Halloween: H20

Po zhlédnutí dosavadních dílů série, jsem se na tento sedmý kousek opravdu těšil. Společně s prvním Halloween jde totiž o jeden ze dvou filmů, které jsem až do nedávna viděl a ještě jsem si z něj něco pamatoval. Hlavně to, že jde na rozdíl od předchozích pokračování o povedenou podívanou. A nemýlil jsem se. Společně s jedničkou a dvojkou považuji H20 za vůbec nejlepší z celé Halloweenské série. Samozřejmě za to mohl i návrat mé oblíbenkyně Jamie Lee Curtis, která mi v předchozích pokračováních neskutečně chyběla a faktu, že právě tento díl ignoruje všechny předchozí a „datuje se“ jako volné pokračování konce druhého dílu. Steve Miner i samotný scénář naprosto ignorovali nějaký nesmyslný kult, dokonce vynechali i jakoukoliv vzpomínku na Jamie (ta prostě neexistovala) a nehodlali nahradit ani vynikajícího Donalda Pleasence někým jiným. Jeho postava zemřela společně s tímto výjimečným hercem (nezapomněli však na něj, ve filmu se objeví alespoň jeho fotografie). A samotná Jamie Lee Curtis měla i vzhledem ke svému pokročilému věku stále neskutečné charisma a byla jasnou tahounkou celého filmu. Opět podala vynikající výkon. Navíc atmosféra začala houstnout hned od první minuty a to bylo jen a jen dobře. Michael Myers se vrátil v plné síle a konečně nevypadal jak nějaký trotl. Pomalu ale jistě si šel za svým cílem, zanechávajíc za sebou hromádku mrtvol. Jejich počet byl sice tentokrát docela malý, ale bohatě mi to stačilo. Jeho souboj s Laurie / Keri byl třešničkou na dortu. A v jejich setkání nechyběly ani emoce (zvláště pak před finálním stětím). Takže já prostě nemůžu jinak, než dát tomuto sedmému dílu nadprůměrné hodnocení. Bavil jsem se, nenudil a hlavně jsem si po pětce a šestce spravil chuť. Je jen obrovská škoda, že se tento díl nestal nakonec i tím finálním. Bylo by to opravdu důstojné rozloučení s Halloweenskou sérií i Michaelem Myersem. 70% (08.11.2018)

Při vší úctě ke Carpenterovi, tohle je nejlepší Halloween. Není to instantní klasika, jen příjemně snaživé a svižné uzavření nudné brakové série s geniálním hudebním motivem, vezoucí se na vřískotovské vlně. Snaha o psychologii hlavních postav se tu potkává s krásně mezigeneračním castingem (hitchcockovská Janet Leigh, carpenterovská Jamie Lee Curtis a akuální mlaďoši) a s definitivním zúčtováním s monstrem, při kterém se Laurie přepne do módu Ripleyové. Jen to Michaelovo kradení aut a kabelek je poněkud úsměvné. (29.10.2017)

I kdyz ho produkoval Dimension je H20 vynikajicim slasherem. Jasny, sou devadesaty leta, takze to uz nikdy nebude ono, ale nastesti se Williamson cpal hlavne do produkce a nepsal kompletne scenar. Tudiz "dnesni" teenageri (ti, kteri nesoulozi, neodhaluji se a vubec jsou nezajimavi) slouzi jen jako potrava pro Michaeluv nuz a prilis neotravuji. Hlavni hrdinkou, a jednou z nejzajimavejsich postav v ramci celeho subzanru, se tak stava Laurie Strode. Alkoholicka, neuroticka a obcas i matka. Jeji vztah s bratrem je opravdu silne tema a chvile, kdyz vezme do ruky sekeru a vyda se ona sama na lov je jedna z nejzasadnejsich v historii slasheru vubec. Krom vynikajici Jamie Lee pobavi i drobne citace. Predevsim scena s Jamie a Janet Leigh je dokonala. Navic hudba citlive inovuje Carpenterovo tema a rozhodne mu prilis nedela ostudu. Zabavna a citlive natocena zalezitost. (15.05.2005)

Jako už u všech ostatních Halloweenů, mě opět i v tomto díle hned uchvátila hudba, která je bezchybná, stupňuje atmosféru a zvětšuje prožitek z filmu. Hudba je vůbec velice silný klad celé série, i v třetím díle se mi líbila, i když hodně lidem určitě ne. Halloween H20 mě dlouho míjel a musím říct, že to byla jenom moje chyba, kvalitou se vyrovnává nejlepším dílům série (prozatím 1,remake Rob Zombie, H20, 2, 4, 3,6,8). Už mi chybí jenom shlédnout 5 díl a mám další hororovou sérii úspěšně za sebou. K hereckému projevu můžu říct, že Jamie Lee Curtis jako tvář Halloweenů hrála opět přesvědčivě a i její přerod v „akční hrdinku“ byl obstojně podán. Josh Hartnett nějak „ultra“ nevadil, ale více mě bavil ve Fakultě a 30 Days of Night. M.Myers klasicky ve formě a klasicky dlouho umíral ;-) tradice se přece neruší. 7+/10* (11.09.2008)

Druhý nejlepší díl série a celkově jeden z nejlepších Slasherů všech dob. Série si nemohla nadělit lepší dárek a tak 20 výročí se slaví stylově a úmyslně se zapomíná na minulé 4 ne zrovna kvalitní díly. Režie byla svěřena do rukou Steveu Minerovi, mimochodem režisér 2. a 3. Pátku 13th. Co by to bylo za oslavu narozenin, aby do hlavní role nebyla ukecána hlavní postava, takže na scénu se vrací Jamie Lee Curtis. Koncept dílu pracuje s dlouhým vyčkáváním. Michael sice hned na začátku vyřadí 3 kousky, aby si pak dával náležitě na čas a až teprve po 60 minutách dochází k sourozeneckému setkání. 75% (13.08.2007)