Za jasného dne uvidíš navždy

Přestože dávám průměrnou známku, doporučuji ke shlédnutí. Jednak kvůli Barbře - i když se spoustě lidem nelíbí, musí uznat, že je Bohem obdařená zpěvačka a herečka. Třeba její minietuda, když poprvé přišla k psychiatrovi a snažila se uvolnit, byla vynikající. Dalším důvodem je ohromující výprava - historické kostýmy, účesy a interiéry se opravdu povedly, a i když se objevují jen místy v hypnóze Daisy, zaujmou. A posledním důvodem je mlaďoučký Jack Nicholson. (27.05.2007)

Povrchem pestrobarevný, dojmem šedivý film, se zpěvem a výstřihem Barbry Streisand v hlavních rolích. Minneliho poslední ukočírovaný projekt (o výslednou podobu následujícího A Matter of Time marně bojoval s AIP) nedokáže zakrýt, že za ním stojí člověk, který marně touží porozumět rychle se proměňující době. Styl je s ohledem na dobu vzniku, která přála dravějším filmařům, velmi usedlý - tempem pomalý a pojetím milostného tématu cudný. Elán mu nedokáže dodat ani Jack Nicholson, obsazený zřejmě coby tehdy módní maskot hippie filmů. Jediný živější pěvecký výstup (začínající na střeše mrakodrapu) navíc přichází až v okamžiku, kdy již většina diváků bez slabosti pro zlatou éru hollywoodského muzikálu buď odešla, nebo usnula. 50% (12.08.2019)

Muzikál bez jediného hitu, to je asi problém, co? Písně jsou sice střiženy podle toho správného střihu, ale do hlavy si nevtlouknete ani jedinou skladbu, i kdyby to mělo být sbíječkou. I dějově si vím představit košatější příběh, bez některých zbytečných odboček. Koneckonců, samotný muzikál patří mezi ty méně známe (a u nás snad neznámé). Zato Barbra je herecky a pěvecky přesvědčivá a bez ní by film nedopadl tak, jak dopadl. V rámci žánru za 4. (10.12.2020)

Květinka Daisy má dlouhatananánské nehty a nos a ještě delší vedení. Hopká mezi záhonky, cvrliká a kytky (patrně v sebeobraně) rostou jako z vody. Mimoto je trochu jasnovidka a trochu dost trhlá. A má problém s nikotinem a snoubencem Brejlovcem, který nechce novým nadřízeným přiznat, že má za partnerku dýmovnici. Daisy tedy zajde za okouzlujícím doktorem Chabotem, který má hebký francouzský přízvuk, zálibu v hypnóze a vkus jako slámy stoh, když zabouchnout se do ní moh'. Písničky nejsou moc chytlavé a hrdinka není moc sympatická, ale vypadat všichni psychiatři jako Yves Montand, začnu okamžitě potřebovat terapii. (20.08.2015)

Geneze On a Clear Day You Can See Forever je skutečně obdivuhodná. Henry James napsal v roce 1917 román The Sense of the Past. O dekádu později, v roce 1926 se text mění do divadelní hry Berkeley Square. Pod tímto názvem vzniká filmová (1933, 1951) i televizní verze (1959). V polovině 60. let se látka pod novým názvem On a Clear Day You Can See Forever (1965) chytí na Broadwayi. A odtud už je jen krok k novému filmovému muzikálu s novou hudební hvězdou, s Barbrou Streisand, jejímž partnerem je hollywoodský nástupce Maurice Chevaliera Yves Montand. Tolik k odpovědi, proč i tak zdánlivě moderní látka cele vězí v minulosti a nějaké legrační postavy jako Jack Nicholson se sitárou na tom nic nezmění. (22.10.2021)