Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun

-2* v tomto komentáři shrnu rovnou dva poslední filmy Wesa Andersona, protože oba na mě působily úplně stejně a i výsledné hodnocení se nebude odlišovat. Tohoto režiséra mám ve svých oblíbených, ale jeho směřování mi čím dál víc nevyhovuje a nedokážu si jeho filmy užít. Po vizuální stránce jsou jeho filmy precizní ... ale vypiplané do dokonalosti natolik, že působí až sterilně, což je asi i jeho záměr. Ale sterilně začínají působit i jeho příběhy, které nenabízí místo pro emoce, tím že často odbočují a jsou plné komentářů odboček či vyprávěčů. Jeho postavy čím dál víc působí jako odlidštěné loutky na provázcích, takže je vlastně jedno kdo to hraje. A ve filmech už ani není tolik humoru jak jsem býval u něj zvyklý.. Příběh vlastně není důležitý a ani z jednoho filmu jsem si nic neodnesl a po většinu času jsem se nudil - takové artovky mě opravdu nebaví a za mě velké zklamání a palec dolů.  [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (23.06.2024)

Wes Anderson featuring Francie, francouzská hudba, francouzský film, francouzská svoboda, francouzská nestydatost, francouzská gastronomie. To mi nemůže přivodit nic jiného než skvělou náladu, nadšení a radost. Navíc každého šachistu potěší, pokud se šachy objeví ve filmu nebo seriálu inteligentním způsobem a nikoli jako bezduchá kulisa, kdy je evidentní, že herci královskou hru ani hrát neumí. Benicio Del Toro v nezvyklé roli nejlepší, Léa Seydoux pokračuje v tradici francouzských hereček typu Emmanuelle Béart. Skvostné filmové dílo. (04.02.2024)

Hloupe to neni. Ma to vyraznou, peclive barevnou estetiku s jednorozmernou paletou barev a vybornymi herci. Misty je to pateticke. Trochu jsem se nudil, neni to konzistentne vzrusujici. A brzo na film zapomenete. Kdyz hrdina rika "vse je prostoupeno atmosferou slibneho klidu", mluvi o tomto filmu. Styl humoru se libil ("Vuni terpentynu mela opravdu rada a v pozdejsich letech ji pouzivala na sve toalete", "Odpocinkova mistnost byla presunuta na palubu bombarderu..."). (30.01.2022)

Wes Anderson pro mě představuje jedno velké tajemství. Nikdy netuším, jestli se mám na jeho film těšit, nebo mám mít silné obavy. Jednou mě jeho snímky dokážou nadchnout, u jiných se ale zase okázale nudím, takže jsem pochopitelně doufal, že se bude v tomto případě jednat o první možnost. Povídky nakonec zůstaly někde uprostřed; byl jsem spokojen s vydařenou atmosférou, s obsazením i s dějem, zároveň jsem byl s dějem paradoxně nespokojen, protože se některé pasáže neuvěřitelně vlekly a v závěru jsem měl pocit, že jsem u filmu strávil minimálně tři hodiny. Ale nevadí, příštího Andersona zase zkusím, možná mě zase jednou nadchne. (02.01.2022)

Režisérů jako Wes Anderson je strašně málo a je to strašná škoda. Je to nesmírně inovativní a nekonečně kreaitvní režisér, který dal v tomto snímku vyniknout všemu, co ho činí tak dobrým a zcela se utrhl ze řetězů, protože zde nebylo třeba se držet při zemi. A tato rovina mu nesmírně slušela. Každá sekunda každého záběru je zde vymazlená k dokonalosti. Je to audiovizuální orgasmus zabalený do extrémně divného, hravého, nekonečně ujetého a tmavě černohumorného příběhu, respektive mozaice příběhů. Bavilo mě to a velice hezky se na to koukalo. Jen jsem během sledování strašně trpěl tím, že nejsem schopen si v reálném čase vychutnávat a adekvátně prociťovat všechny vtípky. Tempo na mě bylo v mnoha pasážích na jedno zhlédnutí příliš zběsilé. [84 %] (19.12.2023)