Američan v Paříži

On by to byl naprosto tuctový romantický film s podprůměrnou zápletkou. Jenže má v rukávu schovaná tři esa. Několik velmi zdařilých vizuálních nápadů, Gershwina, který kašle na poučky, že klasika a jazz do hudebních filmů nepatří, a mísí z nich zdařilý kompilát, a hlavně Kellyho. Gene Kelly nejen dokazuje, že muž při tanci nemusí vypadat jako záchodový pavouk při epileptickém záchvatu, tuto výsadu přenechává Astairovi, ale především, že byl výtečný choreograf. Velká škoda, že film není pojat jako klasický muzikál, ale zbytečně obtěžuje diváka hranými scénami. (29.04.2020)

Zrovna nedávno jsem koukal na Minelliho Přidej se k nám a musím říct, že ta změna byla ohromující. Samozřejmě i v Američanovi se našla spousta nudné vaty, u níž bylo zřejmé, že scenáristé se u muzikálů padesátých let většinou moc nenadřeli. Navíc Caronová je asi všechno jiné, než herečka. Její obličejové svaly se ve filmu nepatrně proměnily asi dvakrát. Bohatě to vynahradila spousta dechberoucích tanečních kreací Gena Kellyho (Pokud Kelly říká, že je Marlonem Brandem muzikálu, měl by přehodnotit postoj, protože nikdy si z Caryho Granta nevzal víc.), fantastická výprava, Gershwinova hudba a především odvaha být nekonformní. Poslední muzikálová čtvrthodina Přidej se k nám, ač ikonická, byla ničím ve srovnání s poslední dvacetiminutovkou Američana v Paříži, kde se děj přenesl mezi papírové kulisy ve fantazii Kellyho postavy. V tu chvíli začal být film extravagantní podívanou, která zcela vybočila z dosavadního děje. Nedokážu si představit, jak to neslo dobové publikum, které v takovém obratu museli cítit jakýsi podvod na ději běžného muzikálu. Naprosto propracovaná choreografie a perfektní stepařské vystoupení. Byl jsem ohromen. (22.03.2011)

Aby bylo jasno, tři hvězdy patří zaslouženě Kellymu a Leslie. To kolem nich byla jen podprůměrná klišoidní americká produkce. Jednoho oblačného dne (místy s deštěm, vítr jihozápadní, bio zátěž na dvojce) si náš velevážený režisér sedl k černé kávě rozmýšlejíc se pouze nad množstvím kostek cukru, a napsal příběh milostného čtverce ve 2D (mám na mysli původní náčrt i výsledné dílo), kde je jediné překvapení (a zde jsem se opravdu pozastavila nad tím, že opravdu si na žádné nemohu vzpomenout) originálně zpracovaný popis charakteru děvčete (viráž přežila!). "A nyní přidám dvě stě vojáků tančících v obtažených kalhotách, protože to jistě zabere na slintající paničky v publiku, choreograficky ojedinělé číslo Kankánu, kde může mužské oko spočinout na růžových punčocháčů (které jsou asi tak sexy asi jako jablko v županu), a aby se umělci nenudili, namaluji jim díla současníků i nesoučasníků, které bude vytvářet jeden malíř, protože tím neztratím nic ze svého abnormálního rozpočtu, které mi pokryje to majstryškové dílko ke konci." Kdo se chystá zhlédnout, přeji Vám mnoho štěstí, připravte si piškoty (baletní boty pozn. autora) či špice (též baletní boty, vy nevzdělaná paka!), rozcvičte si bedra a ujměte se vedení té prapodivné plejády skotačících herců. Odstraňte z placu všechny ostré předměty a zavolejte mamince, ať připraví lékárničku. Dík. (18.11.2015)

A to jsem si myslel, že by mě něco takového nemohlo bavit. Dobře, je to místy celkem hooodně barevné a hooodně kýčovité, ale když ti blázni začnou tancovat, tak je to neskutečná podívaná. To, co Gene Kelly dělá s nohama je skoro nemožné. Navíc i příběh docela funguje. Prostě krása pohledět. Nezbývá než se dívat a užívat si. (31.10.2014)

V podstatě většinu filmu sledujeme klasickou muzikálovou romanci jenom proto, abychom se nakonec mohli podívat na úchvatné taneční číslo podbarvené vynikajícíc Gershwinovou hudbou. Nebýt tohoto krásného baletního opusu na konci, byl by "Američan v Paříži" celkem tuctový klasický muzikál, jenže ono to tam je, takže dávám s klidem 4* a příště si asi budu pouštět z tohohle filmu dokola jen taneční scény, to ostatní ani nemá smysl. (16.12.2009)