Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
František PavlíčekKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jarmila Kurandová, Zdeněk Matouš, Míla Myslíková, Libuše Šafránková, Erik Pardus, Jaroslav Moučka, Lenka Kolegarová, Libuše Geprtová, Květa Fialová (viac)Obsahy(1)
Jednu a tú istú vec vidí a vníma inak dieťa, inak dospelý človek a inak človek starý. Aj román Babička spisovateľky Boženy Němcovej sme ako deti čítali takmer ako rozprávku - vtedy nás zaujali postavy Adélky (Lenka Kolegarová), Jana (Erik Pardus), Barunky (Libuše Šafránková) či psov Sultána a Tyrla. Príbeh Kristly (Jaroslava Obermaierová) z hostinca a jej milého Jakuba (Jiří Wohanka) nás zaujal v dvadsiatke a oveľa neskôr sme porozumeli náreku Viktorky (Libuše Geprtová)... Ale to sme sa už zase celkom inak pozerali na hry detí zo Starého Bělidla, to sme už v Adelkiných večných otázkach počuli otázky vlastných detí a poznali sme už, čo znamená prázdnota, ktorú po sebe zanecháva smrť blízkeho človeka... (TV Doma)
(viac)Recenzie (176)
Síce si na filmového predchodcu tohoto tu už veľmi nespomínam, ich porovnanie vychádza na narovnako. Je to tiež také milé, dobrácke, mierne poetické, staromilské, miestami psycho-surrealistické (to by som radšej z filmu vyhodil) s niektorými zaujímavými hereckými výkonmi. Je medzi nimi aj Šafránková. Len ten divný strih. ()
Nemohu si pomoci,ale pro mě hodnocení nejvyšší. Všichni naši herci se tady blýskli. A nesnáším konec, kdy se můžu snažit jak chci, ale tesy sekerou do jabloně mi naženou slzy do očí. V té chvíli bych občas chtěla vrátit čas a ještě jednou bych si přála vidět a pohladit ruce a tvář mé prababičky, která byla stejně moudrá, milá i zásadová jako babička Boženy Němcové. Film mě hází zpět do dětství, kdy jsme i my chodili na pouť a hltali vyprávění dospělých. :-)) ()
Tohle nehodnotím, jakože bych se na to podíval sám od sebe a pak to normálně hodnotil. My jsme se na to museli dívat do češtiny za úkol. Chci říct, že tohle není vůbec můj vkus a je to totálně mimo. Strašně nezajímavé jak banány ve slevě, opravdu. V hodině se učitelka zeptala, o čem to bylo a vyvolala nějakou holku. Kdybych měl říkat příběh já, tak bych asi jen řekl, že o je o tom, jak se žilo a o různých věcech, co se tam dějí. Nuda. Nevím, ani to nemá nějaké emoce a Božena Němcová tu vůbec není, což mě ohromně překvapilo, když tu knihu napsala ona a psala o babičce a o sobě v té době. Zklamalo mě to, i když jsem vlastně nic nečekal. Trapný dialogy. V těch se nejvíc vyznala ta bAbIčKa. Víc trapný, o ničem a nezajímavý to už nemohlo být. Ale myslím si, že kdyby měl takovejhle film 40%, tak by to bylo divný, proto má tolik. Čekal bych i, že druhá část se třeba posune o pár let a ne, že to vlastně je furt to samý. Zasmál jsem se tu a to jen u části, kde se ta pošahaná Viktorka šíleně smála. VYHDNOCENÍ: ALE TAK JSEM TO NĚJAK ZVLÁDL ()
Miluju ten film. Nenašla bych herečku, která by tu pravou knižní Babičku dokázala ztvárnit lépe, Jarmila Kurandová je prostě ohromná. Hudba je skoro až srdcervoucí. A stejně jako jsem obrečela poslední řádky knižní předlohy, tak dokážu pokaždé obrečet i toto filmové zpracování. Antonín Moskalyk holt uměl natočit krásné věci. Jen tu jednu hvězdičku mi bohužel sráží podle mě zbytečné pobitevní scény na konci. ()
Tento film zpracoval knižní předlohu přece jen podrobněji a to je jeho největší klad oproti verzi z 30. let. Pak už bych vyzdvihl jen Libušku Šafránkovou coby Barunku, jelikož ostatní herci už tak výrazní nejsou. Bohužel to platí i o jinak skvělé Jarmile Kurandové, která mi babičku B. Němcové připomíná méně, než T. Brzková. ()
Galéria (6)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Josef Vítek
Zaujímavosti (13)
- Jarmila Kurandová si roli Babičky zahrále nejdříve na prknech Mahenova divadla (v roce 1971), poté ji režisér Moskalyk obsadil do filmu, a naposled o rok později ztvárnila Babičku i v rozhlasové úpravě divadelní insenace Mahenova divadla. V Mahenově divadle si roli Barunky zahrála také Libuše Šafránková. (Agatha)
- Babička (Jarmila Kurandová) vypráví kněžně o tom, jak Jiřímu, jejímu milému, „dělová koule utrhla nohu“. V bitevní scéně, kdy babička nachází Jiřího mrtvého, kdy „od střelné rány zašel“, má však Jiří obě nohy. (jan.hryz)
- Podle asistentky režie Heleny Rohanové bylo hledání Barunky (Libuše Šafránková) dlouhý a svízelný proces, kdy objížděli celou republiku a pátrali po školách, divadelních souborech i „liduškách“. (sator)
Reklama