejde to. Pravda, herecké výkony nejsou nic extra ale právě a možná právě tohle dává Záhadě BlairWitch ten půvab. Zkrátka klobouk dolů a všechna čest. Za pár doláčů natočit poctu strachu. Za hororové fanoušky z celého srdce děkuju. (07.02.2004)

Zase tak kultovní a hororové se mi to nezdálo. Blair Witch Project jako film mě dlouho míjel, ale mnohé názory jsem si před shlédnutím vyslechnul. Mé očekávání bylo asi příliš velké. Na určitou reálnost dokumentu poukazuje fakt, že snímek neobsahuje žádnou hudbu a je točen bez stativu, či-li kamera neustále těká. Atmosféru má samozřejmě taky, díky strachu z neviděného a tomu, že celou druhou polovinu čekáme na závěrečné rozuzlení, které je patrně zlatým hřebem filmu. Ale nevtáhlo mě to tolik k nešťastné trojici, jak bych očekával. Dá se říct, že mi ta parta lidí byla ukradená, s nikým jsem nesympatizoval. Vzhledem k minimálním nákladům a obrovskému výdělku se stal film nejvýdělečnější v historii v poměru rozpočet/výdělek. Tradují se určitě zkazky o natáčení - údajně herci zažívali skutečnou hrůzu, když je filmaři v nocích strašili, házeli jim na stany větve a rachotily kolem, takže je možné, že mnoho reakcí je skutečně autentických... ale možná tyhle povídky jenom film zpopularizovaly. (K tomuto filmu si vybavuji jednu skvělou historku. Kamarád mi vyprávěl, jak se kdysi společně s několika svým příbuznými na Záhadu Blair Witch dívali. Hodiny ukazovaly 23:30, blížil se konec filmu, na obrazovce se konečně zjevil opuštěný a polorozpadlý dům v lese a ve chvíli, kdy se kamera zahleděla do místnosti, se zpoza televize vynořila hlava kámošovy bordózské dogy!! Umíte si představit větší šok??) 60 tisíc dolarů(rozpočet)/248,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (30.01.2007)

Vidět film v době vzniku, byl bych určitě spokojenější, ale v roce 2023 musím říct, že to největší kouzlo Blair Witch je jaksi pryč a potkal ji podobný osud jako třeba rozhlasovou Válku světů. Na film se určitě dá dívat, ale nelze si ho užít jako v roce 1999, kdy šlo o něco opravdu jedinečného. Moje chyba, vím, ale na druhou stranu původnímu King Kongovi, Hitchcockovu Psychu nebo Čelistem se tohle nestalo. Nicméně Blair Witch rozhodně nemůžu upřít hutnou atmosféru během nočních scén, při kterých jsem se opravdu snažil ani nemrknout, abych zahlédl něco... No... Co tam nakonec (vidět) nebylo. (03.05.2023)

Do té doby než jsem viděl tento film jsem chodil očas i rád do lesa, po shlédnutí tohoto snímku už do lesa nelezu. První polovina filmu není ani tak ztresující, pokud se divák nevžije do situace těch, kteří se snaží najít cestu z lesa ven. Ovšem druhá polovina již stresující je a to pořádně, kdybych někde kempoval a někdo mi postavil před stanem mohyly z kamenů potom mě unesl kamaráda a vydával celou noc sténání radši bych se zabil sám. Od začátku až do konce vlastně nevíte co se stane a na závěr přijde celkem šok v podobě zakončení příběhu. Příběh o třech mladých lidech, po kterých zbyli jen kamery a způsob jak autenticky a originálně je tento snímek natočen mi nezbývá než dát 10/10. (14.02.2009)

O tom, že prostředí hlubokých lesů je velmi vděčné a účinné strašidelné téma, mě již několik snímků dostatečně přesvědčilo. Počínaje norským Villmark či Raimiho Evil Dead a konče právě Záhadou Blair Witch. Lidé vnímají strach různě, což je také nejspíš důvod zdejšího, docela rozporuplného hodnocení i komentářů. Zde jsem si uvědomila, že to, co člověka nejvíce děsí, a nejen ve filmech, je ten hrozný strach a svíravý pocit z neznáma. Z toho, co nevidíme, ale dokážeme silně cítit a vnímat. Z toho, že nevíme, kdy a jak se něco může přihodit. Z našich vlastních představ. Z toho, že to všechno nedokážeme ovlivnit a tím nás to postupně může ničit a zatemňovat náš zdravý rozum. Protože nejhorší, je to NĚCO. To neviděné. A kde končí skutečnost a začíná paranoia? A obráceně. A co když se obojí vlastně prolíná dohromady? V lesích Burkittsville nepobíhá šílený maník se sekyrou a špinavýma montérkama, který po vás jde, a vy víte, že když někde zašustí listí, že je to on. Není to ani armáda rozpadajících se zombíků. Je to něco, co ve filmu vlastně ani nespatříte. A právě to mě dokázalo po celou dobu spolehlivě děsit. Náznaky, symboly, smích kdesi z dáli, šustění listí, noční záběry kamery, tma, stupňující se tíživá atmosféra a rostoucí beznaděj a hysterie mezi postavami. Závěr filmu je "creepy as hell." Než jsem šla večer spát, lekla jsem se i žárovky, která se s zablikáním začala rozsvěcovat v pokoji. Celý snímek je dokonale sugestivní, s maximálně vybudovanou atmosférou, také právě díky autentické kameře, která silně umocňuje celý děj a výkony hlavních hrdinů. Herci mi byli sympatičtí a já už jen musím smeknout před tím, co všechno se dá vytvořit s amatérským zázemím, pár tisíci dolary, tísnivým a tajemným prostředím a především originálním nápadem s dokonalou mystifikací. Průkopník a v podstatě zakladatel žánru "Found Footage," který dal filmařům náměty na dlouhá léta dopředu a dodnes z něj spousta hororů těží. Stále častějším používáním tématu ruční kamery a nalezených záběrů se však vytrácí kouzlo, které pramenilo z inovátorských postupů, originality a také doby vzniku tohoto filmu. A vy všichni, co se v komentářích vyjadřujete vulgárně či s despektem, zamyslete se nad tím, jestli byste tohle sami zvládli a frajersky dokázali přečkat i jen první chladnou noc uprostřed nekonečné tmy podzimního lesa. Jestli byste se odvážili to sami prožít. "Jasně, to nic není, v pohodě, to by zvládlo i dítě, nejsem poseroutka..." Až byste se tam ale ocitli, padal soumrak a odevšad by se ozývaly různé zvuky, pak byste možná uvažovali jinak. Klidně bych vzala kameru, pár lidí a něco podobného by šlo stvořit. Ale pouze za denního světla, nočním lesům bych se vyhla obloukem. (08.01.2011)