Postřižiny

Name: Postřižiny
Released: 1980
Duration: 93 min
Rating: 84.3775272346701
Cast: Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek

Cutting It Short

84%

351. najlepší

428. najobľúbenejší

Komédia / Poetický

Československo, 1980, 93 min

Réžia:

Jiří Menzel

Predloha:

Bohumil Hrabal (kniha)

(ďalšie profesie)

VOD (3)

Apple TV+

Voyo

KVIFF.TV

Obsahy(1)

Príbeh z prostredia malomestského pivovaru, kde býva správca Francin, disciplinovaný a vedomý si svojich povinností. Jeho protikladom je nespútaná, slobodomyseľná žena Maryška. Do ich láskyplného súžitia vstupuje náhle ako búrka Francinov brat - Pepin, starý mládenec, obuvník, operný spevák a predovšetkým fantasta. Páni zo správnej rady žasnú, aké bláznovstvá robia Pepin s Maryškou, svedomitý Francin má však strach, aby neprišiel o miesto. Pokúša sa svoju ženu usmerniť, dokáže sa na ňu aj nahnevať, ale vždy iba na chvíľu. (STV)

(viac)

Zaujímavosti (48)

Elektromasážny stroj, ktorý Magda Vášáryová (Maryška) dostane od svojho muža, bol skutočný elektrofulguračný domáci liečebný strojčeka z 20. rokov minulého storočia. V podstate sa jedná o Teslov vysokonapäťový transformátor umiestnený v rukoväti, a prerušovač v osobitnej skrinke. Zostava je napájaná zo siete 220V. Po transformácii bolo vysoké napätie v rádoch desiatok tisíc voltov o kmitočte v desiatkach až stovkách kHz privádzané do neónovéj masážnej trubice, zasadené do rukoväte. Výmenných trubíc boli desiatky druhov, každá na liečbu iných telesných časti. Móda týchto strojčekov trvala do začiatku 2. svetovej vojny, potom už neboli vyrábané. (Raccoon.city)

Jiří Schmitzer (Francin) jazdí na motocykli Laurin & Klement CCD z roku 1904. Pre jazdu do kopca má dvojkolka v zadnom náboji planetový prevod, zapínateľný pákou na riadidlách. Brzda je pásová a pôsobí len na zadné koleso.Na obsluhu slúži celkom 13 ovládacích pák a prvkov. Prvým majiteľom stroja bol mlynár Karel Hrnčíř z Meziříčí. (Raccoon.city)

Jiří Menzel bol v roku 1981 nominovaný na cenu zlatého Huga na Medzinárodnom filmovom festivale v Chicagu. (Raccoon.city)

Film má v klasickej dĺžke 93 minút, avšak v Nemecku sa film premietal v minutáži 98 minút. V Argentíne a vo Švédsku mal film dokonca 99 minút, čo umožnilo divákom vidieť aj zábery filmu, ktoré boli v československej verzii vystrihnuté. (Raccoon.city)

Jednou z turistických atrakcií pivovaru je aj lavička, na ktorej je v dreve zvečnená scéna, keď doktor Gruntorád (Rudolf Hrušinský) vyšetruje pani správcovú a pritom zaspí na jej prsiach. (krasomama)

V objekte pivovaru je dnes múzeum, v ktorom sú rekvizity z filmu a návštevníci si tu dokonca môžu kúpiť aj spodnú bielizeň Maryšky (Magda Vášáryová) vo všetkých veľkostiach. Cena, za akú sa predávala saténová luxusná bielizeň v priehľadnom sáčku s mašľou v roku 2017 bola 250 Kč. (krasomama)

Štúdio odmietalo režisérovi obsadiť do úlohy Maryšky Magdu Vášáryovú, nakoľko sa báli, že má veľa pracovných aktivít v Bratislave a stálo by to veľa peňazí platiť jej zrušené predstavenia. Ale keď dal režisér Jiří Menzel herečke prečítať knihu, ona mu obratom poslala list, že si kvôli úlohe vyčlenila čas. (Raccoon.city)

Magda Vášáryová (Maryška) v dobe natáčania zistila, že je tehotná. Celé natáčanie prejedla a aj napriek tomu nepribrala ani kilo a stále zostala štíhla. (Raccoon.city)

Magda Vášáryová (Maryška) mala v čase nakrúcania svoje vlasy krátke, a preto používala parochne, vo filme ich použila celkovo šesť. (Raccoon.city)

Ve scéně zabijačkové hostiny, poté co osazenstvo ztichne, když si paní správcová (Magda Vašáryová) olízne prsty a po chvíli pronese do ticha zdánlivě nesouvisející větu: „Uletěl andělíček,“ tak to znamená, že si pšoukla. (gug)

O historii Dalešického pivovaru, ve kterém se filmový příběh odehrává, se dozvíme v cyklu Zrezivělá krása (od r. 2011), konkrétně v epizodě Než přiletí čáp (2012). (sator)

Přístroj, kterým léčí Maryška (Magda Vášáryová) MUDr. Gruntoráda (Rudolf Hrušínský), má svůj původ v USA, kde se mu říkalo Violet ray. Princip se obvykle vyznačoval vybíjecí cívkou s přerušovačem pro aplikaci vysokého napětí, vysoké frekvence a nízkého proudu do lidského těla pro terapeutické účely. Přístroj nám může připadat jako šarlatánský, ale na stejném principu výrobci medicinských přístrojů vyrábějí přístroje k elektroléčbě dodnes. (sator)

„Postřižiny“ je označení rituálního ustřižení vlasů se symbolickým a často iniciačním významem. (sator)

Prase, které se chystají porazit, oslovují Ludvíčku. Je to Menzelova poťouchlost na tehdejšího ředitele Barrandova Ludvíka Tomana, kterému až do své smrti nemohl přijít na jméno. (sator)

Roli Pepina (Jaromír Hanzlík) měl původně hrát zpěvák Václav Neckář. (Duoscop)

Jiří Menzel měl v plánu natočit film ihned po vydání Hrabalovy knihy, která byla publikována v roce 1974, nicméně dlouhé roky nedostal možnost, neb jména Jiří Menzel a Bohumil Hrabal byla v té době na Barrandově tabu. K realizaci se režisér dostal až poté, co odevzdal ke schválení scénář k filmu Slavnosti sněženek (1983), na což mu bylo sděleno: „Tak to raději ty Postřižiny.“ (mchnk)

Kopie komína, na který mohli vylézt Pepin (Jaromír Hanzlík) a Maryška (Magda Vášáryová), byl postaven na rovné střeše místního JZD v Dalešicích. (Reyak)

Magda Vášáryová (Maryška) se natolik bála krve, že se scéna s mácháním krve, aby se nesrazila, povedla až na čtvrté zabité prase. (Reyak)

Byt „pana sládka" je autentický byt původního sládka v Dalešicích, pana Františka Nikodéma, narozeného okolo roku 1908, který zde působil před 2. světovou válkou. Pak se přestěhoval do Trhové Brtnice u Jihlavy, kde pracoval v knížecím pivovaru. Bydleli v pivovarském domku, který zdaleka nebyl tak representativní jako dalešický byt, což jeho choť, paní Karla, těžce nesla. Jiří Menzel pana Nikodéma angažoval coby odborného poradce stran autenticity a fungování pivovaru. Když „personálu pivovaru" předváděl manipulaci se sudy, pana režiséra zaujal natolik, že ho požádal, aby si ve filmu zahrál. Možno ho vidět ve scénách, kde se objevují bednáři. Je to ten drobnější pán s kníry – ne ten kulaťoučký pán, který pije ze džbánu. Premiéry filmu se účastnila celá Brtnice. Jednak kvůli nahé Magdě Vášáryové (Maryška), a také popatřit na občana Nikodéma, který již nežije. V Brtnici pracoval herec Otmar Brancuzský, který byl jedním ze zakladatelů místního ochotnického divadelního souboru Bezchibi - spolek divadelní Brtnice. (Brtniik)