Vzpomínky Fredricka Fitzella

Film spletený ze tří prutů jako velikonoční mrskačka, z nichž dva mě zajímají, ale abych jej dokázal zpracovat, musel bych přece jen jeden vyplést. A tím jsou drogy. Dalšími dvěma je "diachronicita" (vztah mezi časem a ději, které neprobíhají synchronně, nýbrž současně či paralelně) a "zkoumání paměti" (samozřejmě nejde o vzpomínku, nýbrž to, jak funguje). Obé by mohlo být vědeckým oborem, pokud už není. V diachronickém pojetí je samozřejmě možno "opravovat" minulost, podmíněně se vracet k životním odbočkám a volit jiné cesty (viz též Hermann Hesse: Stepní vlk). Vše se ukládá do paměti, avšak na rozdíl od computerové neznáme názvy složek ani kódy dat; necházíme jen občas, náhodou nebo při psychoanalýze. Film skončil happy endem, nebo ne? (11.09.2022)

Asi už jsem na tyto propady realit a psychotropní látky starý, ale zajímavost se filmu nedá upřít. Roztříštěný děj u kterého se divák ztrácí, pokud bedlivě nesleduje každý detail obohacují světelné efekty, ale místy rozmělňují natahované scény. Originální název Flashback situaci vystihuje lépe. Jen jsem zcela nepobral, zda šlo ve snímku opravdu o flashback nebo posuny ve vědomí Fredricka, či o prekognici - vidění budoucnosti. I poučení z konce, kdy se z otevřené mysli stane pragmaticky uvažující přímočarý člověk se kamsi vytrácí. Mac Bride není David Lynch a film není Matrix, ale přesto si pro svou zajímavost a odvahu v provedení minimálně tři hvězdy zaslouží. P.S. jen vidím, že podle některých záporných recenzí zde na fóru někteří vůbec nepobrali ani náznak o čem film je :-) P.S.2. vzhledem k silným stroboskopickým scénám nedoporučuji shlédnutí epileptikům. (06.02.2022)

Zahrané je to v pohodě, takchnicky jakž takž a i když se nejednalo o žádný zázrak, tak se u toho dalo tak do půlky v pohodě vydržet. Chlapík tu prostě řešil profesní krizi, matku ztrácející paměť a k tomu přibylo pátrání po holce z minulosti. Jenže pak jsem se v tom totálně ztratil a vůbec jsem nechápal, co se to vlastně děje. Linky z minulosti, přítomnosti a nejspíš i z nějakých jiných dimenzí se střídaly jak vyšňupaní apoštolové na orloji, hlavní hrdina se potil a blednul, matka na posteli divně čuměla a mě to navrch přestalo úplně zajímat. Kanada je divná země. 30% (13.08.2021)

Tak divná Kanada mě opět nezklamala. Tenhle film je jako rozházená puzzle, a ač se to nezdá, nakonec do sebe vše zapadne. Halucinogenní a tajuplnou náladu umocňuje výborná neklidná hudba, po vizuální stránce je film příjemný, byť stroboskopické pasáže dokážou pěkně zaútočit, avšak nejsou naštěstí příliš dlouhé. Vzpomínka na dívku Cindy z doby studií stojí na počátku cesty, na jejímž konci čeká prozření. Povedená je scéna z drogového doupěte, mohla být klidně delší. Fredovi se nabízí náhle jedna cesta vedle druhé. Naštěstí zde platí - všechny vedou do Říma. Film pro okrajové publikum, co nehledá přímočarý a jasný příběh, nýbrž křivolaké putování skrze obrazy, vzpomínky a sny. Výstižnější mi přijde alternativní název - Flashback. Běžnému divákovi nedoporučuji. (23.06.2021)

Spoiler ahead, ale ono je to fuck: Náhled do vzpomínek, ke kterým nikdy nedošlo, do mysli člověka schopnýho zanalyzovat a vyhodnotit všechny možnosti svého života dlouho před tím, než kterýkoli scénář převezme nad životem kontrolu a dovede ho do míst, kde nepotřebuje, nemá a nechce být (takovej hodně intenzivní daydreaming INFJ osobnosti). A tak se společně s ním plácáme mezi realitou a fikcí, mezi minulostí, přítomností a budoucností. Svým způsobem působivý ("Life is a playground or nothing."). Tyhle divný filmy jsou můj Merkur, i když z jejich dějový skládačky často poskládám úplnou blbost! Každopádně slušně zahraný, zrežírovaný, s výborným soundtrackem a fajn vizuálem. (01.07.2021)