Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Prvým záberom filmu je kreslený obrázok železničnej stanice s vlakom, cezeň je veľkými písmenami napísané „letný čas, čas dovoleniek". Následne vidíme tú istú stanicu s tým istým vlakom, ako ožijú, sledujeme odjazd vlaku, vo viacnásobnej expozícii potom jazdu vlaku krajinou... Nejde ani tak o konkrétnu jazdu vlakom s konkrétnymi pasažiermi, ako skôr o základný pohyb, takpovediac všeobecnú trajektóriu smerujúcu von z mesta. Skrz tieto vysoko poetické obrazy sa dostávame na vidiek, kde žena z mesta (tak je postava označená v úvodných titulkoch) zvádza jedného z domácich, ktorý je však ženatý a má malé dieťa. Ba čo viac, žena z mesta ho hucká, aby svoju ženu zabil a odišiel s ňou do mesta. V mužovi, hoci sa spočiatku tejto myšlienke vehementne bráni, sa predsa len usadí vôľa poslúchnuť radu zvodnej ženy. Pri plavbe loďkou sa však jeho manželke podarí utiecť a nasadne do električky smerujúcej do mesta, no muž ju dohoní. Spolu sa tak ocitnú vo veľkom meste a majú celý deň na to, aby si vyjasnili svoj vzťah. (ASFK)

(viac)

Recenzie (124)

Webb 

všetky recenzie používateľa

Technicky kvalitně natočené se zajímavým, jednoduším příběhem. Bohužel je jednoduchý scénář až moc rozvleklý. Střihačské prostřihávání by tento film potřeboval, potom by zůstalo to hlavní s polovinou této stopáže. Takto to rozhodně nemá takovou sílu a pocity po zhlédnutí jsou o to slabší. [6,5/10] (Fox) (Němý, čb. /// Produkce: William Fox /// Scénář: Carl Mayer podle románu Hermanna Sudermanna /// Kamera: Charles Rosher, Karl Struss /// Hudba: Timothy Brock, Hugo Riesenfeld /// Oscar: William Fox (umělecký počin), Janet Gaynor (herečka), Charles Rosher, Karl Struss (kamera) /// Nominace na Oscara: Rochus Gliese (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Ilicka 

všetky recenzie používateľa

Konvenční drama, ale vtipné, napínavé a dramatické. Nejúžasnější je pro mě prostřední část, kdy rozhádaní manželé přijedou do města a postupně se usmiřují, dokud svým polibkem nezastaví dopravu. Vynikající práci odvedli herci: Janet Gaynorová a George O'Brien, a především režisér F.W.Murnau, který si mě podmanil úchvatnými obrazy a prací se světlem. Ne nadarmo se film jmenuje Sunrise. ()

Reklama

jonyyy 

všetky recenzie používateľa

Mám pocit, že jsem si na úplný konec nechal ty nejnudnější filmy z IMDB topky. Sunrise má nepochybně velkou uměleckou hodnotu, ale bohužel, pro mě je zastaralý a nudný. Jediné, co se mi líbilo byla práce se zvířátky - pes bránící ženě k odchodu a opilé prasátko (chudák). Nemám rád němé filmy a jedinou němou extratřídou pro mě zůstává Frigo na mašině. 50% ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Jó to ještě bejvávaly ty doby, kdy chlápek přišel dom pozdě k ránu z dostaveníčka s cizí cuchtou, k tomu se vypleskl se zasviněnejma botama na postel, a jeho ženuška ho za to milovaně až zbožně pozorovala, starostlivě přikryla dekou a nechala dál chrnět…takhle nějak jízlivě jsem o filmu zpočátku uvažoval, protože mi začátek příliš nesednul a rušily mě detaily typu pohled ženy do kamery či v 1 záběru otevřená, v druhém už zavřená vrátka. Ovšem od pozvání na projížďku loďkou jsem přece jenom s nadějí zbystřil a opravdu to přišlo! Od té chvíle si mě film každou svou další minutou čím dál víc získával. A to ať už kvůli opravdu poutavému příběhu, vcelku propracované psychologii postav a ostatně i vztahu ústředního páru, nenásilným přechodům mezi žánry (střídání romantiky vážné a komediální, přičemž druhá převažovala), zábavnými pasážemi (od té v holičství jich následovalo hned několik), krom začátku a konce pohodovou a příjemnou atmosférou, scénami, které měly vzhledem k ději překvapivě velkorysý prostor, avšak vůbec nebyly přetažené a přitom rozesmály („čuník“ či „ramínka šatů“). Samostatně musím vyzdvihnout hlavní hereckou dvojici, oba mě svými výrazy dost bavily (zvláště Janet Gaynor mi svým laskavým a zároveň laškovným pohledem přišla odzbrojující a jakože němé filmy „dobrovolně“ nevyhledávám, kvůli ní bych snad i udělal nějakou tu výjimku). A co se týče technické stránky, přišla mi také dobře zvládnutá (i ty zadní projekce, na které jsem tak háklivý, mě tady nebyly do očí), rozpočet se na ní také viditelně projevil, ovšem ze všeho vybočuje pasáž s bouřkou, protože ta byla udělaná naprosto parádně. Za slabší bych označil už mnou zmíněný začátek a pak 1 trend; pokud se v dnešních filmech mluví o tom, že v nich bylo třeba „přefiltrováno“ či „přezpomalováno“, zde je zas až trochu „přeprolínačkováno“ (ale ne že by mě to nějak rušilo, spíš mi to přišlo trošku úsměvné). Východ slunce je pro mě snad první němý film, kde mi ani na moment nechyběla hudba a přitom jsem cítil takřka plnohodnotný zážitek, proto dávám slabších, ale 5*. ()

d.beseda 

všetky recenzie používateľa

Východ slunce jsem měl možnost vidět na velkém plátně a za doprovodu živé hudby - i když se spíše jednalo o pěvecký koncert s elektronickým podkladem, než čistou filmovou orchestraci. Na sovu dobu jistě velice povedený film s výraznými hereckými výkony, které v němém filmu jsou určitou podmínkou. První polovina byla úchvatně dramatická až s hororovými prvky, ale když se příběh přehoupl do "usmiřovací" části děje, sklouzlo to někam do hlubin průměrné hollywoodské formy a působilo to až roztomile naivně. Samotný závěr se opět vrací do původních dramatických kolejí a výsledný dojem zachraňuje. ()

Galéria (33)

Zaujímavosti (22)

  • Východ slunce se stal prvním filmem, který F. W. Murnau natočil v Americe, kam jej pozval William Fox poté, co nadšeně zhlédl Poslední štaci (1924). Režisér, kterého Fox propagoval v USA jako „německého génia“, měl v Hollywoodu volnou ruku. Pro natáčení Východu slunce si mohl vybrat štáb, oslovil tak svého blízkého spolupracovníka Carla Mayera, autora scénáře pro Poslední štaci a klíčovou osobu kammerspielu, německých komorních psychologických dramat. Ten při psaní Východu slunce vyšel z krátké povídky „Cesta do Tylže“ (Die Reise nach Tilsit) od Hermanna Sudermanna. (Letní filmová škola)
  • Vůbec první film studia Fox s nahrávkou hudebního doprovodu. (džanik)

Reklama

Reklama