Bez vědomí

Další výborný, český HBO zářez. Povedený a řemeslně propracovaný výlet do minulosti, kdy Evropu strašili a řídili zkratky STB a KGB, sviním u koryta se dařilo lépe a déle než by bylo zdrávo a kdo se systémem nesouhlasil nebo měl svůj názor, nenávratně zmizel. Herecky výborně trefené, příběhově vtahující a jediný výrazný negativum vidím v negradujícím konci, který vyznívá trochu do prázdna, přestože vše nasvědčovalo něčemu většímu. (31.03.2022)

Říká se, že ďábel je ukrytý v detailu, ale tady by jste ho hledali jen těžko. Vedle ošuntělých lokací, kterých je Praha bohužel i bohudík plná, si Zachariáš dal práci s takovými titěrnostmi, jako je lampa pouličního osvětlení nebo květináč. Polistopadové generaci to možná tolik neřekne, ale pamětníci to jistě ocení. Dobovou atmosféru pak podtrhuje fízlující kamera, která je pro námět jako dělaná. O samotném ději se příliš rozepisovat nebudu, protože bez spoilerů by to šlo těžko, nicméně jedná se o výtečně promyšlenou špiónštinu, která se může směle rovnat kdejaké zahraniční produkci a jako přidanou hodnotu vidím reflexi dnešní doby. Výhradu mám vlastně jen jedinou a to Táňu Pauhofovou. Tedy ne že by zahrála špatně. Stejně jako všichni ostatní byla výborná, ale její postava toho nesla na hrbu příliš, což občas působilo krkolomně. O to je větší škoda, že režie víc nevyužila Martina Hoffmana, který se přímo nabízel. Ale ani to mi celkově výborný dojem nezkazilo a jsem zvědav, s čím se Zachariáš vytasí příště. 85% (29.11.2019)

Pěti hvězdám tomu zabránil zbytečně překombinovaný děj, některé neuzavřené dějové linie (například ta se sexetářkou), ale jinak je seriál božským návratem do doby, kdy se měnily režimy - teda měnily - silné slovo - spíše se předávaly, a za nitky tahaly (a možná i stále tahají) jiní, mocnější, silnější, schováni pod rouškou tmy a dezinformačních webů. Skvělé herecké výkony, skvělá depresivní kamera i hudba. Velké spoko. 80% (24.11.2019)

Výborné, po všech stránkách - kamera, scénář, herci, režie, scéna. A tak skličující, že jste okamžitě vděční, že vy nic takového prožívat nemusíte. Nebo že o tom radši ani nevíte. Nedalo mi to a hledala jsem si, kdo je Ondřej Gabriel - myslela jsem si, že je to jen někoho přezdívka. Ale překvapivě je to úplný zelenáček. Proto mi vážně připadá neuvěřitelné, že se mu hned napoprvé povedl takový vyzrálý scénáristický megazásek, k němuž se drtivá většina jeho kolegů za celý život ani nepřiblíží - moje gratulace směřuje tedy hlavně k němu. (01.12.2019)

První díl výborně připraví atmosféru detektivky říznuté špionážním dramatem, druhý a třetí se chovají jako tuctová hra na špiony a dost mě nudí. Od čtvrtého dílu však nastává zlom, tempo nabere dech a najednou je tu úplný konec s pointou, která se málokomu bude líbit. Velice mě potěšil vizuál, který minimálně dobře evokuje osmdesátá léta v Československu. Daly by se samozřejmě vytknout detaily, ať již je to seconhandový nábytek, který v té době měl málokdo, nebo naproti tomu exkluzivně naleštěná auta (jasně, já vím, že tyhle vozy už jsou dnes oficiálně veterány a jejich majitelé o ně pečují jako o zazobanou tetičku na smrtelné posteli, ale aspoň trošku ušmudlat se před projížďkou mohly), případně šedé sloupy pouličního osvětlení (moc jich v seriálu není, mohly být opatřeny červeným obalem a natřeny žlutou). Zachariáš napětí umí, opět to potvrdil. Seriál je zcela mimořádný z pohledu české polistopadové tvorby, nekope do komunistické mrtvoly, ukazuje špínu pozadí tajných služeb bez ohledu na politickou či národní příslušnost. (27.12.2022)