Posledná aristokratka

Naštěstí se nejedná o žádný průšvih, humor je inteligentní a na úrovni, vlastně zábavný, postavy skvěle vykreslené a zahrané (Balzerka opět vynikající a převálcovala všechny kolem), souhlasím, že velký podíl na všem má kamera, nicméně se nejedná ani o nějaký nadprůměr, i když se tento počin od jiných českých komedií svým zpracováním liší, včetně veleúspěšných Běhen v žehu, jedno zhlédnutí tohoto filmu bohatě stačí, děj je předpověditelný a pohádková vsuvka o rodovém prokletí a princi na bílém koni filmu spíše ubírá, každopádně se jedná o důstojnou komedii, kterých je v poslední době v českých filmových vodách poskrovnu. [Kino Citadela - Litvínov] (26.10.2019)

„MARIE, JSI NAŠE POSLEDNÍ ARISTOKRATKA...“ /// Asi takhle. Nejsem nějakej zarytej fanda knižní předlohy. Nepřipadá mi ftipná tak, že bych se za bachor popadal. Ale úsměv vyloudila. Třeba chamtivej otec… Tady je to horší. By mě zajímalo, komu se takováhle prostoduchá filmařina může líbit. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knížku, kterou v roce 2012 napsal Evžen Boček, neznám. 2.) Zdědili jsme hrad. (A nemáme prachy). /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (08.09.2020)

Vejdělek bohužel dál uvadá. Jeho jméno ale do kin pořád táhne, takže v klidu obsadil i vedlejší role známými herci a každý si tam určitě najde svého oblíbence, díky kterému to přežije bez újmy. Snaha o humor totálně mimo. V kině jsem samozřejmě nebyl, ovšem zaslechl jsem, že v sále se lámali úplně všichni. Zajímavá představa. (20.03.2020)

Super, nepříjemný podzimně- zimní časy dostávají jeden velmi pohodový filmový doprovod. Film má postavy, který si vzájemně náhravaj k vytváření humorných scén i dialogů. Samotná záplětka je sice taková fik - fik a "princ" na bílým koni působí až nechtěně úsměvně, ale tajit, že mě ve společnosti "aristokratů a jejich služebnictva" bylo fajn a mnohokrát jsem se zasmál by k filmu nebylo fér. Herecky je film nabitej jmény, aby ne, Jirka Vejdělek je z mého pohledu český filmový hitmaker, takže hvězdná jména si své "ne" dvakrát rozmyslí a ono to výslednému zážitku ještě přidá. Cupitání pani Dykové, hlášky prakticky hypochondra Pavla, ořechovka od paní Elišky, sarkasmus Martina Pechláta mě opravdu v celku pobavilo. Nejmilejším překvapením byla pro mě dosud neznámá Yvona Stolařová, jediný co jsem o ní zjistil, že studovala Janáčkovu konzervatoř, což je zřejmě dobrej oddíl, protože Yvona předvedla při svém debutu vyzralý výkon, působila přirozeně, neokoukaně a i ve scénách s mnohem zkušenějšími kolegy se neztrácela. Kamera Vladimíra Smutnýho je opět něco neuvěřitelnýho, opět dokázala zprostředkovat atmosféru filmu. Jediný dvě výčitky, pro mě tvůrci neukázali prasákův kabinet, tak jsem se těšil. A nějak jsem nepobral, proč američani mluví česky, nebo to byli čechoameričani, to mě opravdu nějak uniklo. Nicméně přes to se lehce přenesu, teda přes prasákův kabinet zase tak lehce ne. (24.10.2019)

Velmi dobře si uvědomuji, že přenést knihu do filmu představuje vždy nesmírně těžkou disciplínu. Nikdy nelze potěšit všechny čtenářky a čtenáře, o zarytých fanoušcích knižní předlohy nemluvě. Já jsem zatím přečetl čtyři knihy o aristokratce a ve třech případech jsem byl tuze spokojen. Smál jsem se možná i nahlas. Ve filmu humor někam zmizel, navíc je prodchnut scénami, kdy nikdo nemluví a nic se neděje, což v knize není prakticky možné, ta je hodně akční. Jedničku jsem četl dávno, ale místo koňů by měli po zámku běhat nezkrotní a nevychovatelní psi, pan advokát by měl být krapet starší v závěsu s nesnesitelnou pubertální dcerou a takových zásadních nuancí, které ve filmu schází, by se našlo více. A u mě bohužel platí, že mi zvolené herecké osazenstvo nesedlo vůbec až na dvě výjimky - Tatianu Vilhelmovou a Yvonu Stolařovou. Vilhelmová zajišťuje aspoň minimální kousek komedie a Stolařová je uvěřitelná. Mým pohledem čtenáře jsou všichni ostatní velmi nevhodně až blbě zvoleni. Nevím, jestli budu mít ještě chuť podívat se na další pokračování, pokud budou pojata stejným způsobem jako nebohá jednička. (28.11.2023)