Larks on a String
Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (viac)Obsahy(1)
Skřivánky na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (391)
Taková poetická rozprávka o životě v 50. letech tady u nás. Celý film se v podstatě nic neděje až na pár vtipných momentek, ale celkově zatím nejslabší Menzel, co jsem viděl. A jelikož nemám rád Václava Neckáře, je dobře, že toho moc nenamluvil:). ()
I po dvaceti letech nedobrovolně strávených v trezoru se tento film stal nejnavštěvovanějším filmem roku 1990. Bravo !!! "Nás by ale zajímalo, kam zmizel mlíkař..." ()
1 + 1 = 3. To je dvojica Menzel - Hrabal. Sú dôkazom synergického efektu.......... Skřivánci na niti je poetický pľuvanec do tváre komunizmu. I keď koniec 60. rokov bol trochu voľnejší, aj tak sa čudujem, že sa niečo takéto vôbec mohlo natočiť............ ()
"To je podstata člověka, vidí samé ideje a zakopne o kdejaké hovno." Hrabal v rukách pana Menzela nezklamal. ()
K tomuto snímku není co dodat. Plejáda skvělých herců i neherců, lidský scénář, chytré dialogy, poetický humor. prostě paráda za plný počet. ()
Když jsem viděl Skřivánky poprvé, tak na mě zapůsobili jako jeden z nejnudnějších filmů, kteří zároveň patří i mezi ty nejpřeceňovanější. Několik let mi leželi v hlavě, co může být na této nudě tak úžasného, a tak jsem se na něm po dlouhé době opět podíval. Najednou jsem měl pocit, že se dívám úplně na jiný film, než který jsem viděl před lety. Sice opět se nejednalo o nějakou strhující podívanou, nýbrž o poměrně poklidný příběh, ve kterém vedlejší roli hrály dialogy. Ovšem hlavní byla skutečnost, kterou tento film ukazoval. Ani po druhém shlédnutí nepatří Skřivánci mezi mé oblíbené filmy, pouze mezi ty dobré. Jenže co se týče svojí hodnoty a kvality, tak patří mezi ty nejcennější klenoty, mezi které řadím takové filmy jako UCHO, BUMERANG, TICHÁ BOLEST nebo DOBŘÍ RODÁCI SE VRACEJÍ. Tento film je především geniální ukázka toho, co se dělo v Československu v 50. letech. Na filmové plátno je převedená díky skvostné literární předloze, v níž hrají hlavní roli různorodé typy lidí. Díky tomu pozoruje divák, co společného měli profesor filosofie a pozdější knihovník hlavního města Prahy (který odmítl dát do stoupy buržoazní, prohnilou, západní literaturu), prokurátor (který tvrdil, že obhajoba není součástí obžaloby), bývalý truhlář (který zaměstnával čtyři dělníky), holič, saxofonista (saxofon byl považován za buržoazní nástroj), mlékař (měl krám) a kuchař (nechtěl pracovat z náboženských důvodů v sobotu). Na těchto absolutně různých osobnostech, kteří by se stěží v současné době potkali a našli něco společného, je zobrazena skutečnost, kdy žákům základních škol byly z řad soudružek učitelek diktovány fráze jako: "Jen si prohlídněte ty hnusné, imperialismem nasáklé tváře. Fašistické bestie nespí. Zase strkají rypáky do naší kvetoucí zahrady, a když nemohou přímo zbraněmi, dělají diverzantskou činnost skrze tyto stvůry, které se chtěly přes kopečky dostat ke svým chlebodárcům." Na diváka nepůsobí jen tento scénář tohoto syrového příběhu, ale také geniální záběry na šrot či kladenské důlní věže uchvátí divákovo oko. Na lidské emoce zapůsobí i poutavá scéna, kdy si dělníci s dělnicemi předávají železo bez rukavic a jeden druhému poskytuje vlastními dlaněmi něhu, když se hladí po rukou. Podobně zapůsobí jistě i svatba, které se nevěsta bohužel nemohla zúčastnit a jejich "svatební noc", která se také nekonala, protože přijela kontrola, kterou hrál odvěký komunista Šmeral. Jeho obsazení mne velice překvapilo, protože právě tak zarytého komunistu bych nečekal v takovém filmu, který ukazuje zrůdnosti komunistického režimu. [8873. hodnocení, 204. komentář, 86%, 210. nejlepší film] ()
No bohuzial mne to neprislo velmi vtipne a tie komunisticke dristy tomu tiez nepridali,ale chvalabohu herecke obsadenie bolo vynikajuce,takze vidim to na priemer...:-) ()
No sice to trošku odlehčuje bolševickou zrůdnost, ale je tam spousta nápadů a skvělých hlášek ()
láska na smetišti...poetické... ()
"Vítězství sestává ze samých průserů." Hrabal uměl zachytit život. ()
Krásný, hořko-vtipný film o tom, že ne všichni se nechali "přetavit" a taky to neměli lehký. Nedivím se, že byl 20 let v trezoru. ()
Kdo má rád Hrabala a Menzelovu poetiku, ten se musel tetelit blahem. Pro mě to bylo velmi statické a v podstatě některé postavy byly naprosto zbytečné. Na druhou stranu musím ocenit černý humor, který prvoplánovaně baví, ale ve své podstatě mrazí. Ještě že v té době nežijeme.... ()
Skřivánci jsou sledem kratších i delších scén, které jsou provázány vlastně jen zlehka a tak zde nejde o příběh. Jde o obrazy (Poldovka je vážně úžasně fotogenická), symboly, hrabalovsko-menzelovskou poetiku. Všechno je zde napsané, tak snad jen pár výborných scén - jak úžasně lze vyjádřit erotické dusno v prostředí nucených prací na kovošrotišti! Podávání železa z ruky do ruky, sundání rukavic, pohledy - z toho by měli ctitelé Haysova kodexu radost! V další scéně se vězenkyně nenuceně baví a vykládají šrot z vagónu - kříže s Ježíšem Kristem. Netřeba nic dodávat. A cikánská svatba s vyléváním vína - úžasné obrazy, ta snoubenka vypadala jak madona z dávných děl. (DP, 10.3.2011) ()
Dobře, dobře, chtěl jsem dát odpoad, ale musim uznat, že moji generaci to nezasáhne tak, jako v té době. Nerozumněl jsem příběhu, nehcápal jsem ho, nelíbilo se mi to, chtěl jsem to vypnout a odejít ()
Známý film z prostředí kladenských oceláren podle Hrabalovy předlohy. Skvělý Rudolf Hrušinský v roli politického dozoru. Nedivím se, že tenhle film byl dlouhou dobu v trezoru. Ukazuje pravdu, kterou totalitní režim nechtěl vidět. ()
Další " kultovní " Menzlova kravina. Takovou nudu jsem prostě nemohl ocenit jinak než tím jediným možným hodnocením jaké jsem schopen dát. ()
A to je málokdy, kdy u mě vítězí adaptace nad knihou. ()
Jak říká Enšpígl, člověk neví, jestli se má smát, nebo brečet - tak jedinečný pocit může navodit pouze autor předlohy. Hrabal mě nepřestane fascinovat svým uměním nalézat poetiku v místech, kde se být nezdá - a kde by ji snad nikdo jiný nenašel. V moři šrotu se tu odehrává maličký, avšak krásný příběh, který je snad o neutuchající chuti žít, snad o lásce, nebo absurdní době, ve které se ztrácí konkrétní člověk, jak říká charakter pana Brodského. Skvělé herecké výkony jsou téměř symbolicky doplněny štěky prvorepublikových hvězd stříbrného plátna Ferbasové a Štěpničkové. Všechny vás pozře epocha! ()
Velmi dobře odvedená práce. Skřivánci na niti jsou kvalitním dílem, jehož hodnotu si člověk s přibývajícími léty stále lépe a lépe uvědomuje. ()
Brutalni sonda do historie. Do historicke reality. Asi nikdo z dnesnich mladych si tohle predstavit nedokaze. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (viac)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (viac)